NOVEMBRE - The Blue

NOVEMBRE - The Blue

NOVEMBRE - The Blue

NOVEMBRE - The Blue

Po poměrné dlouhé tvůrčí pauze mezi deskami „Dreams D´Azur“ a „Materia“ jakoby se do žil NOVEMBRE vlila nová dávka energie a další nahrávka melancholických Italů na sebe skutečně nenechala dlouho čekat. Přiznám se, že prvotní seznámení se s obsahem „The Blue“ ve mně vzbudilo spíše skeptické pocity a jednotlivé skladby se pouze svezly po povrchu, aniž by zanechaly hlubší dojem. Nicméně podobně jako u alba „Materia“, i zde onen prvotní závoj nevýraznosti pomalu ustoupil a odkryl příjemné nálady a hudební polohy, které jsou pro NOVEMBRE tolik specifické.

NOVEMBRE„Materia“ představovala výrazný odklon od dřívější rozvláčnosti a poměrně bohatě strukturovaných skladeb směrem k modernějšímu zvukovému výrazu a hudební přímočarosti. Aktuální deska se možná oproti očekáváním opět více obrací k minulosti, zejména v příklonu k větší „tvrdosti“ a energičnosti; některými náladami pak vzbuzuje drobné reminiscence na období alba „Dreams D´Azur“ (např. „Triesteitaliana“). Neznamená to však, že by se Italové začali točit v bludném kruhu vlastní tvorby. Zjednodušeně řečeno – „The Blue“ představuje hezkou syntézu všech charakteristických prvků, které definovaly NOVEMBRE v průběhu celého jejich hudebního působení. Kapela opět přestala klást důraz na přímočaře zapamatovatelné a až rockově znějící melodické celky, jako tomu bylo např. na předchozím albu, a spíše se vrátila ke složitější formě a struktuře skladeb s neustále se proměňujícími motivy, jimž nechybí jejich příslovečná energie a dravost střídající se s okamžiky klidu a zasněného „brnkání“. Celek poskládaný z množství dílčích střípků tak ve výsledku opět působí jako jednolitá koláž složená s odstínů melancholických nálad s typickým nádechem lehkého sentimentu, který však tito Italové umí skutečně trefit se vkusem. Hledat však reprezentativní skladbu je věc poměrně nelehká, napoprvé snad zaujme hezký duet „Nascence“ s hostující vokalistou. V tomto smyslu dodali NOVEMBRE svému výrazu především na kompaktnosti a celá deska tak nejen z pohledu poutavosti hudebních nápadů působí celistvě a vyváženě, což nebývalo vždy pravidlem.

V kontextu diskografie není „The Blue“ tak výrazným posunem, jakým byla v některých ohledech „Materia“. Rozhodně se ovšem nejedná o regresi a kapela je myslím i nadále značně vzdálena od bodu, v němž by pouze začala prázdně omílat dřívější nápady a postupy, jak je to poněkud patrné např. u OPETH, s nimiž jsou tito Italové kdoví proč stále porovnáváni. NOVEMBRE jednoduše natočili poněkud „tradičnější“ desku, která vás až tolik nepřekvapí svou jinakostí, v rámci jejich tvorby ale dosahuje i nadále velmi vysoké úrovně. Co je však důležitější – stále nepostrádá ono nehmatatelné kouzlo, která vás dříve či později chytne za srdce. A to se počítá.

 33

Pavel

Verdikt

Reprezentativní ukázka nejlepších okamžiků z tvorby NOVEMBRE. Ačkoliv se kapela zčásti vrátila ke svým dřívějším postupům a výrazu, nelze v tomto případě hovořit o regresi či oprašovaní starých nápadů. Jednoduše velmi vyvážená a přijmeně se poslouchající deska, která ve tvorbě těchto Italů nezapadne.

Hodnocení

Autor
8 / 10
Redakce
7,7 / 10
Čtenáři
9 / 10

Další informace

Stopáž: 67:27

www.novembre.co.uk

Sestava

Skladby

  1. Anaemia
  2. Triesteitaliana
  3. Cobalt Of March
  4. Bluecracy
  5. Architheme
  6. Nascence
  7. Iridescence
  8. Sound Odyssey
  9. Cantus Christi
  10. Zenith
  11. Argentic
  12. Deorbit

Diskografie

The Blue (2007)
Materia (2006)
Dreams D'Azur (2002)
Novembrine Waltz (2001)
Classica (2000)
Arte Novecento (1997)
Wish I Could Dream It Again (1994)

Jiné pohledy

Dalas
7,5 / 10

"Materii" mám o poznání radši, ale i novinka se mi nakonec dostala pod kůži. Příjemná deska. ... [5. listopadu 2007]

 

Reaper
8 / 10

Tak mě zase „The Blue“ baví o poznání více než „Materia“. S otevřenou náručí vítám jak spletitější strukturu skladeb, tak i tvrdší pasáže, kterých předcházející deska zas tak moc nenabízela. Návrat ke starším nahrávkám nemohl znít v podání NOVEMBRE lépe. Zábavná a současně i ohromně návyková kolekce. ... [5. listopadu 2007]

 

Deadmann
7,5 / 10

Novinku NOVEMBRE jsem nejprve přijal poněkud rozpačitě, ale - jak už je ostatně u náladotvorných Italů zvykem - se tato rozvinula do krásy.

Možná, že se jedná o určitý návrat zpět (přibylo tvrdosti, přibylo komplikovanosti) a výsledek je v podstatě jen jakýmsi souhrnem toho, co NOVEMBRE předvedli v minulosti, avšak jen kvůli tomuto bychom kapelu neměli hanit. Kromě zmíněného jí totiž opět není co vytknout.

Pravdou však je, že "The Blue" mě z dosavadní tvorby NOVEMBRE baví asi nejméně, což je však způsobeno především vysokou kvalitou disků předchozích. Navíc zde chybí skutečně výrazná skladba. A italský kvartet již nejednou dokázal, že takovou složit umí... ... [5. listopadu 2007]