Prostory obřadní svatyně ukryté hluboko v podzemí vyplňují hrdinné výkřiky i bolestné nářky padlých bojovníků. Kouzelník Egg Shen za pomoci magie svádí nelítostný boj se starověkým čarodějem Lo Panem. Kousek opodál je mrštný Wang Chi a proti němu stojí obávaný „Déšť“, válečník ovládající přírodní živly a mistr v boji s mečem. Vzduchem létají blesky, zelené plameny a děsivé sochy se pod nánosem magických výbuchů začínají rozpadat. Každý se snaží přiložit ruku k dílu a znemožnit pradávnému zlu, aby ovládlo náš svět. Někdo tu ovšem chybí. Nějaký ten ústřední hrdina s nekonečnou zásobou odvahy a nedostižnými bojovými schopnostmi. Jeden takový by se možná našel, akorát, že je momentálně úplně k ničemu. Zatímco kolem zuří otevřená válka, náš hrdina Jack Burton leží v bezvědomí na podlaze, neboť sám sebe dokázal knokautovat.
Ozvěny minulosti
Přichází to mnohdy znenadání. Silný stesk po něčem zašlém, dávno ztraceném. Někdy je to téměř neodbytné, však ten pocit znáte. Nostalgie má v sobě cosi sentimentálního i romantického, ale může být rovněž velmi zrádná, obzvláště v souvislosti s kinematografií. Chcete si třeba připomenout kousek, na který jste v mládí nedali dopustit, a prostřednictvím vaší obří bedny a nadupané Hi-Fi sestavy opět prožít ty báječné pocity. Očekáváte porci smíchu, napětí, parádní scénář okořeněný ucházejícími hereckými výkony a také jistotu v podobě ostříleného borce za kamerou a génia s taktovkou, který celou tu show řídí s grácií Ernesta Ansermeta. Po dvaceti minutách hledíte s tupým výrazem před sebe a vaši mysl sžírá jediná otázka: „Jak se mi taková konina mohla vůbec kdy líbit?“ Sám jsem podobnou medicínu musel párkrát polykat, avšak někdy se sázka na tu proradnou nostalgii může více než vyplatit.
Snímek Velké nesnáze v Malé Číně (1986) mi nahrál děda na kazetu spíše omylem. Pravděpodobně ho zaujal ten název. Mohlo mi být tak jedenáct let, když jsem přijel na víkend do Liberce za prarodiči a děda mi ohlásil, že má na kazetě nový film. První zhruba dvě minuty stopáže chyběly, protože asi někomu padlo oko při čekání na začátek vysílání. Další cenné vteřiny na dvou místech usekla i snaha o důslednou eliminaci reklam. Menší vysvětlení pro mladé pušky: do videorekordéru se vložila VHS kazeta a jakmile film začal, stačilo na ovladači stisknout tlačítko REC. Pokud vysílání zajišťovala komerční televize, museli jste počítat s přítomností reklamních bloků. Jenže každý správný domácí pirát chtěl mít svou filmovou sbírku v top kvalitě a rozhodně bez reklam. Zde mohl vyvstat určitý problém. Někdo byl limitován pomalými reflexy, jiný zase střevními potížemi, faktem zůstává, že část reklamy se vlivem něčí nepozornosti či nepřítomnosti nahrála. V takovém případě bylo potřeba pásku přetočit o kousek zpět. Pečlivý jedinec si přetočenou část ihned pustil a zastavil film těsně před nástupem reklamy, aby dosáhl nepřerušované kontinuity. No a někteří střelci, jako můj děda, vsadili na intuici bez zpětné vizuální kontroly, vlivem čehož si kus filmu umazali.
Tyhle drobné vady na kráse však nedokázaly utlumit magnetické charisma, které z této ujeté akční rubanice vyzařovalo a mou maličkost dokonale přitahovalo. Ani nevím, kolikrát jsem ten film viděl. Výsledné skóre by možná nadchlo nejednoho psychologa. V rámci osvěžení paměti jsem si snímek po mnoha letech nedávno připomněl a kupodivu ze mě začaly automaticky padat doslovné citace i celé dialogy. Je to zkrátka podobné jako s jízdou na kole. Ta se rovněž nedá jen tak zapomenout. Ale teď už nechám vzpomínky za dveřmi a zaměřím se na to hlavní.
