Jedna věc je, dejme tomu jednou za dekádu, vydat koncertní DVD, kterým zcela určitě potěšíme minimálně všechny naše věrné fanoušky, druhá chrlit podobně zaměřené disky častěji než je zdrávo, takže cílovou skupinu příznivců spíše než co jiného opravdu otrávíme. Matematika je to jednoduchá, a člověk by řekl, že snad nemůže existovat skupina, která by jí neporozuměla (pročež by v tomto směru zůstávala obezřetná a především skromná). Jenže ona existuje, a ne jedna. Čerstvým přírůstkem mezi podobně „postiženými“ se zdají být i legendární thrasheři z arizonského Phoenixu FLOTSAM AND JETSAM. „Once In A Deathtime“ je totiž jejich již třetím koncertním DVD diskem, který ve víceméně rychlém sledu (po „Live In Phoenix“ (2003) a „Live In Japan“ (2005)) přináší znovu velmi podobný play list, poskládaný především z největších taháků skupiny. Datováno na sklonek minulého století, tedy do zlatých časů klasického thrash metalu, ale to už snad ani nemusím zdůrazňovat.

Angažování starých osvědčených pecek je nicméně krokem pochopitelným, na rozdíl od zmíněného opakování stejného vydavatelského tahu poměrně rychle několikrát za sebou. Novodobá historie FLOTSAM AND JETSAM, byť třeba leckde (a spíše subjektivně k tomu) vnímaná více než pozitivně, zkrátka v tom nejširším možném měřítku nemá moc co nabídnout. Proto na současných vystoupeních kapely (stejně jako na „Once In A Deathtime“) musí zaznít především „Hammerhead“, „I Live You Die“, „Doomsday For The Deceiver“ či nesmrtelná samurajská hymna „No Place For Disgrace“. A čím více se v koncertním materiálu disku blížíme současnosti, tím méně představitelů příslušných alb objevíme (až se zarazíme před posledními třemi řadovkami, neboť ty nejsou zastoupeny dokonce vůbec). Ale jak říkám, to je pochopitelné.

Na chabém a skomírajícím světle, které tohle DVD vrhá na všeobecný mumraj na dnešní (nejen thrash) metalové scéně, to ovšem přidá jen pramálo. Ve všech ostatních ohledech totiž jen názorně ukazuje, jak to dopadá, když se šije horkou jehlou, (podle všeho) s minimem finačních prostředků a, co čert nechtěl, jeden z hlavních hrdinů ještě k tomu není úplně ve formě. Ano, ano, vzácně živelně zabarvený zpěv jinak veskrze sympatického Erica A.K. už není co býval (některé jeho pokusy o čisté výšky, třeba zrovna ve vzpomínané „No Place For Disgrace“, jsou opravdu otřesné), což v příslušných pasážích silně ovlivňuje výkon celé kapely. A jelikož ten je opravdu tím nejzajímavějším, co tenhle disk nabízí (obligátní diskografie, fotogalerie, biografie a rozhovor s druhým z dodnes přeživších zakládajících členů Edem Carlsonem za asistence bubeníka Craiga Nielsena nejspíš nikoho na zadek neposadí), mám o něm silné pochybnosti. Vím, je to nejspíš výhodný kšeft, stočit přes odpoledne a večer na tradiční polské „Metalmanii“ hromadu tu více a tu méně prodejných kapel (náš záznam pochází z března letošního roku), kterým se pak podle jediného a jednoduchého mustru nasekají nijak ohromující dévédéčka, ale jak praví staré dobré lidové moudro - všeho moc škodí. Na to ostatně lze vzít jed, který by v tomto případě (a do jisté míry) mohli nakonec suplovat i samotní FLOTSAM AND JETSAM, podepsaní pod „Once In A Deathtime“.