V FOR VENDETTA - čas nasadit masky

V FOR VENDETTA - čas nasadit masky

V FOR VENDETTA - čas nasadit masky

V FOR VENDETTA - čas nasadit masky

Bratři Wachowští se vracejí. Poté, co kontroverzně rozlouskli rovnici Matrixu, ustoupili galantně do pozadí a v roli scénáristů připravili filmovou předělávku velmi nevšedního komiksu Alana Moora „V for Vendetta“. Režijní stoličku projektu okupuje jistý James Mc Teigue, první asistent režie „Matrixu Reloaded“ i „Revolutions“ čili nabízí se otázka, zda přínos Wachowských skončil u scénáře a produkce, či zda se spektakulární bratři v triku nezapojili i do samotné tvorby. Jsou tu indície, které by je usvědčovaly, leč spekulace zanechme v teple domova a vydejme se do světa futuristické Anglie, kde železnou rukou vládne neonacistická vláda Adama Sutlera, obyvatelstvo je sledováno, odposloucháváno a zpracováváno oficiálním televizním kanálem, který hlásá svoje pseudo-pravdy z povinných a uniformně stejných obrazovek...

V FOR VENDETTA

Připomíná vám to orwellovskou utopii? Ovšem, kulisy jsou napůl opsané z 1984, ono lépe a sugestivněji to asi udělat nelze. Jsou to však jen kulisy a ještě malý detail – John Hurt v roli Adama Sutlera. Tedy herec, který ztvárnil Winstona Smithe Radfordově předělávce Orwellova románu. Roztomilý detail (díky Dalasovi za upozornění). Namísto pasivní rezistence však Vendetta přichází s mstitelem, jehož duše je zvláštní míšeninou superhrdiny a rošťáckých romantických rebelantů z černobílých filmů, kteří skryti pod maskou bojují proti zvůli mocných. V v podání Hugo Weavinga je od počátku hnacím motorem filmu, nevadí absence (i tak) kamenné tváře Australana, překvapí výborná práce s dosud poněkud strnulým a stereotypním hlasem. V je nádherný hrdina. Má v sobě styl, šarm, poezii i temné stránky. Díky němu je úvod filmu nádherné concerto, které od úvodního pianissima přechází do crescenda, doprovázeného překrásnými básnickými obraty a jemnou poetikou. Něco, na co v komiksácích nejsme až tak zvyklí. Četné odkazy k Edmondu Dantesovi jsou jen jednou z možných cest. Hrdina, který se obklopuje romantickými artefakty starého světa, bojuje zásadně gentlemansky chladnu ocelí  a má v sobě rytířskou dvornost, přitom za sebou má temnou minulost pokusného subjektu a před sebou cestu dlážděnou mrtvými. Prolnutí starých dobrodružáků a postmoderního komiksu. Velmi sexy.

V FOR VENDETTA

Vykreslení utopického světa je na počátku velmi přesvědčivé, atmosféra tíží, ale poněkud udivuje rozevlátost reálií, které oscilují od scenérií jako vystřižených z Jacka Rozparovače až po moderní londýnské panoráma, světlý velín TV stanice a stříbrného detektivního Rovera... Nic z toho ale mistrovské eéntré nezabrzdí, Mc Teigue nasadí dračí tempo, děj se bleskově odvíjí, myšlenky o revoltě àla Guy Fawkes padají na úrodnou půdu a celá historka zdá se mít jasný smysl. Bohužel, nebyli by to Wachowští, aby v jednoduchosti nehledali složitost. Relativně přímočarou zkazku o anarchii proti řádu, o právu člověka na revoltu, o ničení symbolů ve jménu svobody, ve střední pasáži doslova přehltili retrospektivami, odbočkami a zbytečně vleklými dialogy, které vše podkopávají a destabilizují. Zoufalý McTeigue musí tempo střihů zvýšit natolik, že „V for Vendetta“ chvílemi připomíná zmatený trailer, ve kterém se hrdinové vydávají proti toku času, vypouštějí z úst  proklamativní perly a film absolutně ztrácí soudržnost a počáteční grády. Natalie Portman se z ustrašené krásky, lapené v doupěti tajemného mstitele, mění v uvědomělou bytost a jakoby v té chvíli, po krásně ztvárněné osobní katarzi hrdinky, došlo k naprostému zhroucení narativní struktury. Scénář loví neuvěřitelné marginálie, hekticky sleduje pátrání komisaře Finche (Stephen Rea), který je od začátku „odsouzen k prozření“, čili drama veškeré žádné. Průhledy do genocidní minulosti Anglie jsou zajímavé, ale střípkovité, povrchní a prvoplánovitě provokativní. Přitom stačilo sledovat hlavní dějovou linii a vše by vyplynulo jasněji, čistěji...