Zhrzený mistr
Režisér John Carpenter to v osmdesátých letech neměl zrovna snadné. Na sklonku předešlé dekády natočil nezávislý nízkorozpočtový snímek Halloween (1978), který dokázal vydělat úctyhodných sedmdesát milionů dolarů. Zrodila se nová režijní hvězda. Minimálně zpočátku to tak v očích producentů velkých filmových studiích opravdu vypadalo. Jenže ten samý Carpenter o něco později natočil i sci-fi horor Věc (1982). Film za pořádné prachy a jeden z největších propadáků všech dob. Jak nespravedlivé, jak kruté. Soucítím s vámi. Neúspěch filmu Carpentera na čas psychicky zničil, neboť vždy špatně snášel kritiku svých filmařských výtvorů. Velká studia od něj okamžitě dala ruce pryč a zhrzený režisér se vrátil do undergroundových vod, ze kterých původně vzešel. Maličko situaci zveličuji, ale pravdou zůstává, že o vysokorozpočtových projektech si Carpenter mohl nechat na čas zdát. Začal se věnovat filmům, které tvořil víceméně pro radost z natáčení a zároveň si nemusel lámat hlavu s otravným stresem, neboť od něj v zásadě nikdo nic velkého neočekával. Z tohoto období bych rád vypíchl především zajímavé romantické sci-fi Starman (1984) s Jeffem Bridgesem v hlavní roli. Uplynulo pár poklidných let a zmiňovaná Věc, jež holt přišla ve špatný čas, začala pomalu růst do podoby kultovního díla. Kolem roku 1985 producenta Larryho J. Franca napadlo, že hodně divoký scénář, který právě držel v ruce, by mohl Carpentera teoreticky zajímat. Minimálně mu chtěl dát šanci. Zakopnout přeci může každý a Věc navíc znamenitě válcovala trh s videodistribucí.
Divoká story
Samotný scénář k filmu Velké nesnáze v Malé Číně měl velmi trnitý vývoj. Za vším stáli Gary Goldman a David Z. Weinstein. Dva scénáristé a zároveň velcí fanoušci kung-fu filmů a spaghetti westernů. Jednoho dne si chlapci řekli asi tohle: „Co takhle sepsat příběh, v němž by se starý Západ a asijská mystika spojily dohromady?“ Pod rouškou tohoto, řekněme, odvážného nápadu vznikl první nástřel scénáře. Příběh byl zasazen do druhé poloviny osmdesátých let 19. století. Kovboj Jack Burton přijíždí na periferii San Francisca a setkává se s dávným kamarádem, jemuž kdosi právě unesl přítelkyni. Do příběhu o záchraně dívky v nesnázích začne postupně prosakovat mystika, fantasy prvky, létající draci, ninjové a starodávný čaroděj. Kung-fu proti rychlým koltům, magické blesky vířící rozpálený písek, hnědí plnokrevníci a příšery z čínské mytologie. Inu pořádně ujetý mix, plný – proč to nepřiznat – originálních nápadů.
Hotovou práci v létě roku 1982 získal Paul Monash, výkonný producent společnosti The Taft Broadcasting Company. Monash sice scénář odkoupil, ale žádal zároveň i o jeho přepsání, neboť mu celý koncept přišel jednoduše šílený. Jen s velkou nechutí se Gary Goldman pustil do přepisování, avšak výsledek jeho snahy byl v očích producenta stále neuspokojivý. Monash neměl na hádky náladu ani čas, a tak scénář putoval rovnou do 20th Century Fox, které vědělo, jak uvést věci do pohybu. Zástupci studia se okamžitě začali tvrdě dožadovat dalších rozsáhlých přepisů, a protože Goldman zaujal pozici neoblomného berana, byli oba scénáristé ze vznikajícího projektu jednoduše vyškrtnuti. Na masivní modernizaci textu a celkové překopání příběhu byl najat W. D. Richter. Ten přesunul děj do současnosti a zachoval pouze motiv o záchraně dívky a linii okolo čaroděje Lo Pana. Původní dvojice scénáristů musela později tvrdě bojovat za to, aby i jim byli uznány autorské zásluhy, na které měli bezesporu nárok.
