DEATHSPELL OMEGA jsou zajímavou kapelou, vytvářející okolo sebe auru určitého kultu. Nemají webové stránky, prakticky neposkytují rozhovory, nenechávají se fotografovat a vlastně i informace o sestavě jsou pouze předmětem dohadu (za vším pravděpodobně stojí trojice Mikko Aspa - vokály, Hasjarl - kytary, Khaos - basa). Na rozdíl od jiných podobně směrovaných obskurních seskupení jim to však nelze vyčítat. Výrazně za ně totiž hovoří hudba samotná, již bychom mohli popsat jako nevšední, propracovanou, fascinující a především pak výtečnou. Tato francouzská formace přitom nezůstává stát na jednom místě, od svých primitivních true blackových počátků ušla již pořádný kus cesty a na posledních dvou řadovkách („Si Monumentum Requires, Circumspice“ a „Fas - Ite, Maledicti, in Ignem Aeternum“) si vytvořila svůj vlastní, nezaměnitelný styl, který lze nejlépe popsat jako řádně temný, na první poslech chaoticky zahuhlaný, disonantní black metal, z čehož se nevymykají ani na aktuální nahrávce „Paracletus“, finálním dílu trilogie započaté na „Si Monumentum…“
Kapela však hledí stále kupředu, a tak je celé vnitřní soukolí vyměněno, vyčištěno a prosvětleno (nikoliv na úkor paranoidní, sžíravé atmosféry) a DEATHSPELL OMEGA díky tomu získávají novou, fantastickou tvář. Hudba již nezní tak chaoticky, a tak strašně temně, přesto v posluchači vzbuzuje nepříjemné pocity. Celek je mnohem přímočařejší, přístupnější a barvitější, zejména pak v pasážích, kdy se na povrch vynořují dechové nástroje či dokonce post-metalové (!) motivy, díky čemuž to v určitých momentech vypadá, jako by se CULT OF LUNA dali na black metal. Obecně se však dá říci, že kapela ani zdaleka neopouští teritoria, na které jsme u ní byli zvyklí, a které jsme měli tak rádi. Pouze nabízí pestřejší náhled na daný styl, aniž by se mu jakkoliv zpronevěřila. Jedna z nejočekávanějších blackmetalových desek letoška je opravdu vynikající, jak už je ostatně u těchto Francouzů v posledních letech zvykem. Je plna fantastických momentů, hitových pasáží (na poměry daného žánru, samozřejmě) a přes vysoká očekávání dokonce ještě překonává veškeré předpoklady. Plán byl tedy splněn na 110%.
Jedna z nejzajímavějších blackových kapel současnosti vydala své vrcholné dílo a pokud by ve zbytku roku ještě někdo v daném žánru náhodou přišel s lepší deskou, bez okolků sním svůj klobouk. Masterpiece.
