Překvapivě kvalitní a znepokojivá série na Netflixu. Příběh sériového vraha Charlese Sobraje, kterému se přezdívalo "Bikini Killer", si o filmovou adaptaci říkal už delší dobu. V současné době má tento muž na účtě dvanáct potvrzených vražd, ale předpokládá se, že jich mohlo být i mnohem více. Samotnému Sobrajovi je dnes 77 let a stále žije. Využíval hlavně zmatených důvěřivých baťůžkářů, kterým podával omamující kombinace prášků, následně je okrádal a těl se zbavoval různým způsobem.
Seriál nás nechává sledovat, jak svým šarmem oslnil svoji partnerku Marie-Andrée Leclerc, kanaďanku z Quebecu, která mu při jeho činech stála po boku. Tvůrci přitom celkem srozumitelně vysvětlují jejich vztah, už méně pak dávají nahlédnout do Sobrajových myšlenkových pochodů. To, že tu scénáristický tandem Toby Finlay a Richard Warlow nerozkrývá úplně všechno, je jen ku prospěchu věci. Sobraj je kluzký a unikavý charakter a to nejen pro diváka, ale i pro své nejbližší okolí. Skvělým způsobem ho hraje alžírsko-francouzský herec Tahar Rahim. Ten dokázal vrahovi dodat chladný cynismus i potřebné charisma, které skvěle vysvětluje, proč mu jeho oběti snadno podléhaly.
Jeho postava je v přímém kontrastu s třetím tajemníkem dánské ambasády v Bangkoku, Hermanem Knippenbergem, kterého hraje poměrně nevýrazný Billy Howle. Ten rozjíždí své vlastní vyšetřování, aby záhadné vraždy rozpletl. Jeho role, snoubící v sobě mladickou nerozvážnost, úřednickou šeď, ale také neúnavnost, přesto skvěle vyvažuje dva hlavní charismatické záporáky.
Zmíním ještě jednu důležitou hereckou roli, a sice již zmíněnou partnerku hlavního zloducha Marie-Andrée Leclerc. Hraje ji Jenna Coleman, kterou znám hlavně z "Doctora Who". Ta dává postavě potřebnou rozpolcenost a nejistotu, skrývanou za přerostlými slunečnými brýlemi. Ačkoliv budou chvíle, kdy budete přemýšlet, jestli i ona není svým způsobem obětí. Když jsou pak na scéně oba dva, je to koncert a v mnoha scénách budete mít podobné mrazení, jako když sledujete zmateného hlodavce v akvárku, jehož osudem je být večeří.
Tím se dostáváme k tomu, že Netflix dal v tak ambiciózním projektu důvěru režisérské dvojici, která není nijak provařená. Hans Herbots a Tom Shankland tu ale mistrně pracují s napětím a znepokojením diváka. Zajímavým způsobem funguje obraz celé série. Pro vykreslení dobové atmosféry používají reálné záběry Bangkoku, Nového Dillí a dalších míst, kde se film odehrává. Následně si pohrávají s přechody z dobových filtrů. Snaha o stoprocentní sedmdesátkové reálie je velká, ale občas prohlédnete, že někde něco uteče. Přesto tu ten sedmdesátkový "feel" smrdí velmi silně a funguje skvěle.
Krom dobovosti tu silně působí i exotické prostředí. Hektický, slunečný Bangkok, ušmudlané Karáčí nebo Káthmandů. Všechna ta místa tu vypadají skvěle. Oprýskané baráky, masivní lijáky při monzunu a atmosféra bezstarostné omladiny, hledajících v Asii samu sebe na jedné straně, a strašák vietnamské války na straně druhé. Korunu tomu nasazuje i dobově skvěle padnoucí zvukový kabát. Soundtrack k celému seriálu působí na jednu stranu nenápadně, ale když se na hudbu zaměříte, zjistíte, jak skvěle odvedená práce to je. Dřevní sedmdesátky po všech směrech. Všechny aspekty se podílí na celkové atmosféře a dělají z filmu zatím nejsilnější krimi-thriller seriál tohoto roku.
Na počátku jsem měl problém vždy se zorientovat v čase, protože časová linka je neposedná a v každém díle se několikrát skáče po „tajmlajně“. Má to ale své opodstatnění a každý takový skok nám přiblíží nějakou signifikantní část Sobrajova života. To je asi největší úskalí seriálu. Díly jsem si dávkoval po dnech a snad každý z nich mě zanechával se spoustou myšlenek. Třeba na to, jak technologie penetrovala každodenní fungování a jak moc se změnily návyky při cestování.
P.S.: Koho by zajímal dokument o Charlesovi Sobrajovi, tak je volně k dispozici na youtube kanálu Serial Killers Documentaries.