Návrat k velkému filmu
Producenti Larry J. Franco a Paul Monash nabídli několikanásobně přepsaný text Carpenterovi a ten kupodivu souhlasil s režírováním. Souhlasil především z toho důvodu, že už od dětství snil o natočení filmu s kung-fu tématikou. Jakmile byl Carpenter u kormidla, studio mu ihned nabídlo Kurta Russella, s nímž už měl režisér zkušenosti, nehledě na fakt, že se z herce pomalu stávala velká hvězda. Oslovený Russell si scénář opakovaně pročítal a bylo mu jasné, že prodat publiku postavu, jakou je Jack Burton, bude velmi obtížné. Na druhou stranu se mu velmi líbil předobraz chlapa, který má tolik charakterových chyb. Je to hrdina a není to hrdina. Mísí se v něm sebejistota i srabáctví, přílišná horlivost a přeceňování vlastních sil. Jakmile Russell výzvu přijal, pustil se do tříměsíčního zvedání činek, běhu a diety, aby zvládl potřebné fyzické nároky pramenící z potřeb natáčení a získal urostlý vzhled. Trochu zabojovat musel režisér u obsazení hlavní ženské postavy Gracie Law, do níž se Jack zamiluje. Nakonec dosáhl Carpenter svého a prosadil si mladou Kim Cattrall, budoucí svobodomyslnou Samanthu ze seriálu Sex ve městě (1998-2003). Herečku nadchla představa o hrdince, která není bezradná, umí si poradit a s Jackem tvoří sehraný tým ve smyslu „Jack jsou svaly a Gracie mozek“.
Se štědrým rozpočtem okolo pětadvaceti milionů začalo patnáct týdnů trvající natáčení. Ve filmu můžete spatřit několik skutečných míst Čínské čtvrti, avšak drtivá většina scén se natáčela v prostorných kulisách, které vyrostly na pozemcích společnosti Fox v Los Angeles. Propracované podzemní jeskyně, chrámy, vysoké budovy, výtahy a silnice včetně pouličního osvětlení. To vše měl na starost produkční designér John Lloyd. Velké uměle zhotovené hřiště umožňovalo tvůrcům svobodu při realizaci časově náročných bojových scén. Jejich choreografii zajistil zkušený kaskadér a mistr bojových umění James Lew. Režisér při těchto sekvencích používal všechny dostupné triky jako trampolíny, ocelová lanka, zrcadla, záběry pouštěné pozpátku atd. Tím dostali kung-fu souboje nadpřirozený rozměr a punc záměrně přepálené podívané, což v kombinaci s magií vypadá zkrátka dobře. Prakticky každý druhý člen hereckého ansámblu ovládal nějaký druh bojového umění, včetně herce Dennise Duna, který ve filmu coby odhodlaný Wang Chi tvoří nepostradatelného parťáka Jacka Burtona.
Natáčení jelo jako na drátkách a menší komplikace se na obzoru začaly rýsovat jen chvíli před finální klapkou. Společnost Boss Film Studios mající na starost tvorbu speciálních efektů jednoduše nestíhala a dle slov tehdejšího šéfa Richarda Edlunda byla práce limitovaná i skromnými finančními prostředky. Pro zajímavost, na všechny efekty a masky mělo studio k dispozici pouhé dva miliony dolarů. Hodně peněz spolkl například čarodějův špion, tedy taková ta létající hlava osázená očními bulvami (fakt nevím, jak lépe to stvoření popsat). Jen grimasy obličeje uvádělo do pohybu šest loutkářů nehledě na obtížné naklíčování do hotových záběrů. Rád bych zdůraznil, že studio rozhodně nepatřilo mezi nějaký spolek amatérů, ostatně na kontě má i parádní efekty pro sci-fi komedii Krotitelé duchů (1984). Čas a peníze holt situaci dokáží zkomplikovat. A když už jsme u času, zmiňme i zvyšující se nátlak na režiséra, neboť do kin měl být nasazen tematicky podobný snímek Zlaté dítě (1986) s tehdejší megahvězdou Eddie Murphym. Cílovou páskou však Carpenter přeci jen dokázal proběhnout a ještě mu zbyl čas na trochu toho poctivého jamovaní.
