Liberecká kapela CALATHEA se při zemi nedrží – proč také? Finská továrna na vlhké spodničky H.I.M. dokázala, že se s poměrně ostře laděným gotickým rockem dá prorazit, takže cesta je otevřená. Nicméně otázkou zůstává, do jaké míry je gotický rock v tomto novém podání skutečným hudebním stylem a do jaké míry pouze zženštilou pózou. Prašť jak uhoď, formace CALATHEA má na kontě druhé kvalitní demo CD a zítřky se jí rýsují v pozitivním světle...
Prozraď mi prosím Tě, co pro Tebe bylo hlavní inspirací při tvorbě CALATHEY, jejího hudebního projevu a image.
Od čtrnácti let jsme hráli s bráchou v kapele, která střídala jak názvy, tak i muzikanty. Vždy jsme toužili mít kapelu, ve které by hráli lidé stoprocentně oddaní hudbě a společné věci, kapela, ve které by hudba odrážela naší osobnost a kde by byl předpoklad úspěchu. Proto v roce 1999 vznikla Calathea. Co se týká hudební inspirace, je to opravdu velký okruh kapel od rocku až po inteligentní pop, takže bych těžko hledal ten největší vzor. Image je pro nás velice důležitá, ale není to pouze programově vytvářený obraz. Každý, kdo nás zná, ví, že není velký rozdíl mezi naším civilním vzhledem a promo fotkami.
Za jakých podmínek bylo natáčeno druhé demo?
Wish Thinking jsme nahrávali v poměrně novém 24-ti stopém studiu Andia v Liberci. Celé natáčení včetně mixu trvalo něco málo přes týden. Pro nás je nejdůležitější, aby ve studiu panovala uvolněná atmosféra bez větších stresů, což se v tomto studiu vyplnilo a na výsledku je to doufám znát.
Jak myslíte, že si teď kapela vede, co ji čeká v nejbližších měsících?
Současná situace je určitě nejlepší v celé historii kapely. Před několika týdny jsme podepsali smlouvu o výhradním zastoupení s manažerem a producentem Martinem Fořtem. Tento člověk zastupoval a proslavil takové kapely a jména jako Walk Choc Ice, Support Lesbiens, Anna K., pracoval v několika evropských agenturách a je také majitelem Mafo Agency, která u nás pořádá množství koncertů zahraničních kapel. Myslím, že mít takového manažera hodně slibuje. V budoucnu by nás měly čekat dva koncerty před známými zahraničními hvězdami, vlastní koncerty, letní festivaly. Další důležitou věcí je snaha sehnat spolehlivý label pro vydání dalšího CD.
Připravujete další desku? Co bude její náplní?
Máme hotové čtyři nové skladby a další připravuji. Všechen nový materiál se nese v duchu posledního demo CD tzn. písničky s důrazem na sloku a silný zapamatovatelný refrén, vše obklopeno výraznými melodiemi. Mám ale pocit, že se neustále zlepšujeme a nové CD bude jistě určitě lepší. Nechystáme ale se v dohledné době něco vydávat. Rozběhla se jednání ohledně vydání oficiální desky, takže uvidíme…..!
Ty a Pavel jste bratři. Jak probíhá spolupráce v kapele na sourozenecké úrovni?
Myslím, že takováto blízká spolupráce je jedním z hlavních důvodů úspěšného fungování kapely. Jak sis asi všiml, starám se o psaní hudby a Pavel o většinu textů, což jsou dvě úzce spojené věci. Vše můžeme doma v klidu probrat, vyzkoušet a nejsme omezeni pouze časem zkoušek celé kapely. Jelikož máme oba stejně jasné představy o celé tvorbě a dalším směřování Calathey, nevznikají mezi námi o těchto tématech žádné spory. To ale platí i o zbytku kapely.
Co vlastně znamená Calathea?
Calathea je název květiny.
Kdo dělal grafiku obálky nového dema? Co si o ní myslíte?
Na grafice obálky pracoval náš klávesák Jára Holý za mého a Pavlova dohledu. Na obalu se objevilo hodně nápadů nás třech, ale Jára je jediný z nás, kdo těmto představám umí dát reálnou podobu. Na obal i fotku jsme opravdu velice pyšní a myslím, že je lepší než u mnoha oficiálně vydaných deskách. Mimochodem, Jára je také autorem našich velice povedených internetových stránek (www.calathea.cz).
Jak bys popsal historii kapely?
Calathea začala hrát na začátku roku 1999 ve skoro stejné sestavě jako nyní, pouze na postu baskytaristy hrál Jan Drašnar. Po asi půl ročním zkoušení jsme nahráli první demo CD „The touch of empty verse“, které obsahovalo osm skladeb a sklidilo velmi vřelé ohlasy od prvních fanoušků i novinářů (např. v R&P 11/99 Demo měsíce). Krátce po vydání byl z kapely uvolněn Jan Drašnar a Calathea musela nuceně využívat služeb hostujících muzikantů. V takovéto sestavě jsme odehráli několik koncertů, letních festivalů a hlavně veleúspěšný koncert s HIM v pražské Akropoli. Na jaře minulého roku se ke kapela přidal baskytarista Ondřej Havelka, který konečně splňuje všechny naše požadavky a je tudíž prvním plnohodnotným členem Calathey na tomto postu. V létě 2001 jsme natočili ve studiu Andia druhé demo CD „Wish Thinking“ a na jeho základě jsme podepsali smlouvu s manažerem Martinem Fořtem.
Kdo je onou hostující zpěvačkou?
S Olgou jsem se seznámil přes naší společnou učitelku zpěvu. V těchto dnech pracuje s Tomášem Markem (Lucie) a Honzou Rejentem (Solomon Bob) na demosnímku pro Multisonic, který by měl předcházet natočení sólové desky. I přes to, že bude Olga od příštího podzimu studovat jazz a pop na Fifth Town College v New Yorku, chtěli by jsme s ní i nadále spolupracovat.
Proč ona gotická melancholie? Co byste řekli na srovnání s finskými HIM?
Je to prostě jediný možný styl, který nám dává prostor pro opravdu upřímné umělecké vyjádření. V takové hudbě můžeme nejlépe ukázat , jaký je stav naší duše. Je v ní vášeň, láska, neopětované city, bolest, smutek, samota. Srovnání s HIM je určitě potěšující, vždyť jde o v poslední době jednu z nejúspěšnějších rockových kapel. Jsem pyšný, že jsme měli možnost zahrát si na jejich koncertě. Na této akci mi jedna dívka řekla, že hrajeme podobný styl hudby, ale o mnoho inteligentněji. To je myslím to nejlepší srovnání.
Hlásíte se k hnutí Goths? Co si o něm myslíte, jak byste ho definovali?
O žádném takovém hnutí nevím, tudíž ho ani nemůžu nijak definovat.
