Další várka kotoučů ze zapomenutého kufru z půdy nám něco poví o ostravském křížení grindu, noise, industrialu a techna ve formaci BBYB, o tom jak se dělá nizozemský metalcore v ESCADRON, pro ty, co neměli minule dost grindových splitek tu máme RUBUFASO MUKUFO / DESTRUCTIVE EXPLOSION OF ANAL GARLAND, zdali se v Brně daří kombinovat nu-metal s emem a metalcorem se podíváme do SIC.ENGINE a závěrem tu máme něco akustického ambientního a experimentálního ve formě AAEN ANIMA.
BBYB – DeBBYBut
Totální neumětelský brak nebo geniální invenční vítr na naší grindové scéně? Říkejte si co chcete, ale mě tihle šílenci s kratkymi zobaky prostě neuveřitelně baví a nedokáži si to vysvětlit. Silná nálož grindu, techna, noise a industriálu si nebere servítky naprosto s ničím a integruje do sebe vše, na co narazí. Nedělá si hlavu s tím, jestli se to hodí do krámu nebo ne. Co nejde našroubovat silou, to jde našroubovat vždy větší silou a o tom BBYB jsou. A když náhodou nejsou nápady, tak to celé přece můžeme dokolečka opakovat, dokud nám to nebude blbý. A až nám to bude blbý, tak to zopakujeme ještě párkrát – ať má posluchač radost. Nečitelnost, hluk, strojové smyčky, brutální samply a sem tam didgeridoo nasypané do korýtka, které slastně vyžírá grindová bestie. To je „DeBBYBut“ – praseší chlív vystlaný železnými pilinami. Živě je tato smečka „true evil mosh grind pogo“ – doporučuji.
(7.5 / 10)
ESCADRON – Tide Of The Fallen
Nizozemská mladá naděje metalcorové scény svoji tvorbu, podobně jako většina ostatních, staví na deathovém a thrashovém základě. Vynikající zvuk i formální stránka jejich tvorby však nezamaskuje absenci dobrých a hlavně původních nápadů. Album je ukuchtěno z těch největších žánrových klišé, které jsou popůjčovány ze všech koutů metalcorového světa. Příjemně jedoucí, ale ryze průměrný metalcore na aktuální fošně je tak odsouzen do míst, kde přešlapují hejna podobně znějících kapel, kterých je dnes jako much.
(4 / 10)
http://www.myspace.com/escadronmetal
RUBUFASO MUKUFO / DESTRUCTIVE EXPLOSION OF ANAL GARLAND - Split CD
Čtrnáctistopé splitko, které něžně překračuje čtvrthodinovou plochu, stvořilo ostravsko – pražské duo grindových kapel. Kotouč je až po okraj napěchovaný splašeným, přímočaře jedoucím grindem. Žánrově rozdíly téměř nenaleznete, rukopisy odpadlíků z CEREBRAL TURBULENCY i pražským prasátek jsou v těsném příbuzenském vztahu. DESTRUCTIVE EXPLOSION OF ANAL GARLAND mají snad vepřovější vokál a jejich šťavnatější zvuk mně osobně vyhovuje více, nicméně nápaditost kapely v porovnání s bandičkou RUBUFASO MUKUFO trochu vázne. Více sypaček a méně punku by rozhodně tvorbě prospělo.
(6 / 10)
http://bandzone.cz/rubufsomukufo
SIC.ENGINE - Death´s Head Mosh
Brněnská mainstreamově metalcorová SIC.ENGINE hydra o sobě dává vědět prvním čtyřskladbovým demosnímkem. Velká škoda, že hudebně není vše dotaženo tak, jako vizuální a pódiová stránka této kapely. Zvukově poměrně nešťavnatá nahrávka, mající všechny znaky domácího natáčení, má několik hezkých chvilek, ale povětšinou se utápí v obhroublejším rocku se dvěma vokály – prvním řvaným a druhým melodickým. Oba vokalisté potřebují ještě nějaký ten čas, aby jejich hrdelní dispozice dozrály do sebejistých poloh a to samé lze říci i o aranžérské a instrumentální stránce věci. I přes tato negativa lze vysledovat něco, čemu by se dalo říkat zárodky talentu, jen najít ty silnější melodické linky. Nicméně na důkladné rozvití a dopracování je zapotřebí více zkušenosti. Podobný příměr lze zopakovat i na adresu procítěnosti skladeb. Lze říci, že se zatím zůstalo na půli cesty. I přesto pevně věřím, že si SIC.ENGINE ustálí sestavu a co nejdříve budu mít na stole po všech stránkách dotaženější reparát.
(4 / 10)
AAEN ANIMA – Aaen Anima 2
DvojEP útvaru zvaného AAEN ANIMA, které sebe samu škatulkuje jako experimental progresive metalovou avantgardu jsem si pouštěl s velkým očekáváním. O to větší zklamání na mne dolehlo. Neumětelsky živě nahraný materiál, který se skládá pouze z rádoby atosférických brnkacích ploch na nedolazené nástroje, tragické smyčce a podivné sípání v sobě nemá prakticky nic. Tři skladby na více jak čtyřicetiminutové ploše nenabízejí žádné napínavé pětí, emoce, ani jakoukoliv jinou přidanou hodnotu. Celý projekt na mě působí jako pseudointelektuální žert. Jako by někdo natočil tříhodinový film, ve kterém kamera míří na bílou zeď a pak se bavil tím, jak kritici žasnou nad inovativním a originálním přístupem k filmu. Pokud má strnulá bezbřehá plytkost a nuda naplnit význam sousloví hudební inovace, pak AAEN ANIMA inovativní jsou.
(1 / 10)