V FOR VENDETTA

Deziluzi střední části do jisté míry vyspraví finále. Choreografie soubojů, už tak výtečná, dostane třešničku na sladkou šlehačku, tušená milostná linie se uzavře ve vší uměřenosti a působivosti, mstitel najde svou ztracenou duši a jeho Vendetta dojde naplnění. Vše za zvuku Čajkovského, v půvabném vizuálním balení a též s půvabnou aktivistickou naivitou a patosem, které film snesitelně podbarvují jako smyčcový doprovod. Téma rebélie proti řádu Wachowským sedí. Byť ani s Vendettou se nedostali příliš hluboko pod povrch a byť i zde poněkud utopili myšlenku v přívalu kudrlinek. Jenže „V for Vendetta“ je vzato do důsledku báječný film. Pokud pominu extempore uprostřed, stále mi zůstává V, který je mi z komiksáckých hrdinů velmi blízko svou romantickou retro-duší. Stále jsou tu úžasné vedlejší postavy (famózní kreace viny a trestu Sineád Cusack, narcistní karikatura Rogera Allama). Technické provedení je též brilantní, neoslepuje digitálními efekty, ale je poctivé, přesvědčivé, efektní. Ideový podtext, ač zjednodušený a cíleně provokativní, je přinejmenším hodný zamyšlení. „V for Vendetta“ je podobně jako Matrix karikaturou postmoderního světa a podobně jako Matrix žije vlastním vnitřním životem, který dokáže probrat diváka z letargie. Se všemi klady a zápory.

Remember, remember,
the fifth of November,
The gunpowder treason and plot.
I know of no reason
why the gunpowder treason
should ever be forgot.

V FOR VENDETTA 

 3

Marigold

Verdikt

Utopická historka o romantickém mstiteli. Výzva k revoltě proti řádu. Provokativní karikatura dnešního světa. Tím vším "V for Vendetta" chce být. Prvním je, díky skvělému Weavingovi a slušné Portman. Druhým chce být až příliš. Třetím by mohla být lépe, kdyby byly reálie propracovanější. Celkově je "V for Vendetta" skvělým filmem s mnoha zápory.

Hodnocení

Autor
8 / 10
Redakce
7,8 / 10
Čtenáři
7 / 10

Další informace

Stopáž: 132 min.

V FOR VENDETTA
[USA / Německo 2005]

Režie: James McTeigue
Scénář: Andy a Larry Wachowski
Kamera: Adrian Biddle
Hudba: Dario Marianelli
Hrají: Natalie Portman, Hugo Weaving, Stephen Fry, Sinéad Cusack, Rupert Graves, Stephen Rea, John Hurt a další.
Premiéra v ČR / SR: 20. 4. 2006

wwws.cz.warnerbros.com/vforvendetta/

Jiné pohledy

RIP
7,5 / 10

Tento film mne plní velmi rozporuplnými pocity. Stejnými věcmi mě těší a irituje současně. Spousta kontur je načrtnuta, málokterá dotažena do konce. Spousta myšlenek jako by zůstávala na půli cesty a nervózně přešlapovala nevíc si rady s tím, zdali jít dál, či se vrátit. Americký formát, ve kterém je divákovi vše servírováno na zlatém podnose a pro jistotu několikrát zopakováno, aby se naprosto vyloučila alternativa, že by prostinký popcornožrout něco nepochopil, či nezachytil mi dvakrát příjemná není. U tohoto snímku bych však ještě nějaký ten krok směrem k divákovi uvítal. V totalitním systému postrádám více uvěřitelnosti, možná by stačilo jej jen hlouběji prokreslit, stejně jako některé vedlejší charaktery. Jistě by pak nevypadal ani svět, do něhož je příběh zasazen ani některé postavy jen jako nakreslená papírová kulisa. Akční scény tu naopak působí v mnohých případech křečovitě a kýčovitě, hlavně pak finální scéna kancléřem Sutlerem pak nasazuje filmu nekultivovanou korunu. I přes to všechno jsem se v kině dobře bavil a snímek shledávám jedním z řady zajímavých ztvárnění comixových předloh poslední doby. ... [11. května 2006]

 

Dalas
8 / 10

Na této vizi totalitního státu blízké budoucnosti je nejmrazivější hlavně fakt, že myšlenka jeho vzniku a fungování není zas tak utopická a vzhledem k současné světové situaci i dost pravděpodobná. Tvůrcové trilogie MATRIX vsadili tentokráte na méně okázalou filmovou show a zde možná bude ležet jeden z problémů snímku. "V jako VENDETTA" totiž osciluje mezi konverzačně minimalistickým vykreslením života v totalnitním státě a velkolepou komiksovou adaptací. Bohužel v tomto snažení zůstala v půli cesty, ale jak už ve své recenzi napsal Marigold, je i přesto všechno filmem výborným, který i přes některé scénáristické nedodělky působí kompaktním dojmem a svým pojetím dokáže diváka strhnout a sem tam i přinutit k zamyšlení "co by, kdyby". Tomu mimo jiné napomáhá i kvalitní herecké obsazení a tíživá atmosféra života kontrolovaného státní mocí. ... [23. dubna 2006]