NEAL MORSE - Sola Scriptura

NEAL MORSE - Sola Scriptura

NEAL MORSE - Sola Scriptura

NEAL MORSE - Sola Scriptura

Boží v přítomnost ve výhradním zastoupení Neal Morse pro oblast puristického progresivního rocku posílá do schránek smrtelníků další zásilkový katalog notiček pro lepší a radostnější život na hříšné zemi. Pokud se vám zdá, že to Neal s frekvencí sólovek začíná trochu přehánět, vezměte laskavě na vědomí, že zná PRAVDU. A jak sám zpívá: How can I keep silent, when I know the Truth?! Fajn, jenom doufejme, že proud hosan, halelůja, zdrávasů a dalších extatických výkřiků budeme my, posluchači, stíhat konzumovat...

Čestně, ono udržet krok s donáškovou službou „bůh až do domu a ještě teplý“ páně Morse začíná být už celkem fuška. Problém není, že by pán kapelník ztrácel zápal, že by extatické popěvky pozbývaly sympatické vlezlosti. Kamenem úrazu na cestě k nebi je prostý fakt, že vše už dobře známe a pohříchu v lepším provedení. Koncept hledání víry jsme tu měli, pravda, jeho rozvržení do čytř kroků na cestě k prozření ne, možná i ten sociálně kritický podtext je silnější než býval („There are criminals in power“ atd.). Formálně se tentokrát Morse rozhodl pro tři monumenty a jednu pokornou baladickou modlitbičku.

NEAL MORSE

První dva mastodonty trápí jeden kousavý cizopasník. Načínají je povinná instrumentální zdrávas, která zbytečně brzdí gradaci. Navíc dvojka „The Conflict“ stojí na riffu, který byl Darkmoorem neomylně identifikován jako výpůjčka elánovského „Čo je, čo chceš?“. A tato otázka dobře vystihuje pocit, který jsem ezoterickou potrubní poštou posílal Nealu Morsovi. Na odpověď jsem si musel počkat vždy zhruba do desáté minuty, kdy se konečkě vyloupnou zajímavé nápady (extaticky oddané popěvky v „The Door“ a famózní baroko-flamenco-prog jízda v „The Conflict“). Velebné melodie pan kapelník umí na jedničku se svatozáří, pročež pokorné tóny klavíru a roztoužených vokálních linek nakonec oba monumenty dotáhnou až k posluchačským happy endům. „The Conclusion“ jede částečně z citací prvních dvou skladeb, jede jistě, přímo k cíli a nabízí jak výtečná instrumentální zauzlení, tak monumentální chvalozpěv na závěr. Zesílení smyčcového doprovodu ve šlépějích desky „Testimony“ byl šťastný nápad, dodal tomu správné spirituální koule. Takového Neala mám rád, s výkřikem „hoblujtež, nebeští kavalérové!“ vznáší se moje duše k nebesům... Baladická perlička „The Heaven In My Heart“ se bohužel v lesku perel byvších nezatřpytí, melodie pěkná, aranž příjemná, ale...

NEAL MORSE

Dojem z opusu „Sola Scriptura“ není vůbec slabý, ale u vytržení nejsem... „Question Mark“ mi připadalo nabitější, nápaditěji postavené a propracovanější. O předchozích řadovkách ani nemluvím. Při předčítání z Písma by člověk neměl zívat. Já se mu bohužel při poslechu novinky občas nedokázal ubránit. Pevně doufám, že tahle duchovní „long night´s journey“ nás příště opravdu zavede „into day“ a ne někam do progového řáholce, kde už člověk pro bludné kořeny nebude mít kam stoupnout. Nechť tě Rumcajs a pana Mária provází, Neale!

NEAL MORSE

 50

Marigold

Verdikt

Dobrý majestátní prog, ale místy ukecaný jako senilní velebníček. Méně té vody, chlapče, méně té vody!

Hodnocení

Autor
7,5 / 10
Redakce
6,5 / 10
Čtenáři
8,2 / 10

Další informace

Stopáž: 65:59

www.nealmorse.com/

Sestava

Skladby

  1. The Door
  2. The Coflict
  3. Heaven In My Heart
  4. The Conclusion

Diskografie

Sola Scriptura (2007)
? (2005)
One (2004)
Testimony (2003)
It´s Not Too Late (2001)
Merry Christmas From The Morse Family (2000)
Neal Morse (1999)

Jiné pohledy

Louža
7 / 10

Neal to do nás pere hustě. Čtyři skladby, maximální stopáž a tuna náboženskejch kidů všech tvarů a velikostí. Manifest boží non plus ultra. Textově se s novinkou neztotožním ani náhodou. Hudebně bych to ale neviděl tak zle. Je sice fakt, že vše zásadní už bylo řečeno na předchozích albech a v rámci projektu TRANSATLANTIC. Nicméně určitý charismatický punc, kterým Morse svá alba opatřuje shledávám nadále přitažlivým. "Sola Scriptura " je chytrý progresivní rock orámovaný kýčovitou růžovou krajkou. Když má člověk náladu, dá se to v klidu poslouchat. ... [21. února 2007]

 

Darkmoor
6 / 10

Čeho je moc, toho je příliš. A NEALa MORSEho je až nad hlavu. Copak prohlédnutí a cestu k bohu mu rád odpustím, obzvláště pokud jeho agitaci doprovodí tak skvělá muzika, jakou ozdobil svůj dosavadní sólový vrchol "One", jenomže to už dávno není pravda. Od té doby to totiž s naším božím vyslancem jde pěkně z kopce. Kdepak, hudebně se nic nemění, jen jaksi dochází inspirace. Do uší se tak dostane očekávaný materiál, podpořený výborným muzikantským doprovodem, jenomže... Ano, i na "Sola Scriptura" narazíme na výtečné pasáže (viz recenze), ale na takovou stopáž je toho prostě málo. Nejslabší MORSE? Určitě jeden z adeptů, snad nebude ještě hůř. ... [14. února 2007]