SOILWORK - Sworn To A Great Divide

SOILWORK - Sworn To A Great Divide

SOILWORK - Sworn To A Great Divide

SOILWORK - Sworn To A Great Divide

Bezprostředně po absorbování předchozí neslané-nemastné kolekce „Stabbing The Drama“, bylo celkem jasné, že na další nahrávce s logem SOILWORK budou muset začít lámat chleba i ti největší optimisté. Právě „Sworn To A Great Divide“ mělo seveřanům poskytnout poslední šanci jak znovu získat kredit tak pošetile ztracený kdesi v polovině „Figure Number Five“. Na výběr byly jen dvě cesty, první by se rovnala téměř zázračnému vzkříšení, druhá pak neodvratnému pádu rovnou do suterénu přímo mezi kompletně vyždímané trosky bývalých genre leaderů. I ze své pozice věčného architekta vzdušných zámků jsem daleko více než překvapivý návrat v plné síle očekával jen předvídatelný útok vyhladovělého a zbídačeného tvora, který se kdysi plným právem nazýval „Predátorem“. A nakonec jsem se i dočkal. Bohužel.

Poslední plamínek víry v zázrak rázně uhasil sám předák Björn Strid, když „Sworn To A Great Divide“ označil znepokojivým štítkem „best of album“ a ještě navíc přihodil zaručenou hlášku o částečném návratu k „Natural Born Chaos“. Ano, čtvrtá deska SOILWORK je sice vynikající, nicméně na druhou stranu vymezuje i období, od kterého Švédové opouštějí výsadní pozice konstruktérů neo-thrashových dějin a s definitivní platností se přesouvají na standardizované židličky dělníků sériové výroby. Z útrob jejich povedené linky ještě vzejdou dva kotoučky, pravda, pěkně naleštěné, tak líbivé ale současně i prosté oné touhy expandovat a rozvíjet se tak jako v době vydání přelomového záznamu „A Predator´s Portrait“. Po dvou letech nečinnosti SOILWORK znovu rozrážejí brány studia, se stoickým klidem oprašují automat na pásovou výrobu desek a s oslavnými litaniemi na rtech předkládají světu další přísně normovaný výlisek. Doufám, že si nemyslíte, že to bude stačit.

SOILWORK

Po pravdě řečeno, od „Sworn To A Great Divide“ jsem očekával alespoň standard, tedy nic více než pár melodických skladbiček, nůši chart-breaking refrénů a když se zadaří, tak i nějaký ten nostalgický flashback odkazující na čistě thrash metalovou minulost kapely. Jenže ono nakonec nevyšlo ani tohle. Jasným mínusem alba je absence ostřejších momentů, dejme tomu po vzoru „Blind Eye Halo“ z předcházející řadovky „Stabbing The Drama“. Sám „Speed“ Strid v předvečer vydání desky sice sliboval jisté přitvrzení, nicméně pravý opak je pravdou, skutečně důrazných riffů je na nové nahrávce SOILWORK ještě méně než pověstného šafránu (pro pořádek podotýkám, že sladkým croissantem v podobě „The Pittsburgh Syndrome“ mě rozhodně neopijete). Nepříjemné překvapení s pořadovým číslem dvě mají na krku vylouhované, až podezřele sterilní refrény. Zatímco i nejslabší alba diskografie Švédů dokázala nabídnout hned několik jasně zapamatovatelných skladeb, „Sworn To A Great Divide“ v tomto směru výrazně zaostává. Ano, „Breeding Thorns“ nebo „Your Beloved Scapegoat“ vrcholí důstojně, leč k úspěšnému dosažení líbivých met typu „Stabbing The Drama“ nebo „Rejection Role“ tentokráte chybí celé míle. Jako jediný ostrůvek uprostřed klidného šedého oceánu vnímám osmičku „As The Sleeper Awakes“, alespoň trochu důraznou skladbu, kde Björn dokonce vytáhne zpoza hrdla tolik potřebný drsnější rejstřík.

Inu, odchod kvalitního songwritera a současně i jednoho ze zakládajících členů, Petera Wicherse, se na výkonnosti SOILWORK podepsal více než by bylo zdrávo. První album bez účasti zručného kytaristy sice neznamená vyložený propadák, nicméně jeho obsah bohatě stačí na to aby do posledního puntíku naplnil nelichotivý statut nejslabšího materiálu kariéry severských ex-thrasherů. O budoucnost kapely však strach nemám, vždyť jen za oceánem se do poliček místních příznivců zcela jistě rozkutálí ještě více než oněch 55.000 kopií, na kterých je dneska „Stabbing The Drama“.

SOILWORK (logo)

Jak hodnotím předchozí desky:
Steelbath Suicide [7/10]
The Chainheart Machine [9/10]
A Predator´s Portrait [9.5/10]
Natural Born Chaos [8/10]
Figure Number Five [6/10]
Stabbing The Drama [6.5/10]

 24

Reaper

Verdikt

Nejslabší album s etiketou SOILWORK. Stejně neškodné a nebezpečné jako plyšová cirkulárka.

