ENTOMBED - Clandestine

ENTOMBED - Clandestine

ENTOMBED - Clandestine

ENTOMBED - Clandestine

Druhé album rozzuřených Švédů slouží i v dnešní době jako důkaz, že tahle mrtvolná parta patřila na počátku devadesátých let k naprosté špičce deathmetalového žánru, protože je z něho patrné, že ENTOMBED skutečně neztratili nic ze své energie a zanícení prezentovaného na svém kultovním debutu „Left Hand Path“. Naopak, vybrousili (doslova vysoustružili) svůj notně podlazený bzučivý sound k dokonalosti.

ENTOMBEDPřes problémy s původním zpěvákem Larsem Göranem Petrovem, který si na sklonku devadesátého sbalil svých pět švestek, aby následně kapela na jeho post angažovala jistého Johny Dordevice, mimochodem nepřeživšího v jejich řadách ani sezónu, neztratili ENTOMBED chuť v plném nasazení pokračovat.

Vokálů k nadcházející desce se tedy nakonec chopil bubeník Nicke Andersson, jehož krvežíznivý projev mi ve své době velmi imponoval a vždy jsem jej považoval za lepší než ten Petrovův z první desky. L.G.Petrov se ostatně hned po realizaci „Clandestine“ (tedy již na sklonku roku 1991) do kapely natrvalo vrátil, aby exceloval již na památném turné „Gods Of Grind“, které tito Švédové po západní Evropě odjezdili v doprovodu rovněž znamenitých Britů CARCASS a dále pak debutujících CATHEDRAL a CONFESSOR.

Album „Clandestine“ představuje pomník pravověrného severského death metalu v jeho prapůvodní brutální podobě, prosté nějakých melodických vyhrávek. Nic tedy nebylo podobné ingrediencím, kterými tento styl později počaly rozvíjet desítky severských následovníků v čele s AT THE GATES nebo třeba IN FLAMES. Už úvodní vysokorychlostní brutalita „Living Dead“ dala všem pochybovačům jasně na srozuměnou, že se zde opravdu nedočkají žádného ležérního rozjímání nad dalším hudebním vývojem. Jestliže se však tehdy ENTOMBED nějak vyvíjeli, bylo to pouze za účelem zdokonalení původního směru, takže nové skladby působily vybroušeněji a obsahovaly výraznější momenty než tomu bylo u jejich oslavované první desky. Veškeré zlepšováky se děly výhradně v rámci původní smrtonosné linie a mladé kapele šlo především o zvýraznění všeho podstatného z toho, co jejich směr do té doby charakterizovalo.

Monstrózní a dobře zapamatovatelné riffy tak poháněly největší pecky nahrávky („Sinners Bleed“, „Evilyn“ nebo „Crawl“) do patřičných otáček a dobový deathmetalový příznivec nemohl nic jiného než spokojeně pomlaskávat. Songy však rovněž zdobila doslova skvostná produkce Tomase Skogsberga, mistra zodpovědného za hororovou atmosféru většiny stěžejních nahrávek švédských pionýrů tohoto žánru. Nahrávka rovněž ukazuje, že i přes velmi nízký věkový průměr kapely byli již ENTOMBED sebrankou velmi zručných, zkušených a hlavně přemýšlivých muzikantů, kteří mají přesnou představu o tom, co a jak chtějí svou hudbou vyjádřit a kam se chtějí posunout.

Natolik bylo poznat rozdíly oproti první desce (celkové zostření a zpřehlednění projevu). Vždy jsem měl rád projev jejich kytaristů Alexe Hellida a Uffe Cederlunda, kteří se výtečně doplňovali a prakticky právě díky nim se stali ranní ENTOMBED pro mne neopakovatelnou kapelou. Z  hutných podlazených válů tak vytryskávaly do dály abstraktní kvílivé pazvuky a klokotavá kytarová sóla, mimo jiné znamenitě umocňující děsivou atmosféru celého nosiče.

Ačkoliv si myslím, že svého vrcholu kapela dosáhla až s následující deskou „Wolverine Blues“, na které došlo k bezesporu výraznějšímu vývoji (přibyly dokonce mohutné refrénové vyřvávačky), aby ENTOMBED působili ještě vysekaněji a dospěleji, představuje pro mne „Clandestine“ mistrovské dílo celé deathmetalové scény počátku devadesátých let. A právě díky skvělému hrdelnímu projevu jejich tehdejšího bubeníka a šéfa Nicke Anderssona i hodně ceněnou raritu v rámci jejich dlouhé diskografie.

 36

Stray

Verdikt

Prapůvodní deathmetalová bomba od čelní švédské kapely tohoto žánru. Nahrávka vybroušenější než debut, doslova nabušená energií a entuziasmem, valící před sebou krvavou masu. To vše umocněno zkušenými muzikantskými výkony a neopakovatelnou hororovou atmosférou.

Hodnocení

Autor
-
Redakce
-
Čtenáři
9 / 10

Další informace

Stopáž: 43:41

Produkce: Tomas Skogsberg
Studio: Sunlight Studio Stockholm

www.entombed.org

Sestava

Skladby

  1. Living Dead
  2. Sinners Bleed
  3. Evilyn
  4. Blessed Be
  5. Stranger Aeons
  6. Chaos Breed
  7. Crawl
  8. Severe Burns
  9. Through the Collonades

Diskografie

Serpent Saints - The Ten Amendments (2007)
When In Sodom (EP) (2006)
Unreal Estate (2004)
Inferno (2003)
Sons Of Satan Praise The Lord (2002)
Morning Star (2001)
Uprising (2000)
Same Diffrence (1998)
DCLXVI: To Ride, Shoot Straight And Speak the Truth (1997)
Wolverine Blues (1993)
Clandestine (1991)
Left Hand Path (1990)

Jiné pohledy

Napriek tomu, že aj tu je niekoľko skladieb, ktoré sú „leftovers“ z čias NIHILIST, nie je „Clandestine“ až taký šok ako nesmrteľný „Left Hand Path“, jednak je to už druhý album kapely, ktorá vyletela nahor za pár mesiacov, druhak je produkcia zľahka uhladenejšia a Andersson má síce na pomery úsvitu 90. rokov veľmi solídny deathmetalový vokál, ale oproti Petrovovi, dnes už hlavne len ochmelkovi, je to „slušňák“. Tak či onak plný počet, aj keď tu je pol bodu za Camillu z ARMY OF LOVERS v klipe „Stranger Aeons“, pretože toto nečakal asi nikto na svete. Tak sa zdá, že švédska popová senzácia bola fakt za každú srandu, toto by sa u nás stať nemohlo.
Martin Lukáč | 25. prosince 2011

 

Poslední album ENTOMBED. Důstojný nástupce veledíla „Left Hand Path“ a současně jeden z vůbec nejlepších dobových záznamů. Slabikář severské extrémní kultury počátku devadesátek. Nutno samozřejmě konstatovat, že po „Clandestine“ již bylo jenom hůře.
Reaper | 24. prosince 2011

 

Predzvesť tých najlepších nahrávok, ktoré ENTOMBED kedy nahrali. Napriek krásne švédsky chrumkavému zvuku a vyššie uvedeným výborným skladbám má "Clandestine" hluché miesta, kedy sa ozve rutina a monotónnosť. "Popové" kompozície im na nasledujúcich albumoch len a len prospeli.
Dudri | 23. prosince 2011