Neděle
17.12.2017
Denní verze
 id
 heslo

DEAD SOUL TRIBE
Dead Soul Tribe (2002)
A Murder Of Crows (2003)
The January Tree (2004)
The Dead Word (2005)
A Lullaby For The Devil (2007)

interitus
Deborah (2000)
Srdce krále (2002)
Frozen Darkness (2005)

RAGE
Prayers Of Steel (jako AVENGER) (1985)
Deprayed To Black (EP jako AVENGER) (1985)
Reign Of Fear (1986)
Execution Guaranteed (1987)
Perfect Man (1988)
Secrets In A Weird World (1989)
Reflections Of A Shadow (1990)
Extended Power (EP) (1991)
Trapped! (1992)
Beyond The Wall (EP) (1992)
The Missing Link (1993)
10 Years In Rage (1994)
Black In Mind (1995)
Lingua Mortis (1996)
End Of All Days (1996)
XIII. (1998)
Ghosts (1999)
Welcome To The Other Side (2001)
Best Of - All G.U.N. Years (2001)
Unity (2002)
Soundchaser (2003)
From The Cradle To The Stage (Best Of) (2004)
Speak Of The Dead (2006)
Full Moon in St.Petersburg (Live CD, DVD) (2007)
Carved In Stone (2008)
Gib Dich Nie Auf (EP) (2009)
Strings To A Web (2010)
21 (2012)

RAGE, DEAD SOUL TRIBE, INTERITUS - Plzeň, KD Šeříkovka - 19. listopadu 2004

Cesta byla dlouhá, místy zavátá. Pravda zpočátku spíše jen pršelo, ale s postupným poklesem teploty začala přituhovat i tekutina řinoucí se z nebes. Naštěstí je Plzeň v podstatě nedaleko, čili s jednou drobnou zajížďkou způsobenou nesvéprávným řidičem (což je drtivá kritika do vlastních řad) jsme už kolem půl sedmé přešlapovali v nacpané restauraci místního kulturního domu, kde na venkovní zdi ještě zapomněli něco znaků a propriet z dob ne tolik minulých.

ITERITUSAle to už se nám přehoupla osmá hodina a začalo vpouštění do sálu. Dorazilo tak 300 hlav, což pro pořadatele mohlo být jistě dosti nepříjemné překvapení, ale uvážíme-li, že hnedle druhý den čekal Zlín a pro slovenské fanoušky je ještě o něco později přichystána Bratislavská zastávka, dala se podobná návštěva očekávat. Nu což, pro přihlížející alespoň jistota klidného „obývákového“ zážitku a „těsného“ kontaktu s účinkujícími. Kdo uzmul místo na balkónku pochopitelně kraloval, „hroziči“ si zase nemohli vynachválit schůdky těsně pod pódiem.Až na místě samém jsme zjistili, že obě zahraniční akvizice nakonec přece jen doplní i jeden místní zástupce a sice plzeňský ITERITUS. Bylo to mé první setkání s touto sedmičlennou kapelou, která sebe sama označuje jako symfonický metal a nebylo to setkání vůbec špatné. Pro zjednodušení si představme THERION v těch lepších časech, pochopitelně méně syntetický, když flétna, píšťala i housle zněly živě, a přidejme vlastní snahu a nasazení. Hrálo se především z dosud posledního, dva roky starého alba „Srdce krále“. Škoda jen, že kapele přidělili pouze 2 mikrofony, čili do jednoho museli zpívat oba zpěváci (žena - muž), do druhého občas houslista pustil píšťalku a tím „zmizel“ z dění. Příjemný začátek, s postupně se lepšícím zvukem, jen mi při takovém počtu hlav přijde zařazení dvou beglajtových kytar trochu nadbytečné a monotónní.

DEAD SOUL TRIBEJako zvláštní host - DEAD SOUL TRIBE. Se slzou v oku jsme vzpomínali na kolegu Loužu, když jeho miláček Devon Graves s rozhalenou košilkou neúnavně brázdil mezi diváky. Tam měl být, náš bojovník, navíc když i přes výraznou holou lebku jen málokdo věděl o koho jde, čili byla spousta příležitostí na pokec. Ovšem na pódiu kraloval nejen svými rozevlátými pohyby. Pravda, produkce kapely není živě tak strhující jako z desek. Dobrý bubeník, basa spíše funkční, druhý kytarista do počtu - čili ať už je to úmysl nebo ne, všechno stojí a padá s hlavní persónou. Hraje většinu kytarových vyhrávek (o sóla jde skutečně jen výjimečně), zpívá (a nutno jedním dechem dodat že skvěle!) a i když jde občas nějaký ten druhý hlas z pásu, téměř vždy je to ten nižší. Mám jen jednu velkou obavu. Pokud se hrají písně z přelomové desky „A Murder Of Crows“, je všechno v pořádku, jenže i z poslechu jedné úplné novinky, kterou bylo zhruba pětačtyřicetiminutové vystoupení ozvláštněno, klíčí neblahý pocit, že skladatelská škatulka se jaksi vyčerpala. Je to totiž pořád to samé. DEAD SOUL TRIBE byli každopádně příjemným osvěžením, dostalo se jim vlídného přijetí, což při jejich hodně divoké image (rytmika se ohání dredy jak bambusy a doprovodného struníka jako když právě vytáhli z Dachau a navěsili na něj bílé dětské tílko + nezbytnou cigaretku do úst) také o něčem vypovídá.

