Míchání sterilních mainstreamových klišé do hardcoru jsem vždy snášel s velkým ošíváním a nejinak je tomu i zde. Jedna z kapel, díky níž se v poslední pětiletce pojem post-hardcore stal subžánrem, pro který jsou typické přeslazené vypulírované melodické nápěvy a hudební výpůjčky z metalcorového trendu, jímž sekundují dětské brnkačky, které produkují většinou hezcí upravení hoši stylotvorně oděni tak, že by rovnou mohli vyrazit na módní molo. Tato nová generace post-hardcoru je důvodem proč se mrtvoly AT THE DRIVE IN a FUGAZI ve svých hrobech musí neustále nervózně vrtět.

Ani nová deska WE CAME AS ROMANS se nevyhýbá nově definovaným žánrovým klišé, které předkládá v technicky krásném, ale velmi umělém neosobním balení. Autotunem přehnaný melodický hlas dívčího idola Kyla začne vadit v uších jako první, hned v zápětí je následován přehlídkou metalcorových zasekávaček a stopek, které v dnešní době zní obehraněji než strojová kolovrátkovitost každé nové desky AC/DC. Něžně podmáznout lehkou elektrikou, pro tvrďáky vhodně usadit silový řvaný vokál a máme tu výsledný produkt. Ano produkt je to správné slovo. Postrádám jakoukoliv formu upřímnosti ve sdělení tohoto aktuálního počinu této detroitské formace. Celý materiál včetně okolního mediálního kolotoče nejvíce připomíná vyumělkovaný boyband, jemuž jeho hitovky vymýšlí zkušený producent tak, aby WE CAME AS ROMANS dokázali oblbnout šestnáctiletá děcka hrající si na hardcore scénu.