Kromě nepřehlédnutelných alb GOD IS AN ASTRONAUT, GODSPEED YOU! BLACK EMPEROR a MOGWAI byl začátek roku 2021 bohatý i na mnoho jiných zajímavých post rockových alb. Hlásí se další již uznávané veličiny jako Rusové HUMAN FACTOR nebo Němci LONG DISTANCE CALLING, ale i spousta zajímavých skupin v pozadí žánru. Na psaní o každé desce samostatně nezbývá síla, takže zde je sumář toho, co podle mě stojí za zmínku včetně kousků, které jsou již trochu mimo klasické post rockové hranice.
HUMAN FACTOR - Observer
humanfactor.bandcamp.com
Rusové HUMAN FACTOR představují zkušenou partu šikovných hudebníků, jejichž díla se drží v intencích instrumentálního post rocku a přesto jdou tak trochu nenápadně i za hranice stylu. Byli totiž vždy velmi vynalézaví v tom, jak udržet v rozvláčných dlouhých skladbách život. "Observer" je důstojným pokračovatelem výtečné minulé desky "Let Nature take its course", kterou se HUMAN FACTOR zařadili mezi post rockové lídry. I na letošním albu nabízí hudbu s plným tělem, zvukově vyváženou a naplněnou i syntetickými zvuky, které ale nijak neobíraní celkové vyznění o emoce. Skladby jsou plné kontrastů mezi táhlými tóny a nad nimi vrstvenými rychlejšími místy až progresivními vyhrávkami. Rytmika není ani trochu líná a pohrává si sama o sobě se zajímavými postupy. "Observer" je albem, které oplývá košatostí a bohatou paletou melodií, riffů a zvuků kroužících kolem posluchačovy hlavy jako nespočet rozdílného hmyzu, který tak trochu znervózňuje, ale s vědomím plného bezpečí i navozuje atmosféru letního odpoledne, chvějivého horkého vzduchu, osvěžujícího vánku i ruchů z ulice.
LONG DISTANCE CALLING - Ghost (EP)
www.longdistancecalling.de
Po loňské vydařené desce "How Do We Want To Live?" si německá post rocková jistota střihla EP "Ghost" s délkou více jak 30 minut. Nahráli ho během třídenního jam session a vtiskli do něj svůj osobitý rukopis. Skladby jsou těžce živočišné až obhroublé, obsahují silné téměř depresivní postupy umocněné i elektro zvuky vtahujícími posluchače do hororového spektákulu. Jsou jako příběhy z podsvětí, smutně tísnivé záchvaty i halucinační vize. Hudba, do které se přes určitou hravost podařilo skupině vpravit hypnotickou atmosféru a autentičnost živé produkce. Vše podtrženo velmi sugestivním a působivým klipem ke skladbě "Black Shuck". LONG DISTANCE CALLING jsou i na "Ghost" ve skvělé formě.
KASCHALOT - Zenith (EP)
kaschalot.bandcamp.com
Estonci KASCHALOT kombinují standardní instrumentální post rock odkazující asi nejvíce někam ke GOD IS AN ASTRONAUT s divočejšími a hravými prvky math rocku. Zvonivé kytary poskakují nahoru dolů a hrají si s motivy nad rozdováděnou rytmikou. I z toho důvodu není jejich kytarová hudba tolik o náladách, ale spíše o vzruchu a živosti. "Zenith" je plné příjemně proměnlivých aranží a rozvíjejících se motivů, změn tempa i důrazu, takže se nedostavuje pocit otupělé jednotvárnosti, kterým trpí množství současné post rockové produkce. Samozřejmě napomáhá i kratší stopáž EP formátu, který takovéto hudbě prostě sluší. I když album "Whale Songs" z roku 2018 mělo plnou délku a přesto se za něj KASCHALOT rozhodně nemusí stydět. Už tehdy to byla velmi slušná prácička.
DEAD FLAG BLUES - Traumatique
deadflagblues.bandcamp.com
Post rocková parta z Atén je rozhodně velkým letošním objevem. Jejich hudba je v podstatě hodně konzervativní a jde až na stylovou dřeň, padá do těch nejtemnějších emotivních tůní, ve kterých se brodí třeba klasici GODSPEED YOU! BLACK EMPEROR, vedle jejichž aktuální desky "G_d’s Pee AT STATE’S END!" se "Traumatique" rozhodně neztratí. K tomu ostatně svádí fakt, že si skupina svůj název zřejmě vypůjčila ze skladby "Dead Flag Blues" od zmíněných GY!BE. "Traumatique" ale nabízí styl pohrávající si více s přívětivějšími postupy a harmonickými zvukovými variacemi. Skupina ale obdobně jako GY!BE využívá důsledné a trpělivé čekání v rozvleklých pasážích, hraní si s emocemi, stupňování napětí, vrstvení motivů, které je pak občasně rozbito drsnou hradbou hutných kytarových ploch, v "Die Silent \ Not yet Done" doplněné o v pozadí chrčící vokál. DEAD FLAG BLUES nabízejí onu rozmáchlou epickou formu, která vyžaduje klid a čas na vstřebání, ale která se trpělivému a vnímavému posluchači odmění silným prožitkem, navodí uvolňující relaxaci i pocit oproštění se od běžných strastí života. To vše v kontrastu s určitou psychedeličností, kterou Řekové do své hudby roubují s až neuvěřitelnou samozřejmostí a lehkostí. Pro mne jedna z nejnáladovějších desek začátku roku 2021.
STEARICA - Golem 202020
www.stearica.net
"Golem 202020" představuje hodně netypickou nahrávku, kterou italská post rocková skupina STEARICA původně vytvořila jako živou performanci k festivalovému promítání klasického německého němého filmu „Der Golem, wie er in die Welt kam“. Expresionistické dílo z roku 1920 skupina živě zvukově doplňovala při festivalu MITO / Torino-Milano v září 2011 a v roce 2013 na hororovém a fantastickém filmovém festivalu Ravenna Nightmare. Hudba je to tedy primárně fantaskní a soundtracková, plná chvějivé atmosféry, hrající si se zvuky, náladami a skupině se podařilo úspěšně převést tento specifický soundtrack do formátu klasické hudební nahrávky, která se ale nerodila snadno. V roce 2014 naživo nahrané skladby prošly doplněním a doladěním až v roce 2019, aby se letos konečně dostaly do světa.
CULTIFACT - Worshipers
cultifact.bandcamp.com
Již značně za běžnými post rockovými hranicemi je sólový projekt polského kytaristy Łukasze "Loki" Knapika, kde je vidět snaha předvést své kytarové umění, takže deska je přeplněna kytarovými vyhrávkami a sóly. Odsouvá se tedy z post-rocku až kamsi k instrumentální kytarové hudbě, nicméně náladami, tempem a jednoduchou zvukovou aranží cválá ve stejné brázdě jako obvyklá post rocková produkce. Na druhou stranu je prog rockově hravá a zpívající kytarové melodie z ní činí dílo, které by mělo být příjemné i příznivcům kytarových mágů typu Satriani. Łukasz oplývá podobnou šikovností a hráčskou equlibristikou. Někteří mohou ohrnout nos a považovat desku za hudební onanii, přesto tam není nic křečovitého. I divoké prstoklady jsou ve výsledku hezky harmonické a uhlazené. Celkově velice příjemné album, kde absence vokálu vůbec nevadí.
