MANOWAR - The Triumph Of Steel

MANOWAR - The Triumph Of Steel

MANOWAR - The Triumph Of Steel

MANOWAR - The Triumph Of Steel

Po skvělém albu „Kings Of Metal“ z roku 1988 došlo v táboře samozvaných metalových králů k  zásadním personálním rošádám. Spoluzakládající kytarista Ross „The Boss“ se už cítil heavymetalem unaven, proto MANOWAR opustil nadobro a bubeník Scott Columbus si, kvůli rodinným problémům, dal na chvíli pauzu. Na jejich místa dorazili talentovaní David Shankle s Rhinem a mohla se začít připravovat nová deska. Jak už to tak obyčejně bývá, noví příchozí dodali při skládání materiálu nové impulzy a jejich pozitivní vliv byl na novém albu rozhodně znát, přestože většinovým autorem skladeb i nadále zůstal Joey DeMaio.

MANOWARPodobně jako starší alba, i nové dostalo do vínku stručný a silácký název - „The Triumph Of Steel“ a opět byl použit starý známý svalnatý bojovník, stejně jako na minulé desce. Jako se třeba o Praze říká, že to je „stát ve státě“, tak nějaké obdobné označení by se dalo použít pro úvodní píseň „Achilles, Agony And Ecstasy (In Eight Parts)“. Tento téměř půlhodinový útvar by mohl totiž fungovat jako samostatně nahraný a vydaný celek. Jedná se o osm poslepovaných mini-skladeb, které mají v celkové podobě představovat  zhudebněnou povídku o dobývání Tróje, zejména pak o souboji Hektor vs. Achilles. Po povedeném intru nastupuje dravá jízda „Hector Storms The Wall“, následuje naléhavá „Patroklova smrt", povedený motiv „pohřebního marše" a celou píseň půlí zdlouhavá „zbroj bohů" (tohle se tedy kapele moc nepovedlo - poslouchat několik minut nudné mlácení do bubnů, to není kdovíjak silný posluchačský zážitek). MANOWAR ovšem mírně pokažený dojem  vylepšují nádherným úsekem „Hector´s Final Hour”, ten přechází ve speedovou „Death Hector´s Reward" a nezbytná DeMaiova basácká onanie „The Desecration Of Hector´s Body" uvozuje výtečný závěrečný nářez „The Glory Of Achilles", ve kterém se uzavírá jedna z důležitých kapitol Trojské války a naznačuje se její další průběh... Ono zmíněné otloukání škopků je docela otrava, ale i tak se dá tato (do jisté míry) experimentální skladba hodnotit jako velmi povedená.

Další písně na  „Triumph Of Steel" stojí již mimo tento koncept.

První z dua songů o „kovových bratřích“- „Metal Warriors (Brothers Of Metal Part One)“ nabízí klasické manowaří „bum-čvacht” tempo a povedený chytlavý refrén, který spolehlivě funguje jako koncertní vyřvávačka pro diváky. Ještě dodám, že druhý díl se objevil na následujícím albu „Louder Than Hell“. Po kvapíku  „Ride The Dragon“, indiánské „ Spirit Horse Of The Cherokee“ nás čeká ortodoxně heavymetalová „Burning“ a poté přichází na řadu jeden z vrcholů alba a pro mě osobně  jedna z nejlepších písní MANOWAR vůbec. Mám na mysli „Power Of Thy Sword", která je pro mě naprosto čistou esencí toho, jak by měl vypadat zdařilý epický heavy-speedmetal. Dynamický rozjezd, strhující refrén, melancholické intermezzo, to vše podtrhnuté (samozřejmě na poměry MANOWAR) povedeným textem. Holt Joey DeMaio se na tomto albu jako skladatel vzepjal k velkému výkonu, to se musí nechat. Po této zdařilé věci následuje mrskačská „The Demon´s Whip” a celé album je ukončeno překrásnou „Master Of The Wind”.  Toto je jedna z mála písní (nebo možná jediná?), kdy nám MANOWAR ukazují, že jim jde tvořit skvělou hudbu bez jakékoliv zbytečné pompéznosti a siláckých gest.

