Překvapení! A příjemné, dodávám. Rozhodně jsem od Nikoly (natož od Šuhaje nebo Loupežníka) nic podobného nečekal. I když už výčet hostí, kde dominují jména jako Glenn Hughes, Joe Lynn Turner, Jorn Lande nebo Alanah Myles („Black velvet and that little boy´s smile…“, pamatujete?), je omračující a hvězdný.
Téma Nostradamových proroctví je vděčné, z rockových, potažmo metalových skupin se ho téměř každá alespoň okrajově dotkla, tak proč to nevzít z gruntu, řekl si asi před pár lety Nikolo Kotzev a bylo zaděláno. Ovšem Nostradamus trpěl nemocí zvanou „slovní průjem”, takže není divu, že příprava celého projektu zabrala 3 roky a výsledek zabírá dvě CD s časem přesahujícím 100 hracích minut. Délka je pak také v podstatě jedinou slabinou nahrávky. Přece jen utáhnout takovouhle plochu a ani na okamžik nenudit se jen tak nepodaří. Takže najdete i průměrné „věštby” a hlušší místa.
Už instrumentální "Overtura" ukazuje v plné síle jednu z hlavních zbraní celého kompletu, a tou je 35 členný symfonický orchestr. Vstupuje do písniček vždy v pravou chvíli a jeho aranže jsou napsány s příslušnou pompou, ale vkusně, s citem pro věc. Hned v další věci "Pieces Of A Dream" to rozbalí Glenn a nejpozději od třetí hitovky "Desecration" musí každému soudnému posluchači spadnout čelist úžasem. Jak jsem ale napsal výše, takhle ďábelsky vysoko nasazená laťka nemůže vydržet dlouho, a ani nevydrží. Přesto (nebo možná právě proto) jsou zpěvy opravdovou pastvou pro uši. Co jméno, to pěvecký pojem, takže není divu. Všichni navíc disponují sytými rockovými hlasy a rčení „koule v hlase” tady dostává úplně netušené možnosti k naplnění (kdo nevěří, že to jde i u ženských…?).
Samotné skladby jsou převážně ve středních nebo pomalých tempech, bombastické a barevné. Jde vlastně o orchestrální hard rock, čemuž nasvědčují i často používané hammondy. Kotzev zbytečně neexhibuje v sólech, hlavní zátěž přenechává zpěvákům a i to jde celé nahrávce k duhu. Polemizoval bych s přelepkou na bookletu, že se v případě NOSTRADAMA jedná o rockovou operu. Mnohem blíž by asi byl rockový muzikál, nejen díky použití „ostrých” hlasů, ale i pro celkovou atmosféru zpracování. A jeden orchestr ještě operu nedělá, nebo ano? Mimochodem, čekáte na „Třetí světovou“? Píseň "World War III" je přece jenom trošku zneklidňující…