O hudbu se postarali John Carpenter a Alan Howarth. Režisér tradičně vsadil na své osvědčené syntezátory v kombinaci s řízným kytarovým riffováním. Pak přišla menší studená sprcha. Producentům se výsledný sestřih filmu vůbec nelíbil. Publikum osmdesátých let holdovalo nezničitelným strojům na zabíjení jako John Rambo a ne pasivnímu šaškovi, který ve filmu dělá jednu botu za druhou. Nervózní šéf Foxů Barry Diller přikázal režisérovi natočit zvláštní prolog, v němž kouzelník Egg Shen (Victor Wong) ujišťuje právníka o tom, že Jack Burton prokázal výjimečnou odvahu a za vše vděčí jemu. Správně, to je ta část, o jejíž existenci jsem díky mému dědovi neměl dlouhé roky ani tušení. Studio vůbec nepochopilo režisérovu vizi a nechalo narychlo spíchnout i zvláštní trailer, který je velmi zavádějící, neboť bagatelizuje téměř veškerý humor ve filmu a dělá z něj spíše temnou podívanou. Dokonce vznikla i marketingová kampaň za tři mega, jejímž smyslem bylo dostat postavu Jacka Burtona do povědomí diváků. Stovky jakýchsi inzerátů s vyobrazenou hlavní postavou hlásalo slogany typu: „Kdo je Jack Burton?“, případně „Jack Burton přichází zachránit vaše léto“. Snaha to byla bohužel marná, ale tím si teď nebudeme kazit náladu.
Zábava na prvním místě
Jack Burton (Kurt Russell) je svérázný, a tak trochu namyšlený řidič kamionu. Zrovna přijíždí do Čínské čtvrti v San Franciscu za svým kamarádem Wangem (Dennis Dun), který mu po prohrané sázce musí zaplatit dluh. Wang nemá tolik peněz u sebe a poprosí Jacka, aby mu dal čas a dovezl ho na letiště, kde na něj má čekat životní láska Miao Yin (Suzee Pai). Jack má i přes své povýšené vystupování samozřejmě srdce na pravém místě, a tak kamaráda odveze. Na letišti ale dojde k nemilému překvapení. Miao Yin unese čínsko-americký pouliční gang, který si říká „Pánové smrti“. Zpočátku to vypadá na obyčejný obchod s bílým masem, jenže situace nabere doslova fantaskní nádech. Jack, Wang a družina jejich přátel dívku vypátrají, ovšem než Miao Yin stačí zachránit, zmocní se jí takzvané „Tři Bouře“. Tvrdí bojovníci, kteří umějí ovládat přírodní živly. Na mladou dívku totiž dostal zálusk starověký čarodějem jménem David Lo Pan (James Hong). Miao Yin má smaragdově zelené oči a jen dívka se zelenýma očima může zlomit kletbu, která Lo Pana po staletí sužuje. Aby však jeho astrální tělo získalo vytouženou hmotnou podobu, musí být vyvolená dívka obětována. Naši dva hrdinové do sebe kopnou magický nápoj, obklopí se partou karatistů, džudistů, kung-fu mistrů, čarodějů a vyrazí na záchrannou akci.
Nemůžu si pomoci, ale ten nápad ani z dnešního pohledu prostě nemá chybu. Vysokorozpočtový na speciálních efektech založený hollywoodský akčňák, který záměrně přebírá všechna kung-fu klišé a následně je formou přepáleného velikášství transformuje do podoby bizarního dortu všech barev a chutí. Už ta samotná představa, že Čínská čtvrť je vlastně pouhou špičkou ledovce, pod jejíž fasádou složenou z prádelen, trhů a restaurací se nachází podzemní spletitá sít chrámů, mučíren, sklepů a trůnních sálů, je skvostně praštěná a zároveň zatraceně cool. Na tento pomyslný tobogán posaďte dvojici hrdinů a nechte je vysokou rychlostí klesat dolů, přičemž jim do cesty sázejte jednu vražednou past za druhou, včetně čarodějů, kouzelníků, karate mistrů, příšer, přízraků, a jako bonus přihoďte ještě dva tisíce let starého dědka, který se snaží zlomit dávnou kletbu. Jestli tohle není definice čistokrevné nenáročné zábavy, pak už opravdu nevím, co.
