ASTRONAUTALIS - Břeclav, Klub Piksla - 17. května 2014

ASTRONAUTALIS - Břeclav, Klub Piksla - 17. května 2014

ASTRONAUTALIS - Břeclav, Klub Piksla - 17. května 2014

ASTRONAUTALIS - Břeclav, Klub Piksla - 17. května 2014

I kdybych měl platit za toho nejzatvrzelejšího metalistu pod sluncem, tvrdícího, že cokoliv dotýkajícího se recitačního žánru, je ekvivalent pro cosi smradlavého a řídkého, po pátečním diktátu jednoho z nejpopulárnějších undergroundových rapperů současnosti, bych si doživotně nemohl stoupnout před zrcadlo.

Je tomu pár let, co Klypso na těchto stránkách promluvil na adresu amerického umělce, jenž se opírá o umění, na které metalové osazenstvo tak rádo nahlíží skrz prsty. Nešetřil při tom superlativy a je jen velké štěstí, že jeho snažení neprošlo bez povšimnutí. Samozřejmě, našlo se pár ušklebujících se rýpalů, ale pro nás je důležitější, že se na pochvalná slova přisála i část naslouchajícího obecenstva, které dokázalo umělcovu vynalézavost, přesahující prosté mantinely žánru hip-hop, náležitě docenit.

Možná i pro Charlesovu neortodoxnost se v břeclavském kultovním klubu Piksla sešlo vskutku různorodé osazenstvo. Jen po letmém pohledu šlo i přes vydatnou kouřovou clonu registrovat hipsterské studenstvo, vedle nějž se domlouvalo rande rudovlasé lolitky s dlouhovlasým metlošem, který svou hromotlukovskou postavou stínil tlupě žen, co své kočárky s potomky pro jednou přenechaly manželům.

Vlastně se této skutečnosti nelze moc divit. Krom pestrého pojetí své hudby dokáže hlavní iniciátor udivovat i pílí, s jakou objíždí maličké kluby. Stačí si jen spočítat, kolikrát se za poslední roky nachomýtnul v naší domovině. I skutečné „vtěrky“ SABATON by mohli této kadenci závidět.

Že valná většina přihlížejících nebyla na koncertě ASTRONAUTALIS poprvé, bylo zřejmé už od prvních sekund. Divácká část okamžitě přilnula k osobě amerického rappera, ten si ji vodil přesně tak, jak potřeboval, a dohromady jsem měl pocit, že sleduji nefalšované interaktivní představení.

ASTRONAUTALIS

Charles autora těchto řádků dokázal uhranout bezprostředností a nevyčerpatelnou energií, kterou předával skrz ochozy. Ve spojení s chytlavostí, kterou je jeho tvorba prostoupena, byl úspěch zaručen. Nemuseli jste se bránit ani znát doslova texty a přesto jste byli ihned součástí toho všeho a okamžitě napodobovali kapelníkovy eskapády. Jeho záda mu velmi dobře hlídala dvojka muzikantů – obtloustý kytarista, jenž dal jeho beatům barvy, a pavouk za bicími, který výsledku dodal hrozivými údery intenzitu a naléhavost.

Velmi jsem ocenil dynamičnost setu, který i díky tomuto faktoru příjemně odsýpal. Mimo dvou nových písní, které by neměly chybět na připravovaném počinu, zcela očekávaně bodovaly dobře známé štychy ze stále aktuální a v mnoha ohledech nepřekonané řadovky „This Is Our Science“ (namátkou zazněla titulka, „Measure The Globe“, „Dimitri Mendellev“, Midday Moon“ či „Secret On Our Lips“). K mému překvapení se velkému úspěchu těšily i songy „Trouble Hunters“ a „The Wondersmith And His Sons“ z postarší, nicméně neméně kvalitní „Pomegranate“. Lze tedy konstatovat, že posluchači ASTRONAUTALIS nejsou bůhvíjakými povrchními posluchači a svého oblíbence mají poctivě zmapovaného napříč jeho kariérou.

Koncert vrcholil s vokálními chorály v „The River, The Woods“, písní, která symbolicky stvrdila rčení, že se má končit v nejlepším. Ochuzeni tak mohli zůstat ti, kteří očekávali od Charlese freestyle a snad i více odvyprávěných historek. Autor těchto řádků snad i pro to, že jej spatřil poprvé, odcházel velmi spokojen s vědomím, že si zanedlouho setkání jistojistě zopakuje. Dost možná to bude dříve, než se stačí nadát.

Poznámka pod čarou: Zahřát publikum dostaly za úkol dvě žánrově odlišné, ale přece jenom personálně propojené kapely – JOHNNY THE HORSE (post-punk) a PALERMO (synthpopový ambient). Jestliže první jmenovaná bodovala více autentickým vyzněním (a zejména slizkým zjevem za mikrofonem) než samotnou hudbou, druhá zaujala minimalistickými výrazovými prostředky, líbivým aranžmá a hlubokým vokálem Dominika Gajarského, jehož projev by nejednomu připomněl krásné léta „Projectoru“ nějakých DARK TRANQUILLITY. Dodám snad jen, že daň za tuto uklidňující hudební relaxaci si dvojice vybrala pohledem na zástup podřimujících posluchačů.

Foto ilustrační z jiné české zastávky z FB umělce.

 1

Hooya

Další informace

Diskografie

This Is Our Science (2011)
Pomegranate (2008)
You & Yer Good Ideas (2007)
The Mighty Ocean & Nine Dark Theaters (2006)