Kanadská bestie jménem ION DISSONANCE nám na letošek nachystala nový kotouč pojmenovaný „Cursed“ a opět se jedná o pořádnou ránu mezi oči. Drtička ze země javorového listu se po vcelku přehledné a pomalejší kolekci „Minus The Herd“ trochu ohlédla do minulosti, zrychlila, přitvrdila a dotáhla ten svůj deathcore/grindcore/mathcore masakr do krajnosti. Nečekejte hudbu dle zažitých pravidel, opakující se sloky, refrény atd. Nic takového na albu není. „Cursed“ jsou komplikované rubanice, poslední vývojový článek technicko-brutálního extrému, Strayova noční můra. Drobné zklidnění přichází pouze v závěrečné „Pallor“ (i-tunes bonus), ale je tak nepatrné, že nestojí ani za řeč.
ION DISSONANCE sází na rychlost, dravost, brutalitu, ale zároveň i na techniku a netradiční postupy. Využívají celého prostoru, který jim hráčské dovednosti a stylové mantinely povolí a snaží se být při vražedném tempu maximálně komplikovaní. Grindové klepačky, sekané antirytmy, dvoukopákové kulomety, kytarové vyhrávky, riffy, sóla. Zrychlování a zpomalování tempa se neustále střídají v krátkých, nepravidelných intervalech a nad tím vším se rozléhá silný, ani ne moc hluboko položený řev, který se občas mění v téměř „blackový“ jekot. „Cursed“ je na první poslech možná těžké sousto, které neobsahuje prakticky žádné odpočinkové chvilky, ale ponoříte-li se do něj hlouběji, objevíte zajímavé prvky, které vás vtáhnou do hry.
Ve studiu se velmi dobře podařilo zachytit agresivitu a zároveň zachovat čitelnost jednotlivých nástrojů. Kytary zní ostře, mají tak akorát přepálený/přebuzený zvuk a velmi často hrají každá něco jiného. Rytmická i sólová linka však zní i přes zdánlivou „disonanci“ společně velmi zajímavě. Bubeník stíhá ve velké rychlosti úctyhodné množství úderů, změn a přechodů. Bicí jsou tak výrazné a dělají nahrávku dynamickou a výbušnou. Materiál je však i přes svoji zběsilost poslouchatelný a překonáte-li prvotní šok, možná se vám zalíbí momenty, jako je hvízdání kytar v „You People Are Messed Up“ nebo bicí kanonády v „The More Things Change The More They Stay The Same“, bzukot kytary na začátku „We Like To Call This One...Fuck Off“ nebo pomalý psycho rozklad v „This Is Considered Mere Formality“. Nápadů je na albu dost. Možná až příliš a „Cursed“ se může zdát trochu překombinované. K albu je však třeba přistupovat jako k celku, neboť se v první řadě jedná o performanci, jejíž hlavní cíl je usmažit vaše mozkové závity a je tedy celkem jedno, kterou skladbu zrovna posloucháte.
Je obdivuhodné, jaké kreace dokázali ION DISSONANCE vymyslet a s jakou energií je pak i nahrát. Nevím, jestli tu něco takového někdy bylo, ale ve srovnání s nejbližší konkurencí musím konstatovat, že oproti THE DILLINGER ESCAPE PLAN jsou hutnější, valivější, oproti BENEATH THE MASSACRE propracovanější a techničtější, oproti PSYOPUS údernější, oproti THE RED CHORD složitější a tvrdší a oproti MESHUGGAH rychlejší. Ať počítám, jak počítám, tak ze souboje uvedených spolků vychází „Cursed“ jednoznačně jako největší ukrutnost a ION DISSONANCE si za ní právem zaslouží korunu krále brutálně-technického extrému. Přeji příjemný poslech.
