CRADLE OF FILTH - Thornography

CRADLE OF FILTH - Thornography

CRADLE OF FILTH - Thornography

CRADLE OF FILTH - Thornography

CRADLE OF FILTH mal kedysi každý aspoň trochu rád. Príbeh jednej z najosobitejších (v každom možnom význame) metalových formácií je však príbehom postupného pádu do (pod)priemeru. K rutinnému udržovaniu imidžu na pomedzí „škandálnosti“ a módneho fashion-goth mainstreamu sa pridala klesajúca kvalita „artworku“ (porovnajte puntičkársky obal „Dusk And Her Embrace“, provokujúci cover vrcholného diela „Vempire“ či znekľudňujúci svet bookletu „Midian“ s „Bitter Suites To Succubi“ a jeho nasledovníkmi) a v neposlednom rade zmeny v personálnom obsadení. To dnes číta umelcov druhej muzikantskej ligy, vedených tučnejúcim Dani Filthom, ktorý je na smiech, nech si obuje topánky s akokoľvek vysokým podpätkom. O jeho odchádzajúcom, nenapodobiteľnom hrdle škoda hovoriť.

CRADLE OF FILTHČasy, keď v CRADLE OF FILTH odvádzali služby prvotriedni žoldnieri Martin Powell, Nick Barker či Les Smith sú dávno preč, kritériá pre nábor do upírskej armády sa odvtedy zredukovali na ochotu navliecť sa do kostýmov a udržať nástroj (nie, CRADLE OF FILTH skutočne nevedia hrať príliš dobre, ich povestné „deathmetalové“ koncerty môžete zažiť aj dnes). Paradoxom je posledný mohykán Adrian Erlandsson, bubeník znekľudňujúcich, žánre prekračujúcich i budujúcich AT THE GATES, ktorého ťapkanie na bicie v „kolíske hnusu“ je len trpkým odleskom dávnej štýlotvornosti.

Napriek tomu je „Thornography“ po dlhej dobe dobrý album. V prvom rade preto, že CRADLE OF FILTH definitívne rezignovali na black metal. Dani Filth môže byť arogantný trpaslík, ale idiot nie je: jeho družina je práve dnes na vrchole popularity (i keď hlavne tej „detskej“), zbytky svojho zomierajúceho (ale stále osobitého) hlasu už nekladie na oltár čierneho kovu, ale naopak, prifarbuje do len jemne gotikou načuchnutého heavy metalu, žánru nepýtajúceho si extrémy, ba naopak. Našťastie na „Thornography“ sa CRADLE OF FILTH podarilo to, čo robí aj heavy metal znesiteľný: kvalitné melódie, nezriedka jednoducho „rockové“, akurát s decentne metalovým aranžmá. Ani so zvukom sa netiahlo na tenkú plochu rizika, absenciu razancie (príliš provokovať, ani rodičov, radšej netreba) do istej miery nahrádza producentská a aranžérska košatosť, prekrývajúca jednoduché, ale chytľavé kompozičné leitmotívy skladieb. Otázky vyvolané prvou zverejnenou skladbou „Dirge Inferno“, ktorá je jednoducho mizerná, na – pre novodobých CRADLE OF FILTH už tradične – nezmyselne dlhej doske umlčal fakt, že je sprevádzaná len zopár vyslovene nepodarenými kolegyňami. Naopak: kvalitná „apocalypticovská“ inštrumentálka „Rise Of The Pentagram“, „Lovesick For Mina“ s výborným refrénom, ale i „The Byronic Man“ s Ville Valom (ktorý znie na pár sekúnd takmer ako Garm) či „The Foetus Of A New Day Kicking“ s veselou gitarovou linkou a amorphisovským(!) spevom sú jednoducho výborné: chytľavé a odlíšiteľné od zbytku „teenage goth“ scény. Nie, ani „komerčných“ CRADLE OF FILTH si s nikým nepomýlite – porovnať prosím s HIM, ktorí sa neskoršou tvorbou úspešne zmiešali s x svojimi vlastnými nasledovníkmi. Briti si držia svoje trademarky: Dani si sem-tam pripomenie patentným zaškrečaním, majestátna Sarah Jezebel Deva sa vynára spoza hradby kláves, „kontroverzná“ tématika ostala, veď nikdy nezverejnený pôvodný obal si vyslúžil stop a postaral sa nahrávke o prvú reklamnú kampaň. Novinkou je teda hlavne variabilita vokálov a už spomínaná heavymetalová rockovosť.

CRADLE OF FILTHVtipný cover „Temptation“ od HEAVEN 17, kvalitné intro, odľahčená a svojím spôsobom veselá hudba, i to je „Thornography“. Easy listening, remeslo, „komercia“? Áno, ale na rozdiel od skutočne trápne zúfalého „Nymphetamine“ je novinka aspoň svieža, spevná a pestrá.