Hodnocení

Autor
5 / 10
Redakce
5,8 / 10
Čtenáři
6,4 / 10

Další informace

Stopáž: 41:57

Produkce: Ola Frenning, Klas Ideberg and Peter Wildoer
Studio: Studio Devina Townsenda (Vancouver, Canada) + Not Quite Studios (Helsingborg, Sweden)

www.soilwork.org

Sestava

Skladby

  1. Sworn To A Great Divide
  2. Exile
  3. Breeding Thorns
  4. Your Beloved Scapegoat
  5. The Pittsburgh Syndrome
  6. I, Vermin
  7. Light Discovering Darkness
  8. As The Sleeper Awakes
  9. Silent Bullet
  10. Sick Heart River
  11. 20 More Miles

Diskografie

Övergivenheten (2022)
Verligheten (2019)
The Ride Majestic (2015)
The Living Infinite (2013)
The Panic Broadcast (2010)
Sworn To A Great Divide (2007)
Stabbing The Drama (2005)
Figure Number Five (2003)
Natural Born Chaos (2002)
A Predator's Portrait (2001)
The Chainheart Machine (2000)
Steelbath Suicide (1998)

Jiné pohledy

7 / 10
Švédové přicházejí s dalším přesvědčivým materiálem, o kterém si myslím, že v kontextu jejich dosavadní tvorby nezapadne. Naopak, jde o konkurence schopné pokračování předchozího zářezu. K žádným výrazným změnám v jejich muzice momentálně nedochází, ale je třeba si říct, zdali by je někdo z posluchačů, které si v průběhu své dráhy získali, opravdu chtěl. SOILWORK si přeci už před lety vytvořili vlastní výraz v němž jsou i nadále silní. Stabilita.
Stray | 6. listopadu 2007

 

8,5 / 10
V prípade SOILWORK sa veľmi intenzívne natíska zaujímavá paralela k nedostižným SLAYER. Aj oni majú svoju neprekonateľnú trojicu albumov - "Reign In Blood", "South Of Heaven" a "Seasons In The Abyss". To však neznamená, že by od začiatku deväťdesiatych rokov nenahrali žiadny výborný album. Opak je pravdou.
Áno, "A Predator´s Portrait", "Natural Born Chaos" a "Figure Number Five" jasne definovali sympatických Švédov ako výrazných umelcov formujúcich death-thrashovú hmotu na utešené zvukomalebné diela. No tak ako nesklamali na predchádzajúcej radovke "Stabbing The Drama", robia SOILWORK radosť svojim fanúšikom aj na novom albume "Sworn To A Great Divide". Bez jedného z kľúčových členov, no napriek tomu s hrdým pohľadom vpred do budúcnosti. Zvuková príbuznosť so súčasným new-metalovým pnutím (Speedovci majú naozaj veľmi radi KILLSWITCH ENGAGE), tradične skvelá dynamika a energie, vynikajúce nápady. Až príliš veľa dobrých a vynikajúcich skladieb na to, aby som ako priaznivec mohol byť čo i len trochu nespokojný. Jeden príklad za všetky - lámač kostí "The Pittsburgh Syndrome", ktorý popisuje situáciu na americkom turné, keď museli SOILWORK zo dňa na deň vystupovať bez hlavných hviezd DARKEST HOUR a z obáv z prázdnej sály bol napokon jeden z najlepších koncertov ich kariéry.
Neuveriteľný zásobník pozitívnych pocitov v jednej jedinej skladbe!
Rudi | 5. listopadu 2007

 

5 / 10
Videl som thrash,
tá istá vetva,
znel ako keby ho šlo EPG usporiadať v športovej hale Detva.

Bola to $&#$#
či voda slaná?
Nie, poznám predsa SOILWORK a istá priemernosť je očakávaná.

Tentokrát naopak
počúvať sa dalo,
Nečakal som toho veľa a bolo to presne akurát málo.

Videl som thrash,
rástla mu phlash,
tiekli mu sliny...
Naozaj dúfam, že nechceš vyhadzovať peniaze za takéto zbytočnosti.
V-dur | 24. října 2007

 

4,5 / 10
Viděl jsem thrash,
co s ním Noisy seděl na větvi,
a pod ním trash,
zmítající se v bludném kruhu,
nebyl sice smetím z popelnic,
občas se snažil zmátořit,
párkrát se mu to i povedlo
ale většinou vařil z vody,
a jen nudil,
ten vám tak nudil...
Darkmoor | 24. října 2007

 

4 / 10
Viděl jsem thrash,
seděl na větvi,
a pod ním trash,
no samé smetí.

PS: Ono to samozřejmě není až taková katastrofa, jen se prostě SOILWORK stali otrokem sebe sama, jejich aktuální album je jako služebník toho předchozího, jako výškrabek z minula, kterému ale nezbývá ani ta trocha nápaditosti a osobitosti, kterou místy ještě nalezneme na "Stabbing The Drama".
Noisy | 15. října 2007