DARKTHRONE - The Underground Resistance

DARKTHRONE - The Underground Resistance

DARKTHRONE - The Underground Resistance

DARKTHRONE - The Underground Resistance

Sympaťáci z DARKTHRONE kašlou na všechno. Nebo vás snad napadá jiná podobně významná kapela, která jako upoutávku na nové album zveřejní čtrnáctiminutový song plný toho nejpřísnějšího heavy/thrashového diktování osmdesátých let? Fenriz a Nocturno Culto si to mohou dovolit.

Přestože se může zdát, že je toho všeho retra okolo nás až moc, a že se i prvotní reakce milovníků posledních nahrávek DARKTHRONE po vyslechnutí „Leave No Cross Unturned“ tentokrát upřímně shodly v podobných reakcích, oscilujíce mezi pojmy „sračka“ a „CITRON revival“, teprve až po vyslechnutí kompletní nahrávky je zřejmé, jak výše zmíněná píseň do jejího kontextu skvěle zapadá.

Na „The Underground Resistance“ jste totiž opětovně teleportováni o minimálně čtvrtstoletí nazpátek, kdy metalisti ještě nebyli zženštilí, smrděli cigárama a když jeden náhodou po pár pivech vytuhl na zemi, druhý mu pochcal džísku.

DARKTHRONE

DARKTHRONE po vás zkrátka chtějí, abyste si osvěžili paměť, a užili projížďku dobami, kdy se metalové subžánry ještě příliš nerozlišovaly. Tohle je prostě a jednoduše metal. Tentokrát sice bez přímého punkového vyznění, ale stále s punkovým přístupem. Ať už se pohybujeme ve vodách raného blacku, heavy metalu či thrashe.

Až to skoro vypadá, jakoby kapela chtěla na „The Underground Resistance“ vzdát každou jednotlivou kompozicí hold jinému jménu, respektive jiné metalové odrůdě. Slyšíte BATHORY ve „Valkyrie“? Doomovou kytaru v „Come Warfare, The Entire Doom“? Deathmetalové riffy v „Lesser Men“? Je to ještě thrash nebo už black? Nebo pouze upřímný metal? Ať už vás po poslechu napadne cokoliv, ono je to v podstatě fuk a jakýkoliv přístup je správný. Hlavně když je adekvátně zachycena duše metalových osmdesátek.

Navíc se to v souladu s tehdejšími pravidly všechno pochopitelně tak nějak nenápadně mísí a prolíná, a i když to někdy může působit až trochu úsměvně (např. ve „Valkyrie“, kdy po epicky majestátním a nordicky metalovém intru přijde na řadu heavymetalový ječák), tentokrát bych s pojmy jako smysl pro humor nijak zásadně neoperoval a „The Underground Resistance“ chápal spíše jako nahrávku vystihující ducha určité doby. Album posílající pozdrav tehdejším bojovníkům, pro něž se metal rovnal smyslu života. A o tom dnešní DARKTHRONE, coby undergroundoví odbojáři, zkrátka jsou. I když… žádný kříž nesmí zůstat viset v té předepsané poloze, to dá rozum!

 52

Deadmann

Verdikt

DARKTHRONE hoblují.

Hodnocení

Autor
8 / 10
Redakce
7,5 / 10
Čtenáři
8 / 10

Další informace

Stopáž: 41:41

www.darkthrone.no

Sestava

Skladby

  1. Dead Early
  2. Valkyrie
  3. Lesser Men
  4. The Ones You Left Behind
  5. Come Warfare, The Entire Doom
  6. Leave No Cross Unturned

Diskografie

Arctic Thunder (2016)
The Underground Resistance (2013)
Circle The Wagons (2010)
Dark Thrones And Black Flags (2008)
F.O.A.D. (2007)
NWOBHM (EP) (2007)
The Cult Is Alive (2006)
Too Old, Too Cold (EP) (2006)
Sardonic Wrath (2004)
Hate Them (2003)
Plaguewielder (2001)
Ravishing Grimness (1999)
Goatlord (1996)
Total Death (1996)
Panzerfaust (1995)
Transilvanian Hunger (1994)
Under A Funeral Moon (1993)
A Blaze In The Northern Sky (1992)
Soulside Journey (1991)
Thulcandra (demo) (1989)
Cromlech (demo) (1989)
Land of Frost (demo) (1988)
A New Dimension (demo) (1988)