Paralely vidím s aktuálnou doskou MY DYING BRIDE a jej predchodkyňou. I keď obe kapely sú inde – „nevesta“ tápala stále v undergrounde a CRADLE OF FILTH v najhoršej etape svojej tvorby dosiahli najväčší úspech – majú čosi spoločné. Minimálne to, že v roku 2006 natočili dosku, ktorá spĺňa aspoň elementárne kritériá na „kvalitu“. Ak to Dani a spol. nehodlajú zabaliť, nech teda točia aspoň takého albumy.

 471

Thorn

Verdikt

Ak to Dani a spol. nehodlajú zabaliť, nech točia aspoň takého albumy.

Hodnocení

Autor
6,5 / 10
Redakce
5,3 / 10
Čtenáři
5 / 10

Další informace

Stopáž: 64:42

Produkce: Rob Caggiano

www.cradleoffilth.com

Sestava

Skladby

  1. Under Pregnant Skies She Comes Alive Like Miss Leviathan
  2. Dirge Inferno
  3. Tonight In Flames
  4. Libertina Grimm
  5. Byronic Man
  6. I Am The Thorn
  7. Cemetery And Sundown
  8. Lovesick For Mina
  9. The Foetus Of A New Day Kicking
  10. Rise Of The Pentagram
  11. Under Huntress Moon
  12. Temptation

Diskografie

The Manticore And Other Horrors (2012)
Midnight In the Labyrinth (2012)
Darkly, Darkly, Venus Aversa (2010)
Godspeed On The Devil's Thunder (2008)
Thornography (2006)
Nymphetamine (2004)
Damnation And A Day (2003)
Live Bait For The Dead (2002)
Lovecraft & Witch Hearts (Best Of) (2002)
Bitter Suites To Succubi (EP) (2001)
Midian (2000)
From The Cradle To Enslave (EP) (1999)
Cruelty And The Beast (1998)
Dusk ... And Her Embrace (1996)
Vempire (Or Dark Phaerytales In Phallusstein) (1996)
Principle Of Evil Made Flesh (1994)

Jiné pohledy

Arrow
4 / 10

Aj keď patrím k relatívne malej skupine tých, ktorí minulý album Daniho spolku obhajovali, tak "Thornography" ma zabilo. Žiaľ, nie v tom dobrom slova zmysle. Heavy metalová nuda s umierajúcim hláskom frontmana, je už len bezzubou paródiou samej seba. Pár dobrých momentov to nezachráni a ako všetci vieme z istej páchnucej substancie sa bič upliesť nedá. ... [16. října 2006]

 

Rudi
9 / 10

"Thornography" v niečom priamo nadväzuje na "Nymphetamine" (je naozaj počuť, že Paul Allender zložil skladbu "Dirge Inferno" ako úplne prvú), v niečom predstavuje dokonalú britskú odpoveď na severský black metal ("Tonight In Flames" a jej odkazy na JUDAS PRIEST a IRON MAIDEN), v mnohom opäť raz prináša množstvo výborných momentov s nezameniteľným rukopisom CRADLE OF FILTH ("I Am The Thorn", "Lovesick For Mina" a najmä parádna "Byronic Man"). Skvelá produkcia, klasická atmosféra, viacero prekvapení, ale i starých známych záruk kvality - od "Midian" najlepší album CRADLE OF FILTH. ... [16. října 2006]

 

Louis
7 / 10

Dokonáno jest. CRADLE OF FILTH na „Thornography“ teď už skutečně a definitivně típli svoji black metalovou minulost v pravém heavy metalovém popelníku. A jestli to někomu nevoní, tak já tím někým rozhodně nejsem, ačkoliv si dovedu představit, že bych některým ze zde uváděných argumentům mohl porozumět. Jenže tihle angličané mě zkrátka pořád baví, a to tak, že hodně. Povedených nápadů mají stále na rozdávání („Libertina Grimm“, „Byronic Man“ nebo třeba „Cemetary And Sundown“), stále se mohou pochlubit do jisté míry nenapodobitelnou a proto také lakávou temnou příchutí, a tak jediné, čím se snad mohli provinit proti metalovým řádům a regulím, je ztráta blackové identifikace. Ale kdo by jim jí mohl vyčítat? Nehledě na to, že jinde a na jiném místě by se tomu možná říkalo hudební vývoj a všichni by z toho byli unešení. ... [15. října 2006]

 

