Rodokmen německého kvartetu SIEGES EVEN sahá poměrně hluboko do zeminy času, vždyť první album „Life Cycle“ vydali už v roce 1988. Do jejich tvorby tak pronikám se značným zpožděním, neboť i k doposud poslední řadovce se dostávám s více než ročním zpožděním. Nicméně kvalita tohoto počinu a jeho postavení v rámci poněkud glajchšaltované prog rockové scény dává tomuto textu smysl navzdory faktu, že přichází pozdě. Lepší pozdě, nežli později.
Ústředním tématem alba „The Art Of Navigating By The Stars“ je ztráta naivity, kontaktu s přirozeností, ať už ve smyslu odrůstání dětskému pohledu, nebo ve smyslu metaforickém – ztráta schopnosti navigovat podle postavení hvězd. Textový koncept není jediným scelujícím elementem nahrávky, s trochou dobré vůle lze o osmi skladbách uvažovat skutečně jako o jednotlivých sekvencích většího celku. Tento celek působí neobyčejně sevřeně a je orámován několika (především) refrénovými leitmotivy, které se pravidelně vracejí a jako krásné melodické milníky ohraničují prostor alba.
Hudebně se SIEGES EVEN řadí k umírněné větvi prog rocku, která rezignuje na sáhodlouhé epické výlevy muzikantského ega, ale o to více soustředí na emotivitu vyznění a čitelnou písňovou strukturu. Německý kvartet vystihuje pokora místy až komorní ladění, výrazná úloha rytmiky, kterou obstarávají bratři Holzwarthové, trochu subtilnějšíá znění kytarových partů a zvláštní vokální stránka. Její autor, muž s obskurním jménem Arno Menzes, nepochybně nepatří mezi technické skvosty, ale jeho výše posazený a nijak silný hlas se příjemně poslouchá, jistě frázuje a neobtěžuje patetickými floskulemi. I díky němu „The Art Of Navigating By The Stars“ uplývá jako plachetnice v svěží bríze, nijak si pozornost nevynucuje přílišnou složitostí, ale zároveň jí neztrácí přehnanou banalitou a podbízivostí. Sem tam možná až příliš popustí plachty v rozevlátém brázdění hudebního moře, ale stereotyp se nedostaví v míře nesnesitelné ani jednou.
Jedná se zkrátka o ideální kompromis mezi technikou a obsahem... SIEGES EVEN si i ve stagnujícím žánru dokázali najít svojí specifickou hlásku a obhlížejí svoje území zrakem jistým a charismatickým...
Will the view from here be frightening?