A ještě než čas uzraje pro hlavní hvězdu večera, jeden poměrně zajímavý nápad. Nudíte se na koncertech o přestávkách mezi jednotlivými kapelami, když jeviště ovládnou technici? Tak s tím je teď konec. Stačí s sebou vozit promítačku a notebook s DVD přehrávačem. O pauze jen zapnete medium s hlavní hvězdou a lidé mají o zábavu postaráno. Dobrý nápad, navíc když se přihodí i noticka, že všechno lze zakoupit u stánku s merchandise. Spokojena bude jak samotná kapela, tak i fanoušci.

RAGERAGE. 20 let na scéně a šňůra k CD/DVD „From The Cradle To The Stage“. Kdo už před koncertem smažil aktuální živou nahrávku, musel být zaskočen, neboť hned na úvod je zařazen těžký kalibr „Don´t The Fear The Winter“. Myslím, že spoustě fanoušků to ani nestačilo dojít a proběhly mnohem mladší „Great Old Ones“ a „Paint The Devil On The Wall“. Pokud měl zvláštní host zpočátku festovně vysmaženou basu, pak RAGE trhali všemi nástroji. Člověk by si řekl, že základní tříčlenná sestava nemůže být taková rasovina, ovšem u téhle mezinárodní trojice to určitě neplatí. Terrana mlátí do škopků jako smyslů zbavený (nejhlubší kotel - to bylo vskutku zvukové martýrium), Smolski mění kytary a s neuvěřitelnou lehkostí balancuje na hranici kytarového zázraku, mnohdy i daleko za ní. Trvalka Peavy nám zase o drobátko ztučněl, holou lebku vylepšil svázaným culíčkem z vousů na bradě, neboť však turné dnešním dnem startovalo, zpíval s přehledem.

RAGEUdržet však pohromadě takovou sestavu něco stojí a nutnou daní jsou sólové výstupy. Mistr Terrana si totiž nemůže odpustit sólo na bicí i s obligátním „rozezpíváváním“ a parodií na Sinatru, bohužel rozjetý koncert tím totálně zazdil. Osobně jsem měl čest vidět jeho číslo už potřetí a nutno přiznat, že tentokráte bylo snad nejkratší, jenže i tak nám uběhla čtvrthodina. Victor si vysmahnul instrumentálku „Unity“, proti níž nelze nic namítat, další exhibice však už byla totálně zbytečná, naštěstí jen pětiminutová. Peavy si je zřejmě dobře vědom uvadající atmosféry, takže hned po bubenické exhibici nastupují barové židličky a akustický set tří skladeb (mezi nimi „Vanished In Haze“ kupříkladu). Po pauze opět „hnětání“, zazněla většina očekávaných mord včetně „Down“, „Set This Word On Fire“, „Days Of December“, „Straight To Hell“, „From The Cardle To The Grave“, „Soundchaser“ atd., vesměs tedy novější tvorba. Ještě vykřičený „Firestorm“ a skupina se loučí. Samozřejmě ne na dlouho - překvapivě „Orgy Of Destruction/War Of Words“, nepostradatelná „Higher Than The Sky“ a to je definitivní tečka za více jak dvouhodinovým koncertem.

Co závěrem? Brodění se domů 5 cm nově napadlého sněhu vás asi nezajímá, takže jen povedený koncert v nevětraném (spíše) klubu, kde ke konci už bylo na omdlení. Naštěstí přítomná sestava svými výkony dala na nedostatky místa konání hravě zapomenout. Jen si ještě neodpustím, kde zůstaly „Sent By The Devil“, „Invisible Horizons“ nebo „Refuge“?

Foto jako již tradičně pouze ilustrativní - lidí jako psů a nikdo s sebou neměl foťák.


Darkmoor

Zveřejněno: 22.11.2004

WWW odkaz:


Názory redakce
Louis
22.11.2004

Z celého plzeňského večera zasvěceného především RAGE jsem měl skoro tytéž dojmy jako kolega Darkmoor, snad jen DEAD SOUL TRIBE mě příliš nenadchli a řekl bych, že skladatelská škatulka se jim vyčerpala ještě mnohem dříve, než došlo ke složení a prezentaci nového materiálu. Předskakování INTERITUS a vystoupení výjimečných klasiků RAGE v nanejvýš stabilní formě mi to však vynahradilo dosytosti, zejména když Peavey a spol. (na rozdíl od jiných "hvězd") vydrželi na pódiu opravdu přes dvě hodiny čistého času a mezi úvodní "Don´t Fear The Winter" a závěrečnou "Higher Than The Sky" neprohospodařili (snad kromě únavných sól) ani jedinou vteřinku.

s kapelou RAGE:
RAGE - 21 [Hooya]
RAGE - Unity [Darkmoor]

s kapelou DEAD SOUL TRIBE:

s kapelou INTERITUS:



Copyright © 2003 - 2012 Metalopolis.Net, všechna práva vyhrazena.
Doslovné ani částečné přebírání tohoto materiálu není povoleno bez předchozího svolení.

ISSN 1214-6218

Locations of visitors to this page