První díl seriálu Reacher trochu klame tělem. Obsahuje několik prvoplánových cool scén, které předstírají, že půjde o béčkový akčňák plný poněkud klišovitých, ale funkčních výjevů. Tyto obrazy ale zvládá s naprostým přehledem. I když v prvním díle jsou na hranici kýče, tak to s klidným srdcem odpouštím. Už od druhého dílu sledujeme kriminální drama, ve kterém akční scény sice jsou, ale zdaleka ne tak „videoklipovité“.

Jack Reacher je postava z knih spisovatele, jenž píše pod uměleckým jménem Lee Child romány na pomezí krimi a thrilleru. Hrdina jeho knih je bývalý voják a vyšetřovatel. Série příběhů s jeho postavou má již téměř třicet svazků a existuje i celá řada povídek. Jeho osobnost je poměrně specifická. Dá se říci, že je mixem Sherlocka Holmese, Johna Ramba a možná i Jamese Bonda.

Po dvou filmech, kde si Jacka Reachera střihnul Tom Cruise, tady máme velmi výrazné přeobsazení. Co si budeme povídat, Alan Ritchson není dobrý herec. Zahrál si vedlejší role v několika filmech a seriálech, například v Titans nebo Smallwille. Nebo byl pod maskou Michelangela ve filmu Želvy Ninja. Alan je poněkud výrazově tuhý týpek, nicméně má jednu velkou výhodu. Je téměř dvoumetrovou osvalenou almarou. V roli Jacka Reachera je ale skvělý. Schválně jsem si zopakoval filmy s Tomem Cruisem a to se fakt nedá srovnat. Právě jeho topornost a tělesná konstituce tu dělá hrozně moc.

Hned úvod seriálu vás rychle hodí do víru příběhu a nebudete chtít přestat. I když, jak už jsem psal, první díl se od těch ostatních liší. Má nejvíce akčních scén a obrazů, které vyloženě hrají na první signální. Hranice kýče je tu nebezpečně blízko. Myslím tím první šarvátku ve věznici, kdy scéna, jak Jack Reacher seskočí z postele, je jak z učebnice. Záběr zespoda na dopadající botu a následný nájezd kamery, který budí dojem, že jeho postava vyplnila celou vězeňskou celu. Víte, že se strhne masakr a těšíte se na něj.

Následuje obraz, kdy s černými brýlemi prochází turniketem a rozhlíží se jako šelma, kterou někdo hodil do kurníku s kuřaty. Kdyby to bylo jinak načasováno, kdyby byla kamera trochu dál od Reacherova obličeje, kdyby bylo cokoliv jinak, tak věřím, že se budu při sledování trochu stydět, že koukám na tak přízemní tupost. Tady ne. Všechno zapadá a všechno funguje. Přímočarost hlavního hrdiny i scén. Naprosto v pořádku.

Krátce k příběhu. Vysoký cizinec vystoupí v Georgii z autobusu, dojde do městečka Margrave, objedná si v místním motorestu koláč a je místní policií zatčen pro vraždu. To se uděje během prvních minut. Je to ale jen pomyslné cvrnknutí do prvního článku, který spouští velni rozvětvený dominový efekt.

Další díly pak mají více vyšetřovací charakter a i bez znalosti předlohy se mi podařilo rozlousknout velkou část kriminální zápletky, ale vlastně jsem měl radost z toho, že jsem na to přišel. O tom přece kriminální příběhy jsou, ne?

Po shlédnutí seriálu jsem se začal zabývat knižní předlohou a mám pocit, že se ji tvůrcům podařilo celkem dobře zpracovat. Mimochodem, jde o zpracování první knihy série s Reacherem, jež nese název „Jatka“. U nás vyšla v roce 1999. Pokud by se pootevřely dveře k pokračování, tak by mi to v tomto případě vůbec nevadilo.

Na seriál z jedné strany padají stížnosti, že podporuje toxickou maskulinitu, a z druhé, že je příliš „woke“ – ať už to znamená cokoliv. Já fakt nevím. Je to dobře napsaný příběh, který skvěle balancuje určitou temnotu, zábavné hláškující béčko a kriminální zápletku. Nic víc. Zatím největší seriálové překvapení roku 2022.