Ošklivá paní s pleťovou maskou zřejmě pere v pračce své kočky, namísto smažení je žehlí a pak předkládá manželovi jako dezert... alespoň to tak vypadá na obalu nové desky těchto gore blázínků. Po přelomovém vinylovém splitku s Fuck I‘m Dead se však zdá být naprosto jasné, že Sanity‘s Dawn se od veselého „gore grind for fun“ postupně kloní spíše k něčemu, co se hudebně dá nazvat grind/crustem. Přesto u nich jejich veselé splattergorové pitominky, tak čile a s nadhledem podané na Cryptic Menu nebo Mangled In The Meatgrinder, najdeme i nadále. A to hned, jak u Sanity‘s Dawn zvykem, v němčině i v angličtině. Třeba kouzelný patnáctý song Warte nur ein weilchen (Počkej jenom chviličku) začíná kouzelným veršíkem: „Warte, warte, warte nur ein Weichen, dann kommt Haarmann auch zu dir - mit seinem Hackenbeilchen macht er Sülze dann aus dir...“ Kdo je to Fritz Haarmann netřeba snad vysvětlovat, co je sulc taky ne... a pokud nechápete, tak na zbytek si sežeňte němčiny znalého kamaráda, ať to nemáte tak jednoduché hehe. Podobných výlevů je na desce ještě pěkných pár, třetinu desky tvoří songy o malinko vážnější, především o mentální retardaci a tak (Punish Me For Being Dumb, Half a Brain...). Topsy nadále řve a hýká jako osel, typického poněkud vrtačkovitého zvuku kytar se Sanity‘s Dawn taky nevdali, ale přesto se nemohu zbavit pocitu, že Mangled In The Meatgrinder bylo o poznání lepší. Navíc mělo výraznější zvuk. Přes mé osobní výhrady je však Chop Copper dobrá deska s dobrým zvukem a chytlavým grind/crustem... Do ya want more...?