MINORITY SOUND
"Ačkoli nemáme ve zvyku se ve svých tiskových zprávách nějak detailně zaměřovat na historický exkurz do života dané kapely, ve zvláštních případech je možné udělat výjimku. A tato výjimečná situace nastala právě dnes, kdy si budeme povídat o pražském cyber metalovém ansámblu MINORITY SOUND. Důvod pro více retrospektivní pojetí tohoto textu je nasnadě. MINORITY SOUND jsou totiž v podstatě od založení MetalGate naším věrným souputníkem. Společně to táhneme od roku 2010, kdy se objevil debutový počin „Analysis“. Ten byl následován v roce 2012 deskou „The Explorer“. A konečně, zatím stále ještě poslední zářez „Drowner's Dance“ pochází z roku 2015. Všechna tato alba nesou hlavičku MetalGate. Nyní, čtyři roky od „Drowner's Dance“, přichází na svět „Toxin“. A my jsme opět u toho!
Jak se již u těchto chlapíků stalo zvykem, svou novinku opět postavili na třech základních pilířích – pořádně ostrých kytarách, temné, těžké, industriální elektronice a zejména na nekonečné touze experimentovat, objevovat nové postupy a neustále se posouvat dál a dál, a to ve všech myslitelných směrech. Jako příklad si vezměte tematickou stránku desky.
Jednoduše řečeno, téma se posunulo od obecného ke konkrétnímu. První tři studiové počiny ve své podstatě nastínily vizi pádu lidstva do stavu blízkého totální anarchii. Sluší se připomenout, že linka, která by sjednotila „Analysis“, „The Explorer“ a „Drowner's Dance“ do jednoho pevného trilogického celku, však nebyla prokázána, a tak je třeba první tři alba MINORITY SOUND chápat jako tři jednotlivé entity, jež nahlíží na společné téma z různých úhlů. Na rozdíl od nich je pak chystaný opus pohledem na jednotlivce. Vyprávění o distopické budoucnosti střídá osobní výpověď, pro níž se začíná vžívat výstižný podtitul „o drogách a lidech“.
„Deska se tématicky motá kolem psychických poruch, závislostí, závistí, nenávistí a ... lásky. Lásky k ženě, lásky k muži, lásky k drogám, lásky sama k sobě a samozřejmě všech jejích odvrácených tváří.“
Tak o albu mluví člověk nejpovolanější, Otus Hobst, kapelník a hlavní skladatel MINORITY SOUND. Právě on dal dohromady tuto intimní výpověď. Většinu skladatelské práce přitom stihl v pozoruhodně krátkém čase čtyř podzimních měsíců roku 2017. Pro vaši představu – torza předchozích počinů vznikala v průměru až o osm měsíců déle. Jestliže se nyní podivujete nad tím, proč „Toxin“ vznikl v takto sprintérském tempu, pak i pro to má Otus vysvětlení. Přímou spojitost hledá ve svém duševním rozpoložení. Jak otevřeně přiznává, v roce 2017 si prožil několik pádů na dno a faktické psychické zhroucení, a doba, kterou strávil v temných zákoutích svého světa, se tak stala inspirací pro nejnovější tvorbu. A že tyto tíživé prožitky chtěly rychle na povrch. „Toxin“ tak ve finále byl možná paradoxně faktickým detoxem kytaristovy mysli od negativních myšlenek.
V samotném závěru tedy zjišťujeme, že ačkoliv je „Toxin“ temným, stísněným tunelem, na jeho konci však svítí jasné světlo. Pravá podstata celého díla totiž tkví v tom, že každý může najít svou cestu, která vede z temných uliček, jež život někdy přichystá. Právě o tom vám bude „Toxin“ vyprávět. Věříme, že si tento bezprostřední a emotivní „otus magnum“ plnými doušky vychutnáte.
Zveřejněno: Úterý, 9. dubna 2019