Jiné pohledy

7 / 10
Je pravda, že minule som sa bavil viac. Na druhej strane, chuťovky ako Fenrizove jódlovanie a pokrikom uvedené Nocturnove sólo (6:15) v družstevníckej hitovke "Leave No Cross Unturned" znamenajú, že ani tento návrat zo stanovačky do štúdia nebol vôbec zbytočný.
Klypso | 23. března 2013

 

8 / 10
Ani sa nezdá, že od vydania „Circle The Wagons“ uplynuli už tri roky, ktovie kedy došlo k tomu, že čas začal bežať rýchlejšie než predtým... Asi to treba pustiť z hlavy a ignorovať rovnako, ako to robia Fenriz a Nocturno Culto, ktorí miesto zízania do kalendára a škrabania sa za uchom vo februári pustili do sveta šestnásty radový album DARKTHRONE.

Ide o pojem a kult, ktorý je pojmom a kultom výrazne viac pre fanúšikov až uctievačov, než pre jeho aktérov. Tí si akurát tak v domácej pohode robia čo ich baví a dianie okolo seba glosujú spôsobom sebe vlastným. Nad tým súčasným metalovým sa leda tak uškrnú a skrátka ho neberú na vedomie, keďže ho nepovažujú za niečo hodné brania na vedomie. Ich postoje a názory sú nakoniec všeobecne známe.

Stačí teda skonštatovať, že tak, ako DARKTHRONE už nikdy nebudú hrať naživo – a to dostávali ponuky, ktoré by nalomili aj zazobanejších muzikantov -, nemá cenu po nich vyžadovať ani to, aby zase začali hrať black metal, resp. to, čo si verejnosť pod black metalom predstavuje. DARKTHRONE už nejaký čas nehrajú ani hudbu, ktorá by bola či chcela byť z tohto tisícročia.

Tentokrát len šesťskladbová kolekcia je opäť poctou „pravekému“ metalu od čias NWOBHM po rok maximálne tak 1986. (Dávnejšia informácia, že album by mal vychádzať z hudby 1. polovice 70. rokov, musela byť zapríčinená jedine zlým prekladom rozhovoru.) Zmes heavy a pravekého thrash, death a black metalu, MERCYFUL FATE, METALLICA, BATHORY, HELLHAMMER a podobne, z tohto to Fenriz a Nocturno Cultu ušili a aj vokály si tu podelili pol na pol.

Album je možno menej hitový ako predošlý, vyslovené trháky ako „I Am The Graves Of The 80’s“, „These Treasures Will Never Befall You“ alebo „Circle The Wagons“ tu nie sú, snáď aj preto, že nový album je oproti predošlému v trochu voľnejších tempách. Každopádne tu vyčnieva hymnická „Valkyrie“, kde rozmýšľam, či mi vďaka vokálu viac pripomína BATHORY, alebo skôr HELLOWEEN vzor 1986 po mesiaci sebadeštruktívneho nasávania.

Druhým, aj na pomery DARKTHRONE prekvapivým momentom je záverečná „Leave No Cross Unturned“, hlavne jej úvodná časť. Po zverejnení jej prvej polovice som si povedal „toto už prehnali, hrajú jak Makar Čudra za socíku“ a ani to neberiem späť, je to naozaj takýto pravek. Druhý záhul na tej skladbe je, že má skoro štrnásť minút a po zlome sa v nej zas až toľko nedeje.

Celkovo asi takto – DARKTHRONE si opäť vec spravili tak, ako ju chcú mať, v prvom rade sa sami dobre zabavili pri stvorení metalu podľa vlastných predstáv, ukázali prostredník dobe, v ktorej to občas vyzerá, že metal = plastová pseudotechnická mrdka, a sú spokojní. Dobrá práca.
Martin Lukáč | 21. března 2013