Pokud se někdy rozhodnete přijet do malebného moravského města Strážnice, krom nespočtu kulturních památek, různých putyk, Strážnických brambůrek pana Hobžy (též známé jako „hobžovky“), na vás celé místo dýchne folklorem. Není divu, Strážnice se vždy poslední červnový víkend proměňuje v obrovské dějiště folkloru a to rovnou z celého světa. Ano, mám na mysli Mezinárodní Folklorní Festival, ale nač se o tomto zmiňuji na webu zaslíbeném všemu kovovému?
Z jednoho prostému důvodu. Jsou tomu pouhé dva roky, kdy právě ve Strážnici dva mladí zpěváci - Pavel Svačina společně s Otou Urbanem - dostali chuť vytvořit metalcorový projekt. Chuť to nebyla jen tak ledajaká. Přímo hladová zarputilost vedla hochy k bleskurychlému sehnání ostatních členů osazenstva, které cobydup natáčelo první demo. Následovaly první koncerty, při kterých se utěšeně rozrůstala nadšená fanouškovská základna, která kapelu „dotlačila“ až na velké pódium festivalu Rock For People. Jen tak mimochodem, do konce roku vyvrcholila práce na debutové desce „Skylines“. To už je slušný rozjezd pro tak mladou kapelu, co říkáte?
SHADOW AREA, jak se kluci pojmenovali, svůj výraz ukotvili na metalcorovém kolbišti, což je místo mému hudebnímu vkusu nepříliš blízké. Občas se však k mým slechům propracuje nahrávka i tohoto ražení, ovšem jak slavné moudro praví: bez přidané hodnoty ani Hooya CD do mechaniky nehází. Strážničtí jakoby sami cítili, že v metalcorovém směru lze snadno zapadnout do bahna stereotypu a nebáli se před výše zmíněnou škatulku naroubovat sebevědomé označení „crossover“. Není mou úlohou soudit, nakolik si ji kluci zaslouží, nýbrž snahu vymanit se zaběhnutých kolejí musím ocenit již nyní.
SHADOW AREA hned úvodní palbou „By My Side“ roztáčejí svou mašinérii naplno a nebojí se vytáhnout trumfy hned při prvních taktech. Pavlův scream střídaný s Otovým, „povinný“ breakdown, ve správné chvíli odbočka na refrén, kde pro změnu dominuje Pavlův čistý hlas, až by vás mohlo napadnout, že tohle je přece normální metalcorový mustr. Ač by se na tomto tvrzení dost možná malý kousek pravdy nacházel, celá píseň je udělaná tak šikovně a zábavně, že všechny pochybnosti jdou hbitým úprkem ze stolu.
„Skylines“ naštěstí není deskou jen agresivního rázu, ale kluci správně nepodcenili ani melodickou stránku věci. A že jim to jde k dluhu, na to vezměte jed. Mezi nejsilnější okamžiky celé desky určitě patří poklidněji se rozjíždějící a celkově nejdelší kousek z celé desky „Stop For A While“, vrcholící „mejdnovskou“ vyhrávkou a vypjatým refrénem. Byl by hřích opomenout melancholický úvod v „Dark Adapted“, vzdáleně evokující švédskou KATATONII. Ve výtečné „Rise And Shine“ se pak pro změnu krátce připomene éra SOAD v období „Mezmerize“, až to skoro vypadá, že bych hochy chtěl obviňovat z plagiátorství. Ve skutečnosti tyto (věřím že) nechtěné úryvky dělají jejich jízdu po panoramatech zábavnější. Famózní tečka „Last Goodbye“ je poté správným mocnitelem již tak dobrého pocitu.
K plusům nutno přičíst i našlapaný zvuk, vykouzlený ve studiu Šopa, přiměřenou stopáž skladeb a v neposlední řadě i nízkou prodejní cenu nosiče. Na druhou stranu se potencionální kupec dočká notně ořezaného bookletu. O textech, které skládá zpěvák Ota, si může nechat jen zdát, k vidění je pouze promo foto, poděkování sponzorům, názvy písní a šmytec.
I přesto, že jako příznivec to k podobné hudbě mám stejně daleko jako Pepan Vejražka k angažmá v DREAM THEATER, se dostavila spokojenost. Už jen vědomí, že se na Moravě nachází takto mladá a ambiciózní kapela, která jde nekompromisně za svým, zahřeje u srdíčka. Totiž skupin, co krom nezkrotného elánu nabízí i kvalitu, není nikdy dost. A že jim zatím vše vychází, potvrzuje i účast ve finále pražské prestižní soutěže Metalgate Massacre. Do dalších let nadále držím palce a očekávám, že vývoj půjde tím správným směrem. Směrem, k ještě větší nekonvenčnosti a skladatelské volnosti.
