Toto album je již teď jednoznačné pro můj TOP 10 pro rok 2015. Zhudebněná epika. Skvělá práce se zvukem. Kapela, která betonovala základy post-rocku, se naštěstí po svém nedávném návratu nenechala strhnout současnou tváří subžánru, ale jde na to svojí cestou.

Dobrý příklad je to, jak se na tomto albu pracuje s gradací. Většina ostatních postupně buduje atmosféru téměř z ničeho. Začátek „Asunder, Sweet And Other Distress“ je však mocný, monumentální a atmosféra tu je hned. Nemusí se budovat. Najednou vám ušima prolétne éterický uragán. Už jsem to za těch pár měsíců slyšel nesčetněkrát a neomrzí se to. Je to prostě síla. Charakter zvuku je takový, že si připadáte, jak v chrámu dávno zapomenutého božstva někde vysoko v bhútánském Himaláji.

Teprve později se album rozmělňuje a přichází dronové plochy se spoustou podivných zvuků. V tom jde kapela dál, než kdykoliv jindy, a dá se říci, že nová deska je víc „noisy“, než jakýkoliv její předchůdce. Prostřední část je tvořena vlastně jen drone ambientní mlhou, ze které se postupně začínají vynořovat kontury monumentálního epického závěru. Toto není hudební album. To je zvukomalba. Příběh vyprávěný beze slov. Díky GODSPEED YOU! BLACK EMPEROR stále objevuji nové a nové pohledy na kytarovou hudbu doslova nabitou dějem.