Album „The Triumph Of Steel” mi přijde v rámci diskografie MANOWAR jako jedinečné. Možná to bude tou pozměněnou sestavou, nebo také tím, že mezi komunitou ortodoxních fanoušků není tak často zmiňováno coby nejoblíbenější a drží se spíš na pozadí - nevím, má prostě takovou specifickou atmosféru, kterou jsem dřív, ani později, u jiných desek MANOWAR nezaznamenal, a proto si ho společně s „Kings Of Metal” pouštím zdaleka nejčastěji.

 26

Milda

Verdikt

V rámci diskografie MANOWAR ojedinělé album s potenciálem oslovit i méně ortodoxní posluchače.

Hodnocení

Autor
-
Redakce
-
Čtenáři
7,8 / 10

Další informace

Stopáž: 69:32

www.manowar.com

Sestava

Skladby

  1. Achilles, Agony And Ecstasy In Eight Parts
  2. Metal Warriors
  3. Ride The Dragon
  4. Spirit Horse Of The Cherokee
  5. Burning
  6. The Power Of Thy Sword
  7. The Demon's Whip
  8. Master Of The Wind

Diskografie

The Lord Of Steel (2012)
Battle Hymns MMXI (2010)
Thunder In The Sky (EP) (2009)
Gods Of War Live (2007)
Gods Of War (2007)
The Sons Of Odin (EP) (2006)
The Dawn Of Battle (single) (2002)
Warriors Of The World (2002)
Hell On Stage (Live) (1999)
Hell On Wheels (Live) (1997)
Louder Than Hell (1996)
The Triumph Of Steel (1992)
Kings Of Metal (1988)
Fighting The World (1986)
Sign Of The Hammer (1984)
Hail To England (1984)
Into Glory Ride (1983)
Battle Hymns (1982)

Jiné pohledy

Album „The Triumph Of Steel“ znamená MANOWAR stále ještě klasické, tj. MANOWAR tvořící heavy metal (na základě zřetelného talentu) s rozumem a citem pro věc, a nikoliv s narcismem a finančně stimulovaným chtíčem. A v tom je, jak zřejmo, ten rozdíl. Zatímco do nedohledna odkládané novinky, zamlžené nekonečným proudem nesmyslných koncertních záznamů, vyloudí posluchačův zájem spíše jen ze soucitu a nostalgie, poctivý náklad „The Triumph Of Steel“ má i po těch letech sílu dynamitu, který nezvlhčí ani předlouhá úvodní partie o Achillovi. A pak už je to jen rána za ranou, rozdávající kovový adrenalin plnými hrstmi. Šlapající pochody „Metal Warriors“, „Spirit Horse Of The Cherokee“ nebo „The Demon´s Whip“, ortodoxní power metalové vypalovačky „Ride The Dragon“ či „The Power Of Thy Sword“ a překrásná balada „Master Of The Wind“ na závěr. Věčná škoda, že se MANOWAR nejpozději po „Louder Than Hell“ nerozpadli, protože tak by jejich tvorba nejspíš zůstala ve všemi ceněné pomyslné kategorii „Zaslouženě nezapomenutelné“, samozřejmě i díky „The Triumph Of Steel“, v jistém smyslu (pomineme-li revoluční duch „Fighting The World“) vrcholu oné klasiky v podání nejhlasitější kapely na světě. ... [15. března 2006]

 

„The Triumph Of Steel” je bez debaty vrcholom tvorby tejto bandy, ktorá sa dnes zvrhla už len v bohapustú šaškáreň. Škoda, pretože „The Triumph Of Steel” dokazuje, že aj v tomto štýle je možne urobiť album, ktorý je možne považovať za skvost. Už pred ním vydaný „Kings Of Metal” bol vynikajúci. Tieto dve dosky podľa môjho názoru vyzdvihli MANOWAR tam kde sú. Žiaľ, už nasledujúce nahrávky mali podstatne klesajúcu kvalitu a MANOWAR sa začali viac venovať siláctvu, herectvu a pompéznosti, než hudbe. ... [13. března 2006]