FDK - Borderline

FDK - Borderline

FDK - Borderline

FDK - Borderline

EP prvotina pražských pocitářů byla před téměř třemi lety příjemným zjevením na naší kytarové scéně a logicky vytvořila auru očekávání plnohodnotné albové práce, které bylo kotoučem „Borderline“ velmi přesvědčivě naplněno. S potěšením mohu konstatovat, že všechny atributy, které jsem předchůdci vytýkal jsou reparovány. Větší prostor dostávají barevné instrumentální plochy, které jsou vybarveny z temperových tubiček obsahujících post rock, sludge metal a post hardcore s výrazným pochmurně citovým zabarvením.

Název alba „Borderline“ je i pojmenování syndromu, který způsobuje neobvyklé výkyvy nálad, silné deprese způsobené například tím, že člověk má strach být sám, na druhou stranu má strach i z přílišné blízkosti. Oběti tohoto syndromu se velmi často uchylují k sebepoškozování, neboť právě při něm mívají pocit, že doopravdy žijí. Pokud vám to připomíná jistý trend mezi mladými, kteří z toho udělali módní hnutí, pak nejste zcela mimo.

FDK

Ale vraťme se k hudbě FDK. Velmi vítám umírnění fragmentů se zpěvem a hlavně pak nový hlasový příspěvek, kterým je vokál kytaristy a klávesáka Baaba. Ten disponuje suchou brutální hrdelní polohou, která do hudby sedne jako ulitá. Choldův vokál je přesunut do pozadí a vyskytuje se jen velmi sporadicky v míře, která je přesně únosná pro to, aby fungoval jako zajímavé zpestření a dobarvení jednotlivých skladeb. Jednotlivé kompozice rozevírají široký vějíř motivů a žánrových kudrlinek, od poněkud ambientně působící brnkačky „DE 173“ až po hutné těžkotonážní riffování koketující s doom metalem. Většinou se staví na dvou, místy i tříkytarovém zápřahu a nenásilném pozvolném prolínání kytarových motivů. V široké škále se pracuje s dynamikou aranží, ojediněle se skladbou mihne noisový stín, drone doomové bahno i lehké náznaky zvonivého, volně plynoucího, ale temně působícího indie rocku. Hudební tvář FDK se dá poměrně dobře nazvat příbuzným švédských náladotvůrců z CULT OF LUNA, pokud bych měl bloudit po tuzemských krajích, asi bych hledal spřízněnost se stále syrovějším a méně mainstreamovým kultem zvaným LVMEN.

FDK

Nejsilnější skladbou kolekce je jednoznačně otevírák „Borderline“, který je po aranžérské stránce nejdotaženější a obsahuje emotivně i hudebně nejsilnější místa. Velmi zajímavá jsou i stylová zpestření v čele s výše zmíněnou vyklidněnou plochou nazvanou „DE 173“, popřípadě cinkavou křehce působící „Feelings Of Desire“. FDK natočili album, kterým se zařadili do přední linie tuzemských uskupení svého žánru a já pevně věřím, že dalším albem, které chystají nahrát na sklonku tohoto roku, svoji pozici jen upevní.

PS: Celkem by mne zajímalo, jak by vypadala přímá srážka hudebního směřování této kapely s elektronickou tvorbou, kterou se většina členů kapely zabývá mimo FDK.

 5

RIP
RIP

Verdikt

FDK natočili album, kterým se zařadili do přední linie tuzemské post rock/metalové scény.

Hodnocení

Autor
8 / 10
Redakce
7 / 10
Čtenáři
7,7 / 10

Další informace

Stopáž: 46:04

Produkce: FDK
Studio: Svárov, Ygloo, Švabik

www.fdkband.com

Sestava

Skladby

  1. Borderline
  2. Last Race Again
  3. Feelings of Dessire
  4. Grim Creeper
  5. DE 175
  6. Alone
  7. Schizofixtion
  8. Hungover

Diskografie

Earthlinked (2011)
Borderline (2008)
EP (2006)

Jiné pohledy

Klypso
7 / 10

Pokiaľ ide o hudobnú tvár FDK, porovnanie s CULT OF LUNA je skutočne na mieste. Nedá sa však povedať, že by to niekdajším FUCK DA KAROT výrazne uberalo na kvalite. "Borderline" je veľmi sympatickým a príjemným albumom, podľa môjho názoru rozhodne vydarenejśím, než je ostatná radovka LVMEN. FDK ním len potvrdili, že ich dobrá koncertná prezentácia nie je jedinou silnou stránkou, ktorou disponujú. ... [30. srpna 2009]