Neděle
17.12.2017
Denní verze
 id
 heslo
Tomáš „Robotom“ Šlápota (DARK GAMBALLE) - I v Česku lze točit světově znějící nahrávky

Tomáš Šlápota je další z velmi činorodých a méně nápadných postav naší rockové scény. Krom hlavního skladatele DARK GAMBALLE, je jedním z mála lidí, kteří u nás mají plnohodnotné vzdělání v oboru produkce, zvukového a hudebního designu – jmenovitě absolvoval vídeňský hudební institut SAE obor Electronic music producer, krom toho se věnuje odborným recenzím v časopise Music Store i hudební publicistice, hraje na několik hudebních nástrojů a navíc se stará o zvukovou stránku počítačových her… Skupina DARK GAMBALLE, jejíž je hlavním tvůrčím motorem, navíc před nedávnem vydala nové album, sami asi uznáte, že je to dost důvodů si s Tomášem o ledačems popovídat.

Tomáš „Robotom“ ŠlápotaAhoj Tome, vaše poslední album „Bonboniéra“, které u odborné veřejnosti stále sklízí vavříny, je již nějakou dobu venku a posluchači ji mohou zvesela ochutnávat. Jak s odstupem času vaši poslední nahrávku hodnotíš v kontextu celé tvorby DARK GAMBALLE? Udělal bys nyní něco jinak?

Poslední nahrávka byla asi nejmenším "zemětřesením" v tvorbě DARK GAMBALLE a plynule navazovala na předchozí „Superstar“. Je, alespoň pro mne, nejvíce "dokončená" ve smyslu, že na ni nemám i po tolika posleších co dodělávat. A zároveň mi připadá nejvyzrálejší.

Hudba DARK GAMBALLE postupem času stále více měkne, s čímž jde ruku v ruce určitá (a nelekni se toho slova) „hitovost“, kterou nabíráte, bude tento trend pokračovat nebo nás v budoucnu čeká zcela něco jiného? Kam budou směřovat další kroky DARK GAMBALLE?

Zatím pořád směřujeme k písničkové formě a nepředpokládám, že se budeme pouštět do nějakých rozsáhlých kompozicí. Co se týká dalšího - chceme tentokrát zkusit nastavit na začátku nějakou jednotnou vizi, směr nebo ideu, kolem které se bude "omotávat" ta samotná muzika. Ať už půjde o písničky, zvuk, ale i celé image kapely. Nechci říct, že to bude nějaké komponované monstrum, ale spíš jde o takovou společnou nit - náladičku.

To mi trošku připomíná nekonvenční myšlenku, kterou jste uplatňovali v minulosti, tedy vizi kompletního vlastního světa, planety, jejích hrdinů a příběhů, vlastního jazyka a spousty dalších jednotlivostí, promyšlených do nejmenších detailů – půjde o něco v tomto stylu?

No to asi ne. Jde doopravdy o to kapelu motivovat jednotnou, říkejme tomu vizí, a počkáme co z toho vykvasí. V praxi by to mělo být tak, že každý v kapele k tomu přihodí svou trochu do mlýna a co vznikne to vznikne. Taková laboratoř. No a navenek se uvidí jakou image tomu vymyslíme. Chceme, aby bylo na co koukat a co poslouchat a zároveň, aby se do toho kapela pustila s maximem emocí a upřímností. Protože nás to jinak nebaví ;-). A bude to bez ohledu na styly nebo trendy.

Mluvíš o image, jak tuto složku skupin vlastně vnímáš? Jak moc je důležitá? Jste pověstní například umělými pavučinami, či vlastní projekčně-světelnou show – symbolizují tyto složky image kapely u vás něco nebo jde jen o zpříjemnění prožitku z Vašeho vystoupení?

Chceme aby ten samotný koncert byl něčím výjimečný zážitek. Nechceme tam přijít "jen tak od plotny" a začít hrát. Víš inspiruje mne v tom vše od MANSONA přes U2, až třeba k MILESOVI DAVISOVI. Tihle všichni jsou v podstatě šoumeni s proměnlivou image, ale s jasným rukopisem. Možná s pavučinami přestanem a přitáhneme si na pódium něco jiného...kdo ví? Každopádně image má u nás podtrhávat to, co sděluje hudba, ovšem je to na divácích, jak si to přeberou. Někdy to zabere a někdy ty lidi spíš zmatem..:-)

Tomáš „Robotom“ ŠlápotaPřejděme k jinému tématu. Je tomu více jak rok, co vás opustil jeden ze zakládajících členů skupiny Rob Kulisin. Jak se kapela vyrovnává s odchodem člověka, který s ní strávil dlouhých patnáct let?

No protože on se v posledních měsících před odchodem rozhodoval jak to s ním bude dál (v kapele), měli jsme čas to promyslet a připravit se na možnost, že pojedeme dál bez něj. Je taky pravda, že Robert se na posledních třech deskách autorsky nepodílel tolik, jako třeba na „Gamballe“ nebo „Under The Bottom“. No a co se týká samotného hraní, vzal jsem jen další klaviaturu, pořídil basový aparát a hraju ty party (i na desce) sám. Mnoho z nich jsem i na předcházejících titulech aranžoval a psal sám, takže to pro mne nebyla až taková neznámá. Z toho vyplývá, že jsme se s tím vypořádali s úsměvem;-).

Hledali jste aktivně náhradu, popřípadě stále hledáte – nebo jsi se ujal basových frekvencí nastálo?

No, nejdříve jsme chtěli někoho najít, ale chtěli jsme někoho, kdo je výjimečný a vyzrálý hráč, dobře vypadá, má nás rád, hraje zadarmo, moc nemluví, je co nejhubenější a nezabírá moc místa v dodávce...no uznáš sám, že to bylo těžké;-). Basu jsem si pořídil, ale použil jenom v Pod kanálem. Zatím si na ni brnkám jen doma v kuchyni, na ty klávesy mi to zatím jde přece jenom líp. Do budoucna se nechystáme něco měnit. Takže dál potáhnu ten Manzarekovský model.

Jako skupina máte celkem pevnou pozici na naší kytarové scéně, nastal někdy zlom, kdy bys mohl říci: „jo tenkrát jsme prorazili“, nebo to stoupání byl vyrovnaný proces, který lineárně narůstal v čase? Jaké byly u DARK GAMBALLE, či dřívějších DARK, nejdůležitější mezníky?

Ono to bylo tak, že na začátku ještě DARKu byl kolem kapely docela vítr, který způsobilo i vydavatelství Monitor a všeobecná vlna zájmu o Death Metal. Potom, když si kapela řekla, že to není to co by chtěla hrát dál, začal odliv ortodoxních fanoušků a kapela začala svůj běh na dlouhou trať. Další zlom v životě kapely byl po vydání desky „Gamballe“. Tenkrát se ta deska líbila hodně publicistům a i fanoušci nejrůznějších forem crossoveru byli nadšeni. Pro nás to byla první deska s Gamballštinou a elektronikou. Další změna byl příchod k Redblacku, který nám pomáhal a stále pomáhá. Nečekaný a významný byl odchod kytaristy, zakládajícího člena a tvůrce "šílené" image kapely Catche a příchod Mika a Spajsiho. No a desky „Superstar“ a „Bonboniéra“, které zaznamenaly první větší úspěchy i u nemetalových posluchačů. Hodně nám pomohlo prolomení "blokád" do médií jako jsou rocková rádia a televize O. To je vlastně TO! Jinak jsme stále ta stejná kapela jako před tím.

Pojďme ke Tvé osobě. Jsi jeden z mála lidí, kteří mají v naší republice vzdělání v oboru produkce a hudebního designu, řekni mi co je tím nejcennějším, co Ti studium přineslo?

Kontakty v zahraničí, to že jsem vyběhl mimo tady ten náš dvoreček a setkání s lidmi, kteří jsou dobří a nic si z toho nedělají;-). Mohl jsem se soustředit na to co je doopravdy podstatné a nezabývat se zbytečnostma, koukal pod ruce lidem, kteří dělají doopravdy velké popové a Hiphopové produkce. Cenné bylo i to, že jsem zjistil, že to tady neděláme až tak úplně špatně a že se nemáme až tak zle, jak si někteří myslí.

Tomáš „Robotom“ ŠlápotaTo je jistě cenná zkušenost. Jakou formou probíhá na podobné škole vyučování?

Přednášky na dané téma s praktickými ukázkami, v učebnách jsou zasíťované monitory a na nich vidí vše co přednášející dělá. Začíná se od píky - zvuk, fyzika... Potom Tě naučí dělat se střižnou (softwarovou), vícestopým nahrávacím studiem. Další oddíl je mikrofonie, samostatné efekty, technika DJ-ingu, klávesy a MIDI studio a v neposlední řadě i hudební teorie. Druhá část jsou praktická cvičení, kde dostaneš úkoly a ty musíš v termínu odevzdat na MD nebo ZIP cartridge. Na cvika se musíš přihlašovat na daný termín pomocí ID karty a pokud tam nedojdeš, tak platíš penále, žes blokoval studio, kde mohl dělat někdo jiný. Je možné, že se ta média a postupy už změnily, nebyl jsem se ve škole přes rok podívat a vím, že tam probíhaly nějaké úpravy. Pokud splníš úkol, jdeš dál.

Jsi producentem velice úspěšných desek, mimo jiné i takových, které získali hlavní žánrovou cenu Akademie populární hudby. Kterého CD, na němž ses podílel si ceníš nejvíce a na kterém ses toho nejvíce naučil?

Zatím je to tak, že nejvíce jsem se naučil u desek DARK GAMBALLE. Z hlediska produkčního to mám vyrovnané a asi žádnou desku neupřednostňuji. Pokaždé to bylo jiné. Jednou je ve studiu dobrá nálada a muzikanti se snaží a třeba nejsou úplně nejlepší instrumentalisti a pak musíš volit jiný postup, než když máš studio plné nabuzených a instrumentálně zdatných egoistů;-). Je to trochu dost psychologie. Jseš v roli hudebního režiséra, zvukaře, muzikanta, psychologa a někdy i kámoše do pařby a musíš to ustát a uhlídat, aby ta nahrávka byla co nejlepší. Moc se mi líbila práce na soundtracku k oboum dílům hry „Vietcong“. Byla to taková stará škola;-).

K „Vietcongu“ se ještě dostaneme později, vraťme se k producentství - jaké klíčové vlastnosti dle tebe dobrý producent musí mít?

Musí mít čuch na perspektivní kapelu, protože leckdy se ocitá i ve funkci vyhledávače slibných talentů. Jen na takových, se kterými to jde dobře a jsou dobří se dá udělat jméno a vydělat hromada peněz;-). Tak to je ta pragmatická část. Především musí mít cit pro rozpoznání, jak to v kapele funguje, aby mohl dávat jen ta omezení a korekce, které tu kapelu "nerozhodí". Což může vypadat různě. Někdo dělá dobře jen pod stresem, jiný potřebuje pohodu. Musíš se prostě do té kapely vcítit a pak z ní vymačkat všechno to dobré co v ní je. Takové věci jako hudební jakštakš sluch, základní teoretické znalosti (abyste se nedomlouvali jen pomocí citoslovcí.."hraj tam to TÚDYDÚDYDÚ"...) a trocha technických zvukařských dovedností jsou nezbytností. Někdy se hodí i to, když producent umí hrát na nějaký nástroj, mnohdy to pomůže lepšímu porozumění.

Když se rozhlídneš kolem sebe - koho z českých kolegů v tomto oboru si nejvíce vážíš a proč?

Roman Holý, David Koller, pan Cimfe, dál nevím. Pěkné desky dělal Dežo Ursiny, ale nevím jestli si je produkoval sám? No proč, kvůli jejich práci. Roman Holý třeba udělal první desku DESPONDANCING, krásně je z toho slyšet ta kapela, její nálada a stav v jakém to nahrávali. A to nemluvím o produkcích MONKEY BUSSINES a nových J.A.R.. David Koller je excelentní bubeník a má cit pro groove a všeobecně rokovou muziku. Produkce LUCIE a dalších jeho projektů je velice dobrá. Jsou to lidé kteří nezakrněli a stále se zdokonalují a pracují na tom aby byli příště ještě lepší, investují do toho svůj čas a peníze - nespí na vavřínech.

Tomáš „Robotom“ ŠlápotaTo jsou všechno jména lidí angažujících se v popu, pop rocku, funky či příbuzných žánrech – znamená to, že ve tvrdé hudbě u nás dobří producenti nejsou?

Hmm, ty ses mě ptal na to, koho si vážím. No profesně si myslím, že ve tvrdším žánru je dobré studio Hostivař (p. Šikýř myslím), slušné jsou produkce, které dělá sám Standa Valášek v Šopě. Toho si samozřejmě velmi vážím, spolupracujeme spolu již tradičně na deskách DARK GAMBALLE. V Čechách vzniká spousta nové tvrdé muziky a neodvážím se to rozsoudit, co je geniální a co ne. Bavíme se tady o tom, co mne oslovuje a co sám opakovaně vyhledávám.

Trošku si předběhnul s dalšími otázkami. Tvé jméno bývá spojováno se studiem Šopa, jaká je vlastně tvoje role v této moravské baště dobrého zvuku? Máš i vlastní studio?

Původně to začalo jako spolupráce se Staňou Valáškem, tehdy jako zaměstnancem studia Shaark. Tam jsme spolu pracovali na deskách DARK GAMBALLE, SAD HARMONY, ANIME a singlu SSOGE. No a potom jsme plynule přešli do Šopy. Dobrá spolupráce a troufám si říct, že přátelství. Mám domácí, hlavně klávesové studio. Dělám tady koncepty pro DARK GAMBALLE a jinak práci na zakázku (ozvučení filmečků, reklam, animací, různé montáže a jednoduché dabingy). Druhé pracoviště mám v Illusion Softworks - zvučení her.

Jméno Staňo Valášek se v branži poslední dobou skloňuje stejně často jako Doležal nebo Šikýř, pověz nám něco o tomto muži - jak to dělá, že malé nenápadné studio Šopa se stalo jedním z vedoucích běžců českého studiového peletonu pro tvrdší hudbu?

Je to vynikající SLYŠÍCÍ muzikant (klarinetista), s citem pro muziku všech žánrů, od cimbálky po crust core. Zároveň je velmi schopný elektrotechnik a především nadšenec! Šopa se v posledních dvou letech přestěhovala do nových prostor a Staňa zainvestoval do "železa", takže se to stále zlepšuje, jak zpívá Richard Starkley "...it´s gettin´ better all the Time..."

Tomáš „Robotom“ ŠlápotaJak se díváš na názory, že v Čechách nelze dosáhnout po zvukové stránce „světové nahrávky“ – kde mají česká studia dle tebe největší rezervy?

Ej aj, to je právě to naše "hobitínské" skuhrání. Jde dosáhnout - ať si všichni poslechnou ten MONKEY BUSSINES! Jestli to není spíš v těch lidech než v tom geografickém označení. Dnes není problém vyjet ven a naučit se vše podstatné tam, kde se rocková muzika točí už padesát let. Všechno jde, proč se tady dají dělat tříáčkové PC hry a nejde tady točit muzika? Ale to víš že jde, ale chce to makat a sbírat zkušenosti. Když jsem viděl jak Mirwais připravil desku MADONNY na synťácích postavených do 50 cm vysoké skříňky v podkrovním studiu, tak jsem pochopil, že to hlavní je v hlavách a pazourách muzikantů a producentů. Díky osvobození od drahých vícestopých magneťáků a stále kvalitnějším převodníkům za rozumné ceny se dají doopravdy dělat zázraky. Samozřejmě, že pokud chceš mít bicí se zvukem z Electric Lady nebo A+M, tak tam musíš jet a zaplatit to, to ani dobrý konvoluční hall nezvládne;-)!

Přesto se často mluví o zvuku dle geografického určení, tedy „anglickém zvuku“, „americkém zvuku“ nebo „severském zvuku“ – v čem vidíš největší rozdíly těchto čtyř zvukových škol? Zkus je nějak dle svého uvážení popsat.

No, záleží na tom koho si vezmeš jako zvukový vzor. Já třeba když slyším slovní spojení "anglický zvuk", tak v duchu slyším VERVE, MY BLOODY VALENTINE, THE CURE a samozřejmě CLASH. Americký zvuk je pro mne ELVIS, RHCP, FUNKADELIC, BEACH BOYS. Severský zvuk ABBA.;-) Ale Ty se asi ptáš na metalové desky, že? No Anglie je matka všeho - IRON MAIDEN, SAMSON, MOTORHEAD, JUDAS PRIEST, ale i BLACK SABBATH. Zvuk postavený na Marshallech s konkrétními středy (zase jde do módy), čitelnou nepřebasovanou baskytarou a klasicky sejmutými bicími, bez podsamplování. Vytažený vokál. Ale pozor to je v klasickém metalu. Pokud půjdu k extrémnějším žánrům, tak je rázem vše jinak a zvuk i produkce je podřízena zvukomalbě příslušné škatulky. Kapely které hrají Black metal, nebo Nu metal zní na celém světě hodně podobně. Americký metal je hodně o basech a "velkých " bicích, za co se zasloužili pánové Robinson a Rock. A nejen oni. Na kytarovém zvuku se podepsala velká popularita aparátů Mesa Boogie, které jsou hodně dynamické a dobře hrají basy i z extrémně podladěných kytar. Severský - švédský zvuk je hodně o syntetickém zvuku kytar, natlačeném rovnoměrně přes celé zvukové spektrum a používání samplovaných zvuků bicích. Ale přiznám se, že tohle rozdělení na "americký, švédský a anglický zvuk" se doopravdy na SAE nevyučuje;-). Jsou to spíš krajové zvyklosti a ty se časem různě promíchávají a mizí.

Přejděme k jiné tvojí aktivitě, hodně mě zaujala tvoje recenze na CD „Hrajeme si u maminky“, kterému si nasázel plný počet bodů, jak ses k podobné hudbě dostal?

No od mládí! Dědeček zpívával, maminka zpívávala...;-). Ne hele, recenzoval jsem tu desku na Musiczone, protože mě to připadalo jako dobrá výzva a zároveň mám projekty pana Pavlici rád. Nejde na tom muzikantsky najít chlup a dobře se to po tom všem "rachotu" poslouchá. Jinak mě podobnou muzikou občas zásobí Standa Valášek. Vlastně jsme jednou dělali takový crossover s cimbálkou a SAD HARMONY.

Tomáš „Robotom“ ŠlápotaKrom muziky recenzuješ i zvukovou techniku pro hudební časopis Music Store. Co tě motivovalo začít psát o různých, nejen studiových, mašinkách?

Je to zájem, sáhnout si na něco nové, neomakané...to my starší pánové máme rádi;-). É to byl fór. Ale je fakt, že mne technika kolem hudby vždycky zajímala, a tak jsem si řekl, že se přihlásím na inzerát uveřejněný v MusicStore a domluvili jsme se na těch recenzích studiové techniky a kláves. Je to vždycky více či méně rébus, co z té krabice na mne vyjukne a s některými kousky se nerad loučím.

Už jsme na to několikrát narazili, dalším oborem, ve kterém se angažuješ je zvukařina kolem počítačových her, byl jsi například hlavním sonickým mistrem hry „Vietcong“ – co všechno tato práce obnáší?

Tý jo, to je fak na dlouho. No krom toho, že musíš zvládnout vše kolem střihu a úpravy zvuku, jako klasický zvukař, tak je nutné zvládnout práci s editorem hry (softwér) pomocí kterého vlastní hru ozvučuješ. Obsluhuješ a doplňuješ rozsáhlou databázi zvuků a v neposlední řadě jseš součástí týmu, kde jsou normální lidé a pak ještě programátoři. Na počítači se pomalu i vaří káva a některé designéry podezírám, že ani nemají nohy, protože od mašin vůbec nevstávají. Asi je vyměnili za pokročilejší hardware do své kisny.

Co Tě na této práci nejvíce baví?

Možnosti pomocí zvuku plně modelovat "realitu" prostředí jako ve filmu, podtrhávat některé události, "přehánět reálnost" některých zvuků, no je to trochu čarování a trochu i umění manipulace s hráčem-posluchačem, je to HRA!

Sám tedy asi také hraješ, jakým herním žánrům dáváš přednost a jaké hry tě poslední dobou zaujaly?

No hlavně hraju fps střílečky. Třeba Tom Clancy´s Rainbow Six Lockdown (tady je i dobrá hudba), Call of Duty 2, Ghost Recon, Black. Pořídil jsem si teď konzoli PSP a na ní zase jezdím s "autíčkama" - Need for Speed, Fired up. Zvukově je super ten Ghost Recon, to je doopravdy maso. Našlapané zvuky zbraní jsou v Blacku. Ale třeba mě zaujal i F.E.A.R. a jeho pokrevní bratříček Condemned, to jsou takové hrůzyplné nervydrásající střílečky-horrory, však kdo rád paří, tak to zná.

Co Tě čeká v tomto odvětví v budoucnu, budeš se této práci věnovat dál?

No jasně, věnuji a budu věnovat. Hlavně aby ta práce byla! Jinak já o konkrétních věcech moc mluvit nemůžu, snad jen, že se jedná o akční hru.

Tomáš „Robotom“ ŠlápotaChápu, vraťme se ke Tvé skladatelské činnosti. Jistě mnohé Tvé nápady uvíznou v „šuplíku“ a některé po čase třeba opět oprášíš, jako tomu bylo s elektro-popovou hitovkou „Pianista Nino“ na vaší nové desce. Kolik materiálu v podobných šuplíčcích máš, nelákal Tě někdy boční hudební projekt mimo DG?

V šuplíčcích občas něco uvízne. Většinou materiál, který bych v DARK GAMBALLE neuživil, protože je to něco úplně odjinud. Ale jsou to jen koncepty, protože kolem DARK GAMBALLE je vždycky práce dost. Kromě toho hodně inspirace jsem vystřílel na ten soundtrack k Vietcongu, bylo tam ještě loni v létě co dodělávat a přidávat. Hra se odevzdávala v září a bylo to docela vyčerpávající. Poté jsem dělal vyloženě muziku a zvuk na kšeft a byly to taky nárazovky a ono mi to moc nešlo stále přepínat nálady a pracovní postupy. Muzika kterou bych chtěl s DARK GAMBALLE hrát a hraji vždycky vznikne mimovolně a sama. Ty "komerce" které dělám na zakázku jsou většinou šablonové věci na povel, no a to je takové trochu demotivující ;-) a musím se z toho vždycky vzbráborat! Vedle DARK GAMBALLE už dříve byly nějaké projekty, jednak Swainerein (spolu s Desedem), anebo Silversun (se Zuzanou Zamazalovou ex SSOGE, Jirkou Kučerovským - ANIME a Luďkem Konečným - PBS). Ale nic z toho se nehrálo naživo. Nebyl na to prostě pořádně čas.

Odkud se tedy vlastně ta mimovolná inspirace bere? Kam na nápady chodíš? Potřebuješ pro tvorbu již výše vzpomínaný klid nebo jsou pro Tebe inspirativnější naopak vypjaté situace?

Mno je to spíš o nějakém nápadu, který se mi začne prohánět hlavou, začnu si to zpívat a potom, pokud to nezapomenu a přiběhnu včas ke klavíru, tak se to pokusím doprovodit harmonií, no a někdy vznikne písnička. Podruhé to může vzniknout na základě nějakého zvuku, nebo bicí smyčky. Občas mě inspiruje nějaká kapela, třeba náladou nějakého songu a já si řeknu, na něco takového mám taky chuť - to si chci zahrát. A pak tluču do klavíru a hledám v sobě tu náladu, někdy se to podaří. Vypjaté situace při tvorbě doopravdy nevyhledávám;-).

Jakou hudbu teď aktuálně nejvíce posloucháš?

Teď mám zrovna staromilné období, takže THE DOORS, FREE, THE BEATLES. Občas to smíchám se STATIC X, GROOVE ARMADOU. Jo nesmím zapomenout na U2! Abych se poučil něco nového o produkci, tak jsem poslouchal poslední GWEN STEFANI. Mike přitáhl do kapely nějaké desky od ISIS, to taky není vůbec zlé!

S DARK GAMBALLE hrajete na českých pódiích již dlouhou řadu let, které skupiny tě po celou tu dobu nejvýrazněji oslovily nebo zaujaly a proč?

Mám rád KRUCIPÜSK, to je vždycky zásah. Naši kapelní oblíbenci jsou ILLEGAL ILLUSION, s těma si zahrajeme na našem festu "Pro radost" ve Vyškově. Líbí se nám ANIMÉ a další party, já bych nerad na někoho zapomněl.

Tomáš „Robotom“ ŠlápotaNa který koncert za celý svůj život nikdy nezapomeneš a proč?

ROLLING STONES na Strahově v roce 1990. Staří, mladí, 120 000 lidí řvoucí "I cant´ get no Satisfaction". Ti staříci kolem mě zamačkávali slzu a hopsali jako Jumpin´ Jack Flash...  METALLICA v Brně, to bylo něco, spolu s mými oblíbenci THE CULT. Na Iana Astburyho jsem šel číhat před rádio Hády! Malej poloindián s charizmatem jako obr! Naposledy jsem si pořádně zahulákal s ANTHRAX na Benátské noci. Trochu mě zarazilo, když věnovali „Antisocial“ těm "...old School Fans...", sakra, tak už jsem to dopracoval do kategorie Old School ;-)

Měl jsem na mysli nějaký Váš koncert:-)...

Áha, na mě se musí pomalu... nó letošní MOR byl monstrózní, jo a křest v Lipově, Mathew Rupert plachtící při „Zubaté“ dolů z pódia, to byla fakt jízda!

Krom hudby máš ještě nějakou vášeň, či hobby, které se věnuješ ve volném čase?

Jezdím na kole, moc rád čtu, pořád čtu. Teď v poslední době jsem taky docela dost chodil do kina - inspirace do práce;-).

Nu tak to se nemohu nezeptat na tvůj TOP5 knih, TOP5 filmů a co Tě zaujalo v těchto oblastech za poslední rok.

Há no knížky:
„Marťanská kronika“ - RAY BRADBURY
„Hastrman“ - MILOŠ URBAN
„Golem“ - GUSTAV MEYRING
„Sníh (Snow Crash)“ - NEIL STEPHENSON
„Cizinec v cizí zemi“ - HEINLEIN.

Filmy:
Auta
The new World
Brother where are Thou?
Děvjataja rota
Bournův mýtus + Agent bez minulosti.

A to byla poslední otázka, velmi děkuji za tvůj čas a přeji tobě i DARK GAMBALLE mnoho úspěchů do budoucna. Pokud máš na srdci ještě něco, o čem jsme nemluvili, popřípadě nějaký vzkaz našim čtenářům – poslední slova patří tobě.

Děkuju ti, že sis našel čas a inspiraci k otázkám pro takového Old School človíčka jako jsem já a ať vám to v Metalopolis stále šlape touhle vysokou rychlostí.


RIP

Zveřejněno: 2.8.2006




Copyright © 2003 - 2012 Metalopolis.Net, všechna práva vyhrazena.
Doslovné ani částečné přebírání tohoto materiálu není povoleno bez předchozího svolení.

ISSN 1214-6218

Locations of visitors to this page