Po jedenácti letech zpátky na Rock For People, kterému vévodí jména jako MOTÖRHEAD a GUANO APES. Specialitou tohoto ročníku je to, že se poprvé tento tradičně hradecký festival rozděluje ve dví. Jeho druhou zastávku k sobě přitahuje hlavní evropské město kultury v roce 2015, tedy Plzeň. Jedna venkovní velká scéna, jedna hangárová, jedna klubová a první den funguje Red Bull Tour buss. 

hlavní "náměstí" festivalu

fanoušci před koncertem Petera Doherty

areál
V prvních chvílích jsem trochu zaskočen areálem. Prostor bývalého depa trolejbusů se mi zdá malý. Vzápětí ale zjišťuji, že má areál ještě mnoho reserv. První den tu mnoho lidí není a i na hlavní scéně začínají některé kapely do prázdna. Obrovskou výhodou je slušné množství toalet a tekoucí vody v budovách. Možnost schovat se v prostorách Depa před sluncem v kavárnách, kinoareálu nebo výstavě fotografií. Blízkost řeky, kde je přeci jen o trochu vlhčí vzduch.

jídlo
Co však není úplně vychytáno, je stravování. Já jako vegetarián jsem byl odkázán na přeolejované belgické hranolky, předražený vege-burger nebo porce nudlí bez masa. Hlady jsem nezemřel, ale ani jsem si v té záplavě KFC a stánků s přepáleným olejem nepochutnal na něčem zajímavém. Chápu ale, že tady jsme kvůli hudbě, ne kvůli gastronomii.

jeden z chladivých prostorů v depu s promítacím plátnem a prodejnou textilu

pití
Spousta lidí, hlavně těch oděných do trik s nápisem MOTÖRHEAD, tu byla krom své oblíbené kapely i kvůli pivu. Že MOTORHEAD přilákají tak moc pivařů, zřejmě bylo překvapením, protože jsem druhý den neustále narážel na dlouhé fronty u pivních stánků. Z nealko pití jsem se pravidelně vracel k ledovému Tuaregu v kavárně BEARDED BROTHERS COFFEE.

zvuk
Nejlepší zvuk byl jednoznačně na tourbusu, který ale bohužel fungoval jen první den, následovaný hlavní scénou. Nejhorší byl bohužel na odloučené klubové scéně v Papírně. Bohužel i navzdory skvělé dramaturgii. Zvuk mohli posoudit a docenit i všichni obyvatelé Plzně a přilehlých obcí, neboť i deset kilometrů od areálu šlo jednoduše poznat, kterou skladbu MOTÖRHEAD právě hrají.

plac před hlavní scénou

dramaturgie a kapely
První den roztančil a energii dodal domácí nestárnoucí tajfun zvaný SKYLINE na RedBull tourbusu. Mé očekávání nezklamal hlasový experimentátor THePETEBOX a největším překvapením byli belgičtí BRNS. Ti v podvečer vytvořili svým experimentálním indie rockem velmi podmanivou atmosféru na vnitřní scéně a rozhodně byli největším objevem prvního dne. Naopak jedna z hlavních hvězd večera Peter Doherty byl nudným zklamáním.

Druhý den se to nejzajímavější odehrává na hlavní scéně. Počínaje šťavnatým vystoupením francouzského rockového dua THE INSPECTOR CLUZO. Vyplatilo se počkat si i na fantastické Švédy MOVITS!. GUANO APES překvapili profesionálním setem se skvělým nasazením. A MOTÖRHEAD? Myslím, že to už lepší nebude nikdy a vzhledem k okolnostem bojovali se ctí. Objevem druhého dne jsou maďarští holobrádci z MIDDLEMIST RED s velmi procítěnou porcí psychedelického rocku.

Dramaturgicky to bylo samozřejmě rozhodně slabší, než u hradeckého festivalu. Jedinou výjimkou byla sobota, kdy se počet lidí v areálu ztrojnásobil kvůli MOTÖRHEAD a GUANO APES.

chlazení bylo hlavně v sobotu stále obsazené

někteří fans dotáhli i zajímavou garderóbu

po areálu bylo několik rezavých rozhleden

výhled byl fajn

ale stabilita některých lehce proměnlivá

zelený dům

umělecké expozice

prostor klubu Papírna

kavárna v Depu

a na závěr fanoušci hlavních hvězd: