2x1: ALUK TODOLO vs MENACE RUINE - Tak trochu jiný black metal

2x1: ALUK TODOLO vs MENACE RUINE - Tak trochu jiný black metal

2x1: ALUK TODOLO vs MENACE RUINE - Tak trochu jiný black metal

2x1: ALUK TODOLO vs MENACE RUINE - Tak trochu jiný black metal

Rovnice o black metalu a jeho zakonzervování v sobě samém už dávno neplatí. Hrají jej černí i bílí, levičáci i pravičáci, anarchisti i hipíci. Věnují se mu prestižní média i hledači trendů. Rozšíření tohoto fenoménu s sebou logicky nese i jeho fragmentaci a provázanost s jinými, nemetalovými hudebními styly. Díky tomu můžeme radostně zvolat: „jen houšť!“.

Jedni z mnoha, kteří z tohoto svébytného žánru vycházejí a snaží se jej uchopit po svém, jsou i v tuzemsku známí MENACE RUINE a ALUK TODOLO. Každý jde přitom na věc jinak.

ALUK TODOLO, z Francie pocházející trio s mysticky znějícím pojmenováním vycházejícím z indonéského náboženského kultu, sází na poměrně překvapivé, avšak maximálně funkční souznění black metalu a kraut rocku. Ne, že by byli ve svém snažení zjevením úplně ojedinělým (zmínit můžeme např. i zde recenzované psychedeliky ORANSSI PAZUZU), ale jsou tělesem naprosto osobitým. Originálně znějící mix nikoliv černé, ale spíše šedé, v oparu zahalené atmosféry s našlapanou, místy až taneční rytmikou a občasným zběsilým, monotónním hoblováním, připomíná ponejvíce ze všeho srážku nějakého hodně mlhavě znějícího tělesa (dejme tomu VELVET CACOON) s kapelami jako jsou VIRUS, TRINACRIA a třeba i JAZKAMER. Výtečná záležitost, která posouvá hranice žánru zase o kus dál.

ALUK TODOLO

Až takových superlativů se asi nejspíše nedá užít u kanadského dua MENACE RUINE, avšak jejich novinka „Alight In Ashes“, vycházející v těsném závěsu za okultním rockem výše zmíněných kolegů, je i tak dostatečně kvalitní. Ne nadarmo se obě kapely představily i na společném turné, jež mělo mimochodem jednu zastávku vloni na jaře v našem hlavním městě. Podobně jako u ALUK TODOLO, i zde hraje primární složku atmosféra, která je však u MENACE RUINE poněkud odlišná. Ačkoliv obě kapely z black metalu vycházejí (zejména je to patrné na jejich prvních nahrávkách), postupem času u nich převažuje rozdílná matérie. U MENACE RUINE jsou to hudební prvky ze světa noisu, dronu či martial industriálu, výsledkem čehož je, podobně jako u ALUK TODOLO, mlhavý, rituální opar (zde podpořený navíc i sugestivním ženským vokálem) či spíše jakási šedá zóna mezi spánkem a bděním nebo světlem a tmou. Na rozdíl od tak nějak příjemně zhulenecky znějícího „Occult Rock“ ji však „Alight In Ashes“ prezentuje v poněkud depresivnější a duši více drásavější podobě.

MENACE RUINE

Ani o jedné z těchto desek se nedá – i vzhledem k jejich délce – říct, že by byly nahrávkami úplně jednoduše stravitelnými, ale rozhodně má smysl jim věnovat čas. ALUK TODOLO ani MENACE RUINE nejsou úplnými nováčky, na svém kontě již pár alb mají a stojí za nimi zkušení muzikanti, takže si můžete být jisti, že se v jejich případě nejedná o nějaký jednorázový výkřik do tmy. Tak jako skála deroucí se z šedivých mraků na obálce okultního rocku, připomínají obě alba vztyčený, varovný prst – není radno si s námi zahrávat. Stále se ještě něco děje.

ALUK TODOLO + MENACE RUINE

ALUK TODOLO - Occult Rock: 9/10
(Norma Evangelium Diaboli, 2012; www.amortout.com/aluktodolo)

MENACE RUINE - Alight In Ashes: 8/10
(Profound Lore Records, 2012; menaceruine.tumblr.com)

 8

Deadmann

Hodnocení

Autor
-
Redakce
8,5 / 10

Jiné pohledy

Phill
8,5 / 10

Ak mali MENACE RUINE na prvom albume hudobný základ v black metale, na ktorý sa postupne nabaľoval drone a ambient, na novinke "Alight In Ashes" sú týmto jednotiacim fundamentom jednoznačne martial industrial a folk, ktorých fragmenty sa objavili už v minulosti v skladbách ako "The Upper Hand" a "This Place Of Power".

"Alight In Ashes" sa síce môže pochváliť oparom pochmúrnej blackovej atmosféry, no jeho klady je potrebné hľadať niekde úplne inde. Sú to chladný industriálny zvuk, opojné melódie umne skryté v roztrasenom noise alebo všadeprítomné odkazy na klasickú hudbu.

Geneviève (nielen) zvláštnym frázovaním pripomína rázovitú múzu Nico v období jej "Desertshore", a to najmä v krásne škrípavej hymne "Disease Of Fear", ktorá je jednou z mojich osobných favoritiek na pieseň roka.

"Alight In Ashes" určite nie je najlepším počinom dvojice kanadských temniakov, avšak určite zostane najosobitejším a najodvážnejším kúskom v ich diskografii.

V minulosti som si potajme prial, aby u MENACE RUINE prevážil krehký ženský element. "Alight In Ashes" je teda splnením môjho želania... ... [12. prosince 2012]