MACHINE HEAD - The Burning Red

MACHINE HEAD - The Burning Red

MACHINE HEAD - The Burning Red

MACHINE HEAD - The Burning Red

S třetím zásahem oaklandských střelců dochází v porovnání s jejich předchozími dvěma dílky k odklonu od původní, ryze těžkotonážní „thrash / hardcore koncepce“ tvorby. Poměrně zatěžkaný metalový sound zde částečně střídá větší otevřenost ke vstřebávání okolních hudebních stylů, které v té době udávaly kurs. Oproti minulosti poměrně odlehčený materiál na „The Burning Red“ (1999) je tak podle mne nejodvážnějším v celé jejich dosavadní diskografii. MACHINE HEAD totiž vsadili na stylovou pestrost, ale zároveň i na koncept, kde melodie zasazené do moderního zvukového hávu hrály do jisté míry větší prim. Kromě znatelného zvýšení počtu obecně přijatelných pasáží se kapela nechala inspirovat jak v té době komerčně velmi úspěšným stylem KORN, tak mnohými atributy charakterizujícími soudobý hip-hop. Vytvořila tedy velmi moderně znějící a pestré album, jehož kvality mnozí docenili až několik let po jeho zveřejnění. Nevím, jaký vliv na změnu jejich tvorby měl nově příchozí kytarista Ahrue Luster, ale faktem zůstává, že právě dvě s ním nahraná alba – a to jak „The Burning Red“ (1999), tak následující „Supercharger“ (2001) – představují MACHINE HEAD, jako kapelu toužící po rozšíření fanouškovské základny směrem od groovy thrash metalu k hlavnímu proudu soudobé rockové hudby. A právě díky tomuto kroku, který hodnotím jako logické vyústění situace a pokračování vlastní existence na jimi dosud neprobádaných místech, pro mne MACHINE HEAD zůstali i nadále mezi nejzajímavějšími metalovými spolky Spojených států. Kapela vydatně koncertovala po celém světě a svou formu prezentovala i u nás, když svým natlakovaným setem málem zbořila halu na pražské Brumlovce.

 MACHINE HEADJak jinak než znovu zvukově dokonalý počin, za který pro tentokrát vzali zodpovědnost producent Ross Robinson ale také mistr zvuku Terry Date, zahajuje po krátkém úvodu „Enter The Phoenix“ nabušeným nu-metalem „Desire To Fire“, stojícím zejména na bohaté rytmice, podlazených kytarách a úsečném frázování hlavního aktéra Roba Flynna, který se zde představil v mnoha u něho dosud neslyšených hlasových polohách. Z dnešního pohledu lze „The Burning Red“ právě díky jeho výkonu považovat za vokálně vůbec nejpestřejší album MACHINE HEAD. Rob měl zkrátka vždycky v hrdle rtuť, což zde dokazuje jak suverénně podaným frázováním v hip-hopem načichlých skladbách, tak svým typickým drsňáckým řevem v těch metalovějších. Navíc mnohokrát předvedl i bezchybně zvládnutý čistý zpěv. Příkladem vokálního vrstvení budiž nervní „Nothing Left“, kde Flynn s dynamitem na hrudi cedí tlumeně slůvka skrz zuby zmítán silnými emocemi a posléze do napumpovaného riffu odjistí adrenalinem naplněný řev. Skoro disco rytmus uvede možná jednu z nejlepších skladeb kompletu – „The Blood, The Sweat, The Tears“, která se po chvíli rozburácí poháněna pestrou skládankou kytarových zvuků a riffových figur.

Teskná píseň „Silver“ se silně nostalgickou atmosférou, kterou charakterizuje odevzdaný zpěv, v mnohém připomene slavného nebožtíka nedávné minulosti – Kurta Cobaina. Tato píseň má v sobě hodně z třpytu vyhlášených drogových dýchánků odešlých rockových legend. Jinak jde o skladbu, stojící především na zvucích, kytarových effektech a stupňující se atmosféře. Téměř stejně by se dal charakterizovat i zasněný titulní song, umístěný v samotném závěru alba. Pilotní singl „From This Day“ je melodickou, poměrně přímočaře střiženou rockovou věcí, která dokonale reprezentuje stav na americké nu-metalové scéně konce minulého století. Díky této skladbě se posléze album stalo za oceánem nejprodávanějším počinem v historii MACHINE HEAD. Sekané, notně podlazené riffy, které jakoby se sem dostaly z amazonských kořenů SEPULTURY, duní v „Exhile The Vile“ a určují tak její kostru, ale nebyl by to Rob Flynn, kdyby skladbu nenavedl do vokálně pestřejších oblastí. Koverze klasiky od THE POLICE „Message In A Bottle“ jen potvrzuje schopnost hudebníků zpracovat osvědčenou soft-rockovou píseň od originálu odlišným, ale zároveň jim velmi vlastním způsobem. I přesto, že MACHINE HEAD dosud nenahráli slabé album, což potvrzuje i fantastická novinka „The Blackening“, která vyučuje všechny kolegy kolem, jak se má hrát v roce 2007 extraligový thrash metal, považuji album „The Burning Red“ za vrcholně zajímavé a zejména díky své rozmanitosti v jejich dosavadní diskografii za nepřekonatelné.

 17

Stray

Verdikt

Dokonalá kombinace trvanlivého kumštu a lesku metalové moderny.

Hodnocení

Autor
-
Redakce
-
Čtenáři
7,8 / 10

Další informace

Stopáž: 50:04

Produkce: Ross Robinson
Studio: Indigo Ranch

www.machinehead1.com

Sestava

Skladby

  1. Enter The Phoenix
  2. Desire To Fire
  3. Nothing Left
  4. The Blood, The Sweat, The Tears
  5. Silver
  6. From This Day
  7. Exhale The Vile
  8. Message In A Bottle
  9. Devil With The King´s Card
  10. I Defy
  11. Five
  12. The Burning Red