KATATONIA - Dead End Kings

KATATONIA - Dead End Kings

KATATONIA - Dead End Kings

KATATONIA - Dead End Kings

How long / Is the pattern going to speak for you“, ptá se v písni „Lethean“ zádumčivě Jonas Renkse. Podobnou otázku si nejpozději od minulého alba kladla celá řada skalních fanoušků kapely, která po žánrotvorném zenitu na počátku tisíciletí začala skutečně vykazovat jisté příznaky katatoničnosti – stereotypně se opakující gesta i rostoucí strnulost hudebního výrazu. Název nové desky rozhodně nenaznačuje, že by se KATATONIA ze slepé uličky vymanila. Možná si jen začíná připouštět, že se v ní bude muset naučit kralovat.

Pokrok v mezích zákona

Předně – velmi nás těší, že členové skupiny sledují Metalopolis a berou si k srdci naše zasvěcené rady. Kolega v-dur v recenzi předchozího alba navrhoval, aby kapela pokračovala ve směru naznačeném závěrečnou skladbou „Departer“ a novinka tak skutečně částečně činí. První, co udeří do uší, je odlehčený zvuk kytar, které už zdaleka tak suverénně nedrtí, ale spíše podpírají ostatní poznávací znamení kapely. Častým vzorcem jsou tak značně odlehčené, komorní sloky a důraznějšími riffy podpořené refrény. O poznání vzdušnější vyznění nahrávky umožňuje Renksemu ještě volněji plavat v nezaměnitelné apatické naléhavosti vokálních linek, na nichž je stále nejzajímavější barva hlasu a plačtivé frázování.

KATATONIA

Pokud si melancholické aranže sednou s vokálem tak dokonale, jako v největší hitovce alba „The Racing Heart“, můžeme hovořit o tom, že KATATONIA i ve slepé uličce stále kraluje. Výtečný text, který se zarývá pod kůži, sugestivně odfrázované (spíše odfňukané) sloky, chytlavý refrén a jednoduchá stavba skladby – tohle prosté kouzlo dokáže kapela zopakovat i v zádumčivé „The One You Are Looking For Is Not Here“, v typické skladbě „Ambitions“, splývavé „Lethean“ či závěrečné „Dead Letters“, někdy se jí však nadějný nápad rozplyne bezradně pod rukama („Leech“).

Království slepé ulice

Nebavíme se tu o ničem převratném, co by známý rukopis a písňová schémata převracelo naruby, spíše je to lehce aktualizuje, variuje a posouvá ještě více do uvolněnějších vod melancholického rocku, někdy i za cenu banalit (tuctový gotický klavír v „Hypnone“). Metalová minulost se výrazněji připomene v „Buildings“, avšak nejde o něco, po čem by si měl člověk na albu přehnaně stýskat – spíš se jedná o nezvratný důkaz toho, že invenční „ostrá“ léta mají Švédové už přeci jenom za zády. Celkem sympaticky tedy působí snaha inspirovat se jinde, ať už jde o názvuky Åkerfeldt-Wilsonovy konstanty v „Undo You“ nebo slyšitelný vliv TOOL v závěrečné skladbě.

KATATONIA

Deska „Dead End Kings“ zastihuje KATATONII jako klidnější kapelu, která drží svoje nepopiratelné kvality. Jde o desku kompaktní, ale místy plochou – v tom smyslu, že z jejího klidného plynutí nevystupuje tolik pamětihodných melodií a momentů. Jakmile se však člověk dostane pod hladinu, zjistí, že ty nenápadné skladby jsou vlastně velmi příjemné a pořád mají samozřejmou podmanivost. Jen jsou prostě tak nějak katatonické – v dobré, i ve zlém. Každopádně za ně králům slepé uličky jablko truchlení neodebírám a žezlo lamentu jim (zatím) nelámu.

 52

Marigold

Verdikt

Králové slepé uličky? Vlastně docela výstižná charakteristika sympatické nové desky poněkud katatonických Švédů.

Hodnocení

Autor
7 / 10
Redakce
6,1 / 10
Čtenáři
8,1 / 10

Další informace

Stopáž: 48:47

Produkce: Jonas Renkse, Anders Nyström
Studio: Ghost Ward Studios & The City Of Glass

www.katatonia.com

Sestava

Skladby

  1. The Parting
  2. The One You Are Looking For Is Not Here
  3. Hypnone
  4. The Racing Heart
  5. Buildings
  6. Leech
  7. Ambitions
  8. Undo You
  9. Lethean
  10. First Prayer
  11. Dead Letters

Diskografie

Sky Void of Stars (2023)
City Burials (2020)
The Fall Of Hearts (2016)
Dethroned & Uncrowned (2013)
Dead End Kings (2012)
Night Is The New Day (2009)
The Great Cold Distance (2006)
The Black Sessions (best of + DVD) (2005)
Brave Yester Days (kompilace) (2004)
Viva Emptiness (2003)
Tonight's Music (EP) (2001)
Last Fair Deal Gone Down (2001)
Teargas (EP) (2001)
Tonight's Decision (1999)
Discouraged Ones (1998)
Saw you Drown (EP) (1998)
Sounds of Decay (EP) (1997)
Scarlet Heavens (split 10'' EP) (1996)
Brave Murder Day (1996)
For Funerals to Come (EP) (1994)
Dance of December Souls (1993)
Jhva Elohim Meth... The Revival (EP) (1992)

Jiné pohledy

5 / 10
Bohužel stále méně výrazné skladby spoléhají jen na atmosféru, kterou známe poslední čtyři alba těchto Švédů. KATATONIA si stále drží svůj osobitý rukopis, díky němuž každou skladbu dokážete velmi lehce zařadit do jejich hnízda, hlavním problémem je jednoduše fakt, že téměř celé album je nacpáno líbivou a osobitou vatou. Nenacházím zde skladby a místa, na které bych se při poslechu těšil. Jakoby vše podstatné již bylo napsáno a kapela žila z nápadů, které z předchozích alb vyřadila, protože byly prostě a jednoduše slabé. Vím, že za půl roku nebudu mít důvod si toto album opět pustit.
RIP | 26. září 2012

 

5,5 / 10
Toto nie je KATATONIA, akú mám rád!

KATATONIA, akú mám rád je: „Brave Murder Day“, „Discouraged Ones“, „Tonight´s Decision“, „Last Fair Deal Gone Down“ a „Viva Emptiness“.

„Dead End Kings“ je podobný případ jako posledně - jedním uchem tam, druhým ven. Bez jakéhokoliv vnitřního emočního prožitku.
Deadmann | 30. srpna 2012

 

9 / 10
Toto je KATATONIA, akú mám rád! Od čias "Viva Emptiness" som mojich obľúbených Švédov nepočúval s takou pasiou. Producentské majstrovstvo, aranžérska zrelosť, vynikajúci zvuk a hlavne skvelé skladby - "Buildings", "Lethean", toolovica "Dead Letters", "The Parting", "Undo You" a najmä "The Racing Heart", perla, ktorá pokojne zažiari aj v dennom vysielaní ktoréhokoľvek inteligentného rádia. Jedno z najpríjemnejších prekvapení tohto roka!
Rudi | 29. srpna 2012

 

5,5 / 10
Rozpačité album, kterému na jedné straně nelze upřít produkční vypiplanost a smysl pro detail, na straně druhé mu však chybí silnější melodické motivy, vnitřní pnutí a charakteristicky tíživá a podmanivá atmosféra, díky níž byl v minulosti okouzlen nejeden hledač pokladů. Ta naleznutá hrstka dukátů („The One You Are Looking For Is Not Here“ či „The Racing Heart“) působí příjemně, jenže ta by ve zlaté éře (1998 - 2003) neměla pražádnou hodnotu.

KATATONIA v roce 2012 de facto plynule navazuje na předchozí „Night Is The New Day“, čímž si definitivně rezervuje parkovací místečko na ostrovu zbloudilých.
Hooya | 29. srpna 2012

 

5,5 / 10
„To je strašně dobře udělaný, je to hodně citlivý, je to takový jemný a možná, nakonec, bych si to sám rád pustil, kdybych si uvařil třeba meltu.“

Aneb nevzruší, neurazí (až na sporadické přihřáté smyčce nejspíš okoukané od ANATHEMY), příjemně proplouvá a tak dál a tak dál. Možná by příště neškodilo zesyrovět celkové vyznění, aranžérská košatost nadělá z KATATONIE akorát utahanou elevator music.
Naathir | 29. srpna 2012