„Ultimate“ je první materiál, který polyrytmický buldozer zvaný COLP nahrál poté, co se vybavil osmistrunnými harfami. První dojem ze čtyřskladbové ukázky aktuální tvorby jihočechů je hlavně o zvuku - brutálně podladěné kytary dávají celkovému soundu opravdu silnou MESHUGGAH příchuť, velmi slušně nazvučené jsou i bicí - k hudbě zvukový kabátec sedne více než skvěle a lze říci, že se v něm COLP našli. Zajímavý rozměr dávají celku kytarová sóla, která jsou tím největším rozdílem oproti švédským vzorům. Vše ostatní bohužel lehce opisuje od imperátorů polyrytmického metalu. Chybí mi vlastní tvář, kterou rozhodně ve své (dávné) době měla COLPORRHAPHIA, na jejíž kořenech vyrostli COLP. V současnosti se originální make up, který dříve kapela měla, smývá a odhaluje zrcadlovou plochu, ve které se odráží „xicht“ Fredrika Thordendala. A to je poněkud škoda, neboť muzikantsky je tato smečka vybavena naprosto skvěle a má na mnohem více.
„Ultimate“ na ploše větší než je čtvrthodina pokračuje tam, kde skončilo minulé album „Fake“. Agresivnější zvuk podladěných kytar, které si libují povětšinou v zásecích, jenž rozhodně nelze označit jako lineární, místy přijde kytarové sólo, které skladbu provzdušní melodickým motivem, za kterým povětšinou chrastí jednotónový, nepravidelný a řádně hutný šrumec. Řvaný vokál do hudby sedne velmi dobře, možná je škoda, že zůstává povětšinou u jedné polohy - takže zaplaťpánbůh za to, že ve studiu byl čas i na nějaké pěvecké efekty a experimenty (pokud by jich bylo více, bylo by to pro celek jen lépe).
Žehrat nad tím, jací COLP jsou, asi nemá smysl. Ve stylu, který razí, a který v současnosti disponuje celou řadu následovníků, jsou u nás jednoznačně na špici. A že jsou díky tomu neustále spojováni s jednou konkrétní kapelou? No a? Jim to nevadí. Dělají to, co je baví, a na materiálu, který tvoří, je ta chuť a upřímná zamilovanost do MESHUGGAH zatraceně znát. Tuto bandu se prostě na tuzemské scéně vyplatí sledovat a na následující plnohodnotný albový zásek jsem upřímně zvědav už jen proto, že se v sestavě po odchodu baskytaristy Jareho vyskytuje mladá a čerstvá tvůrčí krev.
