QUEENSRŸCHE - Operation: Mindcrime II

QUEENSRŸCHE - Operation: Mindcrime II

QUEENSRŸCHE - Operation: Mindcrime II

QUEENSRŸCHE - Operation: Mindcrime II

Mám v podstatě z celkového pohledu seattleské rodáky QUEENSRYCHE velmi rád. Před patnácti lety šlo o kapelu, která reprezentovala to nejlepší z americké melodičtější metalové produkce a která si svou chvíli slávy poctivě vydobyla třemi velmi kvalitními alby – koncepčním „Operation Mindcrime“ (1988), hitověji pojatým hard rockem „Empire“ (1990) a tak trochu méně přímočarým, nicméně zajímavým „Promised Land“ (1994). Oceňuji i jejich další hledání nových cest – „Hear In The Now Frontier“ (1997) a „Q2K“ (1999), byť tyto desky nepřinesly ani zdaleka tak kvalitní materiál jako jejich předchůdci. QUEENSRYCHE na nich alespoň potvrdili pověst kapely, která se nespokojí se zaběhlou šablonou. V roce 2003 vychází polovičaté retro „Tribe“, kterým kapela vyslyšela přání skalních fanoušků nahrát znovu materiál ve stylu nejúspěšnějšího období. Dnes přišel čas na druhý díl stále velmi uznávaného konceptu „Operation Mindcrime“, který byl jak je dobře známo inspirován knižní předlohou „1984“ od George Orwella a který vykreslil trochu jiný fiktivní příběh, jehož hlavním tématem byla manipulace s davy.

QUEENSRŸCHECo je podstatné, kapela se dnes hudebně vrací k zaběhlé formuli z prvního dějství „Operace zločin vědomí“, tedy k melodickým hard rockovým kompozicím, postaveným zejména na charakteristických kytarových duelech a expresivním vokálu Geoffa Tatea. Činí tak však nenásilně a velmi citlivě, z nutné soudržnosti konceptu a návaznosti na první díl. Nikoliv ze surové vypočítavosti vracet se k nejslavnějšímu období. Na to materiál až příliš dýchá vlastní životní silou. Z alba je cítit upřímnost, po nějaké křečovité sveřeposti jako v případě HELLOWEEN a jejich třetího „Strážce“ není zde ani nepatrné známky. Výborně aranžované skladby plynule navazují a povědomé fragmenty v podobě úvodů, meziher, různých vyhrávek či citací jen rozvíjejí dřívější téma i v současnosti. Zmínil jsem se, že album se stylově vrací k prvnímu dílu, to však neznamená, že zvuk nedoznal od konce osmdesátých let žádné proměny, naopak příslušná stylová soudržnost nebrání „dvojce“znít jednoznačně moderněji než osmnáct let stará „jednička“, samozřejmě v rámci zavedeného stylu. Po tradičním úvodu album startuje nejrychlejším kouskem „I´m American“. Tato melodická power metalová skladba je zároveň i pilotním singlem. K prvnímu vrcholu se dostáváme u dvojice písní ve středním tempu „Hostage“ a „Hands“, které se svou strukturou a pojetím blíží spíše k výrazu, kterým se QUEENSRYCHE prezentovali na albu „Empire“. Časté využívání symfonické sekce je nejpatrnější ve strhující skladbě „Re-Arranged You“. K pestrosti nahrávky přispívá i využívání různých hlasů hostujících zpěváků (zpěvaček), z nichž ten nejznámější je R. J. DIO. Stařičký derviš exceluje v „The Chase“ a nutno říct, že albu jeho vsuvka přidá na dramatičnosti. Nejmodernější skladbou je zřejmě rtuťovitě ostrá „A Murderer“, ve které hysterická sloka vytváří zajímavý kontrast k mírnému refrénu. Následuje absolutní vrchol nové „Operace zločin vědomí“ a tím je trilogie „Circles“- „If I Could Change It All“ - „An International Conspiracy“, jejíž zejména prostřední část v sobě pojímá to nejlepší, pro co jsme QUEENSRYCHE obdivovali už u prvního dílu. Obrazy hlavním hrdinou příběhu Nikkim v nepříčetnosti zavražděné nešťastnice „Sister Mary“ zde znovu nabývají nových podob. Tak trochu „Empire“, trochu losangeleský pop-metal, to je „Fear City Slide“. Album zakončuje skvostný duet Tatea se zde, tak jako v „jedničce“, hostující zpěvačkou Pamelou Moore v baladické skladbě „All The Promises“, který jen zklidňuje novým příběhem rozdmýchané vášně.

Nestává se to často, že by se album vracející se k tolik úspěšné minulosti povedlo. O to víc jsem potěšen, že se tak stalo právě u QUEENSRYCHE, kteří zkrátka už nutně potřebovali vydat kvalitní materiál. Dvojka poměrně zdařile navázala na první díl, byť jeho vysoko položené laťky nedosáhla. Nové skladby vytváří silný celek, ale budeme-li rozebírat jednu po druhé a srovnávat je s prvním dílem, těžko uspějí. Otázka zní, jestli vůbec někdo čekal víc... Já osobně jsem příