Pátek
15.12.2017
Denní verze
 id
 heslo
KRLEŠ - Ach, ti chrabří horalé (rozhovor s R.Sádovským a J.Smělíkem)

Málokterá kapela je tak pracovitá jako severočeští KRLEŠ. Rok co rok neúnavně křižují naši malinkatou zemičku stovkami vystoupení a jejich zaujetí a výdrž jsou obdivuhodné. Občas si vyčerpávající harcování zpestří nějakým tím pobytem v nahrávacím studiu a protože tak učinili i v lednu letošního roku, nebylo vhodnější příležisti pohovořit s duší souboru, kytaristou a kapelníkem Radkem "Sady" Sádovským, kterému záda kryl bubeník Jirka "Smělda" Smělík. Tak, a až řeknu KRLEŠ, vezmem to šturmem:

Radek SádovskýZačněme u té nejviditelnější změny a tou je nová zpěvačka. Pokud vím, ta původní - Simona Křtěnová - od vás odešla po dost vypjaté situaci na koncertě v pražském Rock Café. Jak moc bylo těžké najít odpovídající náhradu a odkud k vám přišla?
Po pravdě řečeno, náhradu jsme hledali už dřív, protože chování Simony ke zbytku kapely a k práci v ní bylo „dosti nestandardní“. Ale i tak to bylo rychlejší, než jsme čekali, protože původní dohody počítaly s natočením coverdesky a s hraním do konce roku. Zuzanu Martincovou jsme znali už z dřívějška a shodou okolností taky řešila problémy ve svý bývalý kapele.

Stará známá věc, že ženská v kapele je pro její fungování mor. Neuvažovali jste třeba ani na okamžik o zpěvákovi?
Uvažovali, ale vzhledem k zachování výrazu kapely to takřka nepřipadalo v úvahu. Mor je slabý slovo, ale se Zuzanou je to po téhle stránce mnohem lepší než s její předchůdkyní, se kterou vyjít byla opravdová lahůdka pro psychický masochisty.

Pokud bylo v hledáčku více kandidátek, můžeš uvést i nějaká konkrétní jména?
Vzhledem k rychlosti řešení situace a bleskovýho spádu událostí na další kandidátky nezbyl čas.

Okolnosti Simonina odchodu byly dosti bouřlivé, navíc asi také komplikované o váš osobní soukromý vztah. Jak jste na tom nyní? Vědí a zajímají se členové skupiny KRLEŠ co teď Simona dělá?
Další její životní příběhy jsou nám naprosto ukradený.

Pojďme k Zuzaně. Jaké naděje jste do ní vkládali, jak se „zaběhla“ v ostrém provozu vašeho neustálého koncertního zápřahu a jaká je spokojenost s jejím vystupováním ve vašich řadách i mezi fanoušky?
Doufali jsme, že přežije první rok – byl to pro ni hroznej zápřah. Ve středu nastoupila do kapely a v pátek a v sobotu už s náma objížděla Slovensko (nakonec byl jsi u toho a víš, jak to  probíhalo). Z předchozího působiště si přinesla spoustu zlozvyků a naprosto nepochopitelných chyb. Začala doslova úplně od začátku, tvrdě dřela za plnýho provozu kapely (cca 100 koncertů ročně) a posun je rozhodně znát. Spousta fanoušků si ani nevšimla, že se vyměnila zpěvačka, většina to nekomentovala a zbytek – část si myslí, že je to horší a část je spokojenější.

Tři členové skupiny jsou ze Šluknovského výběžku, jeden od Lovosic a zpěvačka z Prahy. Nekomplikuje vám to komunikaci, popřípadě jakým způsobem se dopravujete na koncerty?
Zuzana, a to je jeden z jejích plusů, má tolerantního manžela (to se ještě někde dá najít? – pozn. písařky), kterej ji kamkoli přiveze, počká a odveze. Trochu to nabourává původní filosofii KRLEŠ, všechno dělat neustále spolu rovným dílem a jako správná rodina společně trávit víkendy, ale na druhou stranu odpadly otravný hlášky typu je mi zima, tohle mě bolí, chci sedět u okýnka, mám hlad, nechci, nemůžu...

Při vaší koncertní zátěži nepředpokládám že byste se zdržovali ve zkušebně, přesto, jak probíhá nácvik nových písniček?
To je velkej problém. Na zkoušení není čas, navíc bydlíme daleko od sebe. Většinou se každej svůj part naučí doma (Smělda teoreticky, do zkušebny to má daleko - asi 1 km a doma mu bicí netrpěj). Po dvojicích či trojicích se občas sejdem a něco si upřesníme, ale dohromady se sehráváme rovnou naživo.

Čili standardní postup... A k nahrávání „Slzí Arkony“. Tentokráte jste před Hostivaří dali přednost Liberci. Proč? Nebyli jste snad spokojeni s prací Zdeňka Šikýře a spol.?
Hlavním důvodem byly finance a chuť vyzkoušet něco novýho.

A výsledný dojem ze SPINu?
Ve SPINu nás mile překvapili. Po skloubení jejich puntičkářskýho přístupu a našich rozevlátých návyků, kdy ze způsobu našeho nahrávání zbyly jen mnohahodinový maratony a ze strany SPINu precizně profesionální práce, vyšel výsledný kompromis. Věříme, že dobrej.

Hudbu na svých bedrech táhnete s kytaristou Jirkou Karpjukem. Jaký je váš autorský podíl na novince a v čem vidíš největší rozdíly mezi vámi v hudebním cítění?
Jirka napsal šest kusů, já tři. Jirka pracuje precizně a dlouhodobě, v mém případě jde o naprostý ignorování hudební teorie.

Vůbec, jak probíhá schvalování, jestli se píseň bude či nebude hrát? Mohou k tomu i ostatní členové říci svoje nebo si držíš právo veta?
Konečné verze jsou dílem společného konsenzu, všechno, co se složí si nakonec autor protlačí na desku – razíme bezodpadovou technologii.

S texty ti občas pomáhá kamarád Petr Král. Kdo to je a vypomohl i nyní?
Většinu textů píšeme společně a fungovalo to tak i teď na poslední desce.

Můžeš k jednotlivým písničkám blíže pohovořit? Přiblížit nám jejich poselství, texty, hudbu. Speciálně mě zajímá píseň „Dělej mi to plamenometem“...
Tak, jak byla předchozí deska směřována tématicky na romány S. Kinga, pojednává toto album o osudu polabských Slovanů („Devátá brána Retry“, „Slzy Arkóny“) + nějaká omáčka okolo. Některý texty jsou vážný, jiný méně a nechybí i naprostá hovadina.

Dočkáme se na nové desce nějakých hostů?
Bohužel nikdo z pozvaných nepřišel (Rebeka, Lunetor, Kurt Cobain).

Kdo dělal obal?
Obal dělal náš další kamarád Pepa Kestler.

Jirka SmělíkPřed několika lety jste uspořádali Heavy Metal Tour, které však až na výjimky nesplnilo očekávání. Kde myslíš byla chyba a neláká vás ještě něco podobného zkusit?
Bez masivní propagace a tlačení kohokoliv skrz media se takový věci asi nedají dělat (alespoň v oblasti heavy). Takže lidem se podsouvá úzká skupina navzájem provázaných kapel a oni na ně holt chodí. Jednou se může stát, že tzv. druhá liga, která na rozdíl od úplných začátečníků-nadšenců potřebuje peníze na svoji existenci, vymře. Pak už záleží, co je kdo tomu ochotnej obětovat. My chodíme normálně do práce, v pátek vypadneme a vrátíme se v neděli. Většinou totálně vyflusaný a v pondělí znova hurá do práce. Hlavně naše rodiny to špatně nesou. Všechno si platíme sami – aparaturu, nahrávání, vydávání desek a v neposlední řadě i dopravní prostředky. Osobně nemám chuť starat se ještě o ostatní kapely, které nezvládají základní předpoklady – něco obětovat, přijet včas apod. Je zajímavý, že v oblasti death metalu spolupráce mezi kapelama funguje a nám nezbejvá, než jim to závidět.

Chystáte k novému CD nějaké speciální vystoupení, křest nebo něco podobného?
Nikdy jsme to nedělali a nemáme žádný důvod to dělat ani teď.

Pravidelně hrajete nejrůznější rock-metalové klasiky, AC/DC počínaje a třeba HELLOWEEN konče. Vzpomínám si, a už jsi to i zmínil, že jste jeden čas k většině psali české texty a snad se i začala chystat deska coververzí? Kde to usnulo?
Nikde to neusnulo, materiál byl připravenej, ale nedostali jsme povolení na několik skladeb od původních autorů a několik měsíců práce bylo v ...

Zapátrejte trochu v minulosti. Pamatujete si ještě, kdy jste se rozhodli, že chcete hrát?
Sady: Nevím, pocházím z muzikantský rodiny, všichni kolem mě na něco hráli (já měl na housle). A protože při zakládání kapely jsem jako jedinej vlastnil kytaru, hraju na ní a nutno dodat, že špatně, ale zato rád.
Smělda: Jsem na tom stejně (muzikantská rodina) a taky hraju špatně a rád.

Váš největší trapas spojený s hraním v KRLEŠ?
Asi hodně věcí co děláme je trapný, ale my si to nepřipouštíme.

Jakou muziku si rádi poslechnete, když jste doma? Vaše oblíbené kapely?
Sady: Doma nic neposlouchám, mám toho dost za víkend. Oblíbený kapely METALLICA do roku 1991, ACCEPT, IRON MAIDEN, AC/DC...
Smělda: Doma poslouchám SUICIDAL TENDENCIES, FAITH NO MORE, MASTERPLAN...

Co knížky, popřípadě časopisy? Čtete rádi? Čtete vůbec?
Sady: Mám rád Kinga, zajímá mě historie. U jídla a na záchodě čtu časopisy a noviny. Musím udělat skrytou reklamu časopisu Rock&Shock, ten mám nejraději.
Smělda: Čtu kriminálky, Extázi – taky na záchodě.

I mezi muzikanty vládne řevnivost a závist. Potkali jste za ta léta hraní někoho s kým se skutečně přátelíte?
Rádi se potkáme s trutnovskou kapelou TOM MAŠEK BAND a abys nebyl zklamanej, s CRUELem v čele se synovcem Václava Neckáře taky!

Máte na srdci ještě něco, o čem jsme nemluvili? Popřípadě nějaký vzkaz našim čtenářům?
www.krles.wz.cz - oddělení prodeje našich výtvorů a objednávejte si toho co nejvíc! Choleru na paliče českých CD!

Velký dík za rozhovor a kapela ať vzkvétá!


Darkmoor

Zveřejněno: 19.3.2004

WWW odkaz:
E-mail:
Kontakt:
krles@interdata.cz



Copyright © 2003 - 2012 Metalopolis.Net, všechna práva vyhrazena.
Doslovné ani částečné přebírání tohoto materiálu není povoleno bez předchozího svolení.

ISSN 1214-6218

Locations of visitors to this page