Reaper
3 / 10

Vlastně ani nevím, proč jsem novému „veledílu“ z produkce ostrovních šašků věnoval tolik času. Na rozdíl od velké většiny redakce neadoruji ani protěžovaný záznam „Dusk And Her Embrace“, který v mých očích rozhodně není kdovíjakým skvostem, nýbrž „jen“ nadprůměrným black metalovým albem. Ovšem v případě novinky s líbezným názvem „Thornography“ (au), můžeme o nadprůměrnosti mluvit jen velmi těžko. Současné CRADLE OF FILTH sráží na samotné výkonnostní dno jejich hlavní (kdysi tolik výrazné) poznávací znamení, a sice zpěvák Dani Filth. Jeho výkon nemohu charakterizovat ani jako nepovedený nebo snad neprofesionální, to jsou příliš slabá slova, zoufalé a často úplně selhávající skřehotání předákovo totiž nelze hodnotit jinak, než jako vyloženě trapné. Inu, takto těžce nezvládnuté vokály jsem už opravdu hodně dlouho neslyšel, kor na desce jedné z nejzavedenějších žánrových kapel. Materiál na „Thornography“ obsahuje i několik výraznějších momentů (souhlas s „Byronic Man“) ale i ty časem velmi rychle ztrácejí na původním lesku a zapadají do všudypřítomného moře nudy a šedi. Závěrem se rozloučím obligátní frází, která v případě „Thornography“ sedne jako ulitá: zbytečné album úplně zbytečné kapely. ... [15. října 2006]

 

Marigold
6 / 10

U Kredlíků všechno v cajku, dál si to valí heavy metalovým úvozem za zvuku oblíbených kutálek a hitových vyhrávek, sem tam si přiloží na cestu melodičtějším refrénem. Sám Daneček Špindírojc už je z toho harcování jaksi vyječený, hlásek už mu neslouží, s hejkaly už zdaleka soutěžit nemůže. Táhne to z posledního, slušelo by se mu opatřit personální výpomoc. Některé songy jsou moc pěkné ("Byronic Man" kupříkladu), jiné neurazí. Celek mě baví o poznání méně než předchozí shazovaný "Nymphetamine". Nicméně Kredlíci to drhnou upřímně, od podlahy a podmračené slečny v černých punčochcách i jejich androgynní druhové v oblečcích vampirického střihu to určitě ocení. Mne to nijak neuráží, ale ani nenadýmá nadšením... ... [14. října 2006]

 

Stray
3 / 10

Jestli lze mezi metalovými kapelami u nějaké bez zardění užít výraz - "nejpřeceňovanější" - pak jsou to právě britští straširybkové z CRADLE OF FILTH. Patetický, laciný "kinder-zlo metal", kde v současnosti jejich posluchačům záleží víc na lesku Daniho kozaček či vrstvě bílého pudru na jeho obličeji, než na hudbě samotné. Směšnost souboru nebo jeho momentální karikatury na albu "Thornography" podtrhuje rezivějící skřehotálek za mikrofonem měrou vrchovatou. Kde že jsou časy "Cruelty And The Beast" a "Midian"? A tak si říkám, jestli by nebylo pro CRADLE OF FILTH lepší vydávat příště už jenom obal, který bez tak zabírá minimálně 50% důležitosti celého nosiče. ... [14. října 2006]

 

V-dur
5 / 10

Názov albumu v podobe "provokujúcej" slovnej hračky, odľahčená ironmaidenovská melodika, žiadne veľké preháňanie v tvrdosti a "metalovosti", banálne intrá a čoraz horšie Daniho hrdlo.. A ešte čosi: refrény založené na omieľaní suchého hudobného motívu a kolečkovým opakovaním názvu skladby.. To je presne to, čo som od nového albumu CRADLE OF FILTH očakával. A presne to (opäť) predviedli.

Paul Allender je suverénne najhorší gitarista, aký u nich hral. Škoda, že ak sa niektorý zo stratených synov mal vrátiť, je to práve on. Po hudobnej stránke sa niet čomu diviť. "Thornography" nemôže byť dobré, pretože sa na ňom nepodieľal nikto aspoň trochu schopný. No a keďže už aj Dani absolútne zmenil svoj štýl, predstava, že pod názvom tejto kapely kedysi vyšiel "Dusk And Her Embrace", mi príde až úchylne bizarná.

"Thornography" tak svoje jediné pozitívum ukrýva v tom, že to nie je sračka rozmerov "Nymphetamine". V kapele (alebo v tom, ako ich vnímam) sa udialo čosi, vďaka čomu ich už neberiem ani trochu vážne. A možno práve preto je tých zopár posluchov, ktoré tomuto albumu venujem, úplne neškodných. Keď človeku prestane záležať na mizernej súčasnej kvalite jeho bývalej obľúbenej kapely, dokáže si "Thornography" zopákrát celkom aj vychutnať. ... [14. října 2006]