MACHINE HEAD - The More Things Change

MACHINE HEAD - The More Things Change

MACHINE HEAD - The More Things Change

MACHINE HEAD - The More Things Change

Čím víc se věci mění a odkládají, tím zjevně ztrácí na pravé hodnotě a autenticitě. Toto je zřejmým pravidlem týkajícím se v mnohém i výtvorů v hudebním průmyslu, byť ne až tak docela pravdivým, v případě druhého alba MACHINE HEAD, které bylo v době svého vzniku zdaleka nejočekávanějším metalovým počinem. Sanfranciská harpie se svým debutem „Burn My Eyes“ (1994) totiž značně hnula stojatými vodami v Bay Area a stala se v té době největším objevem na americké metalové scéně a vyhledávanou živou atrakcí. MACHINE HEAD se během dvou let zabydleli a ustálili mezi celosvětovou elitou nové metalové generace. Na jejich druhou desku bylo tedy logicky zacíleno o poznání bystřeji než na jiná metalová alba vycházející v tom období. Kapela po fantastickém debutu, dobře si vědomá vysoce nastavené, laťky nechtěla nic uspěchat nebo dokonce přijít s nedodělkem a tak vydání své dvojky odkládala po celý rok 1996. Navíc se její frontman Rob Flynn musel rychle vypořádat s mnohými personálními nepříjemnostmi, přičemž vyhazov lidsky nespolehlivého bubeníka Chrise Kontose, kterého nahradil fantastický Dave McClain z kapely SACRED REICH, patřilo k těm těžším. A to chudák Rob ještě nevěděl, že nějaký ten měsíc po realizaci „The More Things Change“ (1997) kapelu zradí i kytarista Logan Mader. Chlápek, který v počátcích MACHINE HEAD určoval vizuální směr kapely a na koncertech předváděl fantastické, metr vysoké výskoky s kytarou u kolen. MACHINE HEAD zkrátka okolo svého druhého alba prožívali hodně divoké, hektické a téměř bulvárně vypjaté časy.

MACHINE HEADDruhé album je všeobecně přijímáno jako trochu slabší oproti „Burn My Eyes“, avšak ne slabé. Jde znovu o prvotřídní nahrávku, která měla ovšem tu smůlu, že přišla na svět jako druhá, po velmi ceněné prvotině. Oproti ní se na „The More Things Change“ odehrává několik změn, i když ne tolik, kolik předváděla alba následující. MACHINE HEAD tedy znovu představili velmi kompaktní materiál, který stavil zejména na hutném moderním thrashingu, nespoutané hardcore energii a divokém chlapském vokálním projevu Roba Flynna. Patrný byl mírný příklon k čistému nu-metalu a ovlivnění stylem KORN, což bylo znát zejména na některých valivých kytarových fázích, které díky svému podlazení a značnému zbustrování působily opravdu špinavě. Všimněte si práce obou kytaristů, kterak zejména v pomalejších fázích písní pomocí zdánlivě nahodilých tónů vymalovávají opravdu majestátní a velmi abstraktní obrazce. Zvuková stránka tohoto nosiče je tak skutečnou moderně metalovou lahůdkou. Celkově však album obsahuje jak melodičtější věci, tak mohutné atmosférické eposy, které se pozvolna rozvíjejí a gradují, ale především i songy dosahující vyššího stupně divokosti a rychlosti, než mohly nabídnout kterékoliv ze skladeb na „Burn My Eyes“. Lze tedy říct, že „The More Things Change“ je deskou, která více balancuje mezi extrémy.

Pokud budu mluvit o melodičtějších věcech, mám na mysli především první dvě skladby – gradující hymnu „Ten Ton Hammer“ s parádním refrénem a energický groovy thrash s drsňáckým frázováním čerstvě ostříhaného Roba Flynna – „Take My Scars“. Skvostem je i závěrečná epická šleha „Blood Of Zodiac“. Písně tvořící druhou skupinu stojí zejména na potemnělé atmosféře plné strachu a blížícího se nebezpečí. Jde především o věci, které  z velmi pozvolného tempa pomalu kypí, rozrůstají se a vrcholí v závěrečnou riffovou bouři. Jako příklad uvedu „Down To None“ a „Violate“. Třetí skupinou jsou vysokorychlostní divočárny představující nejextrémnější část tvorby MACHINE HEAD – „Struck A Nerve“, „Bay Of Pigs“ a „Blistering“. Středem všeho je „Spine“ – velmi proměnlivá skladba, která reprezentuje všechny podoby tvorby  MACHINE HEAD.

 8

Stray

Verdikt

Povedený následovník fantastického debutu. Větší příklon k melodice, ale naopak i k tvrdosti. Rozervané album pulzující mezi extrémy, opatřené moderní produkcí Colina Richardsona.

Hodnocení

Autor
-
Redakce
-
Čtenáři
8,4 / 10

Další informace

Stopáž: 53:00

www.machinehead1.com

Sestava

Skladby

  1. Ten Ton Hammer
  2. Take My Scars
  3. Struck A Nerve
  4. Down To None
  5. The Frontlines
  6. Spine
  7. Bay Of Pigs
  8. Violate
  9. Blistering
  10. Blood Of Zodiac

Jiné pohledy

Pravda, po fantastickém debutu byla očekávání jeho následovníka veliká. Navíc jsme na něj museli čekat téměř 3 roky. I po počátečním zklamání se však s odsupem času dá prohlásit, že tohle je MOC DOBRÁ DESKA. Nepůsobí tak celistvým a vyrovnaným dojmem jako nepřekonatelný předchůdce, ale i tak obsahuje několik fantastických skladeb. Mezi mé favority řadím hned úvodní "Ten Ton Hammer" sázející na moderní těžkonotážní riffování a čisté refrény, což byl směr, kterým se MACHINE HEAD vybrali na následujícím počinu "The Burning Red", anebo pochmurná a velice depresivní kompozice "Violate" odvíjející se v pomalém tempu, které se v závěru promění v dokonalou thrashovou vichřici. Pro mě osobně možná nejlepší skladba v celé historii kapely. "The More Things Change" je pro MACHINE HEAD velice důstojným albem, ale to se snad s výjimkou "Supercharger" dá říci o všech.
Dalas | 24. března 2007