John Carpenter v jednom starším rozhovoru k filmu označil postavu Jacka Burtona za chlapa, který se považuje za mnohem schopnějšího, než ve skutečnosti je. Kurt Russell sedící hned vedle režiséra vyřčenou myšlenku vzápětí dokonale podtrhl: „Ve skutečnosti je ten chlap úplně k hovnu.“ To nás přivádí k zajímavé úvaze. Ačkoliv je film v první řadě akční komedií, můžeme jej vnímat i jako štiplavý komentář k fantazii o síle bílého muže v akčním filmu. V osmdesátých letech kralovaly kinosálům předobrazy nezničitelných alfa samců. John Rambo, plukovník Matrix či Marion Cobretti. Hromada testosteronu, na rtech chlapácká hláška, trocha arogance a krvavé zástupy zmasakrovaných nepřátel. I když tito polobozi třeba utrpí sem tam drobné zranění, nakonec se vždy zotaví a jsou silnější než kdy předtím. Zatímco nastupující akční hrdinové jako Martin Riggs a John McClane tohle klišé začali efektivně rozbíjet, Jack Burton jej spíše parodoval. Na první pohled se od výše uvedených stereotypních drsoňů neliší. Má charisma, robustní figuru, zásobu hlášek a vysoké sebevědomí, ale přesto film tento ideál vůdčí síly při každé příležitosti podkopává.
Velké nesnáze v Malé Číně zesměšňují stereotypní akční postavy tím, jak prezentují Jacka Burtona. Během filmu je Jack neustále překonáván někým jiným. Občasné úspěchy, které si připisuje, jsou většinou dílem náhody nebo hrdinských činů jeho podstatně kvalifikovanějších přátel. Jenže přesně díky tomu zůstává Jack Burton v očích diváka okouzlující a především sympatickou postavou. Tím, že film účelově podvrací zavedené konvence, se z Jacka stává barvitější a všestranně nadaná postava, která je daleko zajímavější než základní archetyp neohroženého bojovníka. V jedné scéně se třeba Jack pokusí vést odvážný útěk čerstvě osvobozených žen z brlohu hrdlořezů, ale nakonec je zavede rovnou do pasti. Skupina se rozprchne, Jack mizí za rohem a začne s přípravou. Wang mezitím porazí všechny nepřátele v odvážném boji muže proti muži. Jakmile Jack vyskočí ze svého úkrytu s nožem v jedné ruce, samopalem ve druhé a bojovým výrazem ve tváři, zjistí, že na nohou už nezůstal stát jediný protivník. Hrdinům se z léčky tedy podaří uprchnout, avšak především díky bojovým schopnostem Wanga. Jack do této sekvence nepřidal žádnou mužnou nebo hrdinskou hodnotu.
Asi nejmarkantněji tento přístup vyzní v epicky pojatém finále plném magie, nákladných neonových dekorací, výbuchů a nelítostných kung-fu soubojů. Čaroděj Lo Pan si nechce za ženu vzít jen Miao Yin, ale také Gracie Law (Kim Cattrall), právničku, do které se Jack zamiluje. Během okázale pojatého svatebního obřadu dorazí na scénu naši hrdinové. Armáda nohsledů pozoruje svého temného pána, když vtom Jack stylově zahájí finální bitvu. Zaujme chlapáckou pózu, zařve a několikrát ze své zbraně vystřelí do vzduchu. Film však frajerské gesto okamžitě zadupe do země. Vypálené kulky uvolní kameny ve stropě, které Jackovi dopadnou na hlavu a srazí jej na podlahu, kde v bezvědomí propásne většinu akčního vyvrcholení. Namísto odhodlaného macho borce, jenž zahrání situaci, je Jack svou arogancí odsunut na vedlejší kolej. Snad každý film by se snažil apelovat na tehdejší módní trendy tím, že by vyzdvihl Jackovy silné schopnosti a šel tak na ruku publiku lačnícím po zavedeném ideálu silného bílého muže. Velké nesnáze v Malé Číně místo toho zesměšňují postavu Jacka Burtona a zároveň si střílejí z diváckého očekávání.
