WHITE SKULL - Public Glory, Secret Agony

WHITE SKULL - Public Glory, Secret Agony

WHITE SKULL - Public Glory, Secret Agony

WHITE SKULL - Public Glory, Secret Agony

Se stejnou sveřepostí, s jakou kdysi římské legie dobývaly starověký svět, vyrazili v roce 2000 na vítězné tažení Evropou i jejich moderní italští potomci WHITE SKULL, kující těžkého potomka bojového železa ve znamení bílé lebky. S prvním významným počinem na kontě (rok staré album „Tales From The North“), ale především s už neudržitelným nutkáním promítnout svůj skladatelský přetlak a um do alba, které bude minimálně stejně vzrušujícím, jako velkolepě a působivě provedený filmový náhled na nesčetné historické náměty z římských dějin. A místo abych se zde řečnicky ptal, zda také došli úspěchu, omezím se na konstatování, že pokud mám dnes jmenovat některý z nejreprezentativnějších počinů italského heavy metalu, určitě a hned vzápětí si vzpomenu také na „Public Glory, Secret Agony“.

Jeho těžko pojmenovatelný a přitom v každém okamžiku jasně hmatatelný hlad po uchvácení světa WHITE SKULL 2000těžkým kovem je totiž naprosto neodolatelný. Díky němu ze sebe kapela (resp. skladatelské duo Fontó – Savio) sype jeden heavy – speed metalový klenot za druhým, a protože královské žezlo alias mikrofon u toho třímá jedinečná Federica „Sister“ De Boni, překračují WHITE SKULL všechny své dosavadní stíny a stěhují se rovnou na čestnou tribunu v nejvyšším patře heavy metalového Kolosea. Veřejná římská sláva i utajované utrpení, to všechno s nimi kráčí stejně razantním krokem, díky čemuž vznikají opravdu vytříbené momenty, provázené málem zraňujícím „řezáním“ nepřeberného riffového materiálu, zodpovědně vyšlechtěným melodickým koloritem, proměnlivě strhujícím hlasovým uragánem Federicy De Boni a k tomu všemu i neodmyslitelným vtažením do děje. Tak po divukrásném intru „Burn Rome, Burn“ umírá v „High Treason“ ostudně zrazený César, a vy mezi vší tou kovovou nádherou slyšíte kapičky jeho krve dopadat na dlažbu senátu. Tak v „The Roman Empire“ a „In Caesar We Trust“ pochodujete s obyčejnými legionáři napříč celou rozlehlou římskou říší a navzdory jazykové bariéře naprosto přesně rozumíte všem jejich pocitům. V „Greedy Roman“ nahlédnete do poměrů v hlavním městě vášně a zhýřilosti, v „Valley Of The Sun“ a „Anubis The Jackal“ zase do jeho egyptské kolonie a třeba ve všeříkající „Cleopathra“ samozřejmě do nitra nejslavnější královny, zmítané římskými osudy. Všechna sóla, vyhrávky, změny rytmů a klávesové doprovody mají své konkrétní poslání a smysl, všechny polohy zpěvu mají svůj přesný odstín a přiměřenou hloubku či výšku, v nichž se ztratí i ne úplně dokonalá zpěvaččina anglická výslovnost a drobné textové nedotaženosti. Zkrátka a dobře, kovový odlitek jedna radost.

Další události kolem WHITE SKULL, album od alba poté pravidelně klesajících na křivce kvality a oblíbenosti, jsou bohužel smutným paradoxem „Public Glory, Secret Agony“. Dokonce bych řekl, že o co bylo tohle album maximálně dotaženým téměř ve všech směrech, o to rychlejší a strmější byl onen pohyb kapely v létech následujících, jemuž nepřidal ani odchod již mnohokráte vyzdvihované původní zpěvačky. Snad i díky tomu však zvídavé nahlédnutí zpět do diskografie těchto nenápadných Italů už navždy nabídne pohled na jedinečný a oslnivý maják, který se v ní tyčí v roce 2000, a který nese onen nezapomenutelný, téměř světonázorový titulek.

 5

Louis

Verdikt

Nejslavnější, nejvýraznější a nejčtenější kapitola WHITE SKULL.

Hodnocení

Autor
-
Redakce
-
Čtenáři
8,6 / 10

Další informace

Stopáž: 57:02

Produkce: Tony Fontó, Nick Savio & Luigi Stefanini
Studio: New Sin Studio, Loria, Itálie

www.whiteskull.it

Sestava

Skladby

  1. Burn Rome, Burn
  2. High Treason
  3. The Roman Empire
  4. Greedy Rome
  5. In Caesar We Trust
  6. Valley Of The Sun
  7. Anubis The Jackal
  8. Mangler
  9. Cleopathra
  10. The Field Of Peace
  11. Time For Glory

Diskografie

Under This Flag (2012)
Forever Fight (2009)
The Ring Of The Ancients (2006)
The XIII Skull (2004)
The Dark Age (2002)
Public Glory, Secret Agony (2000)
Tales From The North (1999)
Asgard (EP) (1999)
Embittered (1997)
I Won´t Burn Alone (1995)