EXIT TEN - Give Me Infinity

EXIT TEN - Give Me Infinity

EXIT TEN - Give Me Infinity

EXIT TEN - Give Me Infinity

Bez debat špička mezi nejmladší generací rockových kapel. Nechybí jí nic. Hitové melodie, tah na branku, hloubka, vynikající a snadno zapamatovatelný zpěvák s výborným hlasem i opravdu silné skladby. Svěží banda, která může už zanedlouho šlapat na paty zavedeným jménům jako A PERFECT CIRCLE, PEARL JAM nebo FOO FIGHTERS, ke kterým žánrově není vzdálená.

A přitom v této poloze zdaleka nemuseli EXIT TEN být. Začínali s melodickým post-hardcorem, který byl zaměnitelný se zástupem podobných kapel. S přibývajícími melodickými prvky však sama kapela začala zjišťovat, kde je její silná stránka.

Na minulém albu jste mohli ještě objevit metalcorové sekačky a řvaní, aktuální „Give Me Infinity“ je už od těchto fragmentů očištěno zcela. EXIT TEN tímto předkládají důkaz toho, že lze vyměknout a zmelodičtět hrdě, se vztyčenou hlavou i elegancí současně. Záleží na tom, jak to uděláte. Jsem přesvědčen, že ne každá skupina by tento přerod ustála stejným způsobem.

EXIT TEN

Ačkoliv se i toto album nahrávalo v Outhouse Studios (ENTER SHIKARI, FUNERAL FOR A FRIEND), jeho zvuk je rockový, nehraje si za každou cenu na trendovku a to je dobře. Těmto mladým Britům jejich rocková poloha padne jak ulitá.

Největší předností kapely je jednoznačně frontman Ryan Redman. Androgenní fracek s divokou bujnou kadeřavou hřívou, který má zlato v hrdle a umí se navíc velmi dobře prodat. Ačkoliv v jeho projevu lze vystopovat přehnané známky manýrismu, podobného jaký má třeba Brian Molko, jeho chování nezavání prvoplánem a nějakým zvláštním způsobem mu tu jeho image věříte. Zbytek zařídí charisma, které z tohoto rebelského cápka září. V ledačems mi připomíná mladého Jima Morrisona. Tím hlavním je samozřejmě schopnost poskládat si dominantní pěveckou linku tak, jak to dělají velké rockové osobnosti. To, že Maynard James Keenan je jedním z Redmanových vzorů, zastřít v jeho projevu nelze.

Nová deska nepostrádá nic, co má dobrá dospělé rockové album má mít. Svižné melodické hitovky, akustické plouživé ukolébavky, jejichž záda se opírají o smyčcové nástroje a vokál i velmi citlivě a atmosféricky působící pasáže. Základem je ale stará dobrá rocková skladba, která je i přes nízký věk protagonistů vybroušená k dokonalosti a aranžována s obrovskou dávkou talentu. Vzhledem k tomuto materiálu si mohu dovolit i následující velkohubé konstatování: „Za minulý rok vyšly dvě opravdu dobré rockové desky. Tu první natočili FOO FIGHTERS a tu druhou EXIT TEN.“

 Přidejte svůj názor

RIP
RIP

Verdikt

Za minulý rok vyšly dvě opravdu dobré rockové desky. Tu první natočily FOO FIGHTERS a tu druhou EXIT TEN.

Hodnocení

Autor
8 / 10
Redakce
7 / 10

Další informace

Stopáž: 52:20

www.myspace.com/exitten

Sestava

Skladby

  1. Life
  2. Curtain Call
  3. Suggest A Path
  4. Eyes Never Lie
  5. How Will We Tire
  6. Drama
  7. The Cursed
  8. Sunset
  9. Smoke
  10. Mountain
  11. Lion

Diskografie

Give Me Infinity (2011)
Remember The Day (2008)

Jiné pohledy

Dudri
7 / 10

Takto nejak by zneli INCUBUS, keby nepochádzali zo slnečnej Kalifornie, ale upršaného Anglicka a namiesto 311 a RED HOT CHILI PEPPERS by počúvali indie a štipku progresívneho rocku. Výsledok menom "Give Me Infinity" možno preto znie mierne britsky odmerane.

Album ponúkne na jednej strane skutočne skvelé kúsky, ako je dravá "Life", singlovka "Curtain Call", nervná "Drama" alebo temná balada "How Will We Tire", na strane druhej je tu však za hrsť vaty a až nezdravo ospevovaný "hlas podobný Brandonovi Boydovi". ... [17. ledna 2012]