Dokonce ani v samotném závěru není symbol mužství ušetřen. Jack se po pecce do hlavy probere a zapojí se do bitvy. Zachrání Gracie a jde po prohnaném čarodějovi, který má nyní hmotnou podobu. Tím pádem mu Jackův přesně vržený nůž zpečetí osud. Avšak předtím, než mu Jack zarazí chladnou čepel do tykve, se ještě ve výtahu stačí políbit s Gracie. Jeho následný hrdinný proslov a zabití Lo Pana je dehonestováno skutečností, že má po celou dobu na rtech výrazný otisk rudé rtěnky. Úhlavní nepřítel je mrtev a namísto zasloužené odměny v podobě sexuálního jiskření začne Gracie připomínat starostlivou matku, když se rukávem snaží Jackovi setřít rtěnku. Odměnou pro hrdinu tak není dívka snů v jeho náručí nebo vizuální podtržení vítězného činu, místo toho je Jack infantilizován. Film končí tam, kde začal. Jack Burton je zpět na silnici jako prostý řidič kamionu. Po celou dobu slepě věřil, že je osamělým hrdinou, který si poradí v každé situaci, a po celou dobu film tuto domněnku ironicky roznášel na kopytech. Jack Burton je velmi zábavná a originální filmová postava, která svou podstatou zároveň nabízí i zcela jiný pohled na fantazii o síle bílého muže ve filmu.
Samozřejmě není vůbec nutné o filmu přemýšlet v nějakých širších souvislostech, neboť prim zde hraje především přímočará zábava lemovaná neutuchajícím přívalem bizarních nápadů. Rychlé střídání nejrůznějších lokací, permanentní prezentace speciálních efektů a nákladně pojatých kulis nás nenechává na pochybách, že nešlo o levný projekt, při jehož realizaci režisér jistě řádil jako rarach vypuštěný z krabičky. Nepřijde mi, že by film působil roztříštěností, neměl silné postavy a mořil diváky nonstop akcí, což jsou slova tehdejších kritiků. Na nudu zkrátka není čas a film má i střízlivou devadesátiminutovou stopáž. Ano, Jack Burton je středobodem dění a výkon Kurta Russella je vskutku okouzlující, ale bez dalších funkčních postav by se Jack neobešel. Na film se navíc dobře kouká, neboť vizuální složku jistí Dean Cundey, režisérův dvorní kameraman a vůbec jeden z nejtalentovanějších kameramanů všech dob, jehož schopnost zachytit objektivem syrový naturalismus dokáže diváky elegantně přenášet do fantaskních světů. To platí nejen pro Věc, ale i pro Velké nesnáze v Malé Číně.
Král VHSek
Je strašná škoda, že film v kinech propadl, byť se určitě nejedná o nějaké mistrovské dílo moderní kinematografie. To bych si tvrdit nedovolil. Neúspěch filmu Johna Carpentera šokoval a hluboce jej zasáhl. Režisér na nákladné velkoprodukce definitivně zanevřel a vrátil se k menším projektům. Okamžitě sebral polovinu hereckého osazenstva z Velkých nesnází a hned další rok do světa vypustil působivý atmosférický horor Vládce temnot (1987). Mimochodem, to je ten film, v němž Alice Cooper s vizáží ošuntělého bezďáka prožene bachorem jednoho maníka zrezivělý rám jízdního kola. Ze snímku o namyšleném hrdinovi a zlém čaroději se stalo později kultovní dílo, především díky videodistribuci. Na VHS kazetách si film nakonec našel cestu k srdcím mnoha filmových fanoušků a pronikl i do popkultury. Například slavná arkádová videohra Mortal Kombat od společnosti Midway se filmem nechala více než inspirovat. Velké nesnáze v Malé Číně jsou dodnes zvláštním filmovým úkazem, který radostně míchá žánry a fantasy tématiku s kultem čínských kung-fu snímků. Jako bonus nabízí netradičního hlavního hrdinu a ikonického padoucha. Ideální biják pro pohodový relax na gauči, který uchvacuje nekonečnou fantazií, kde není žádný nápad dost praštěný na to, aby nemohl být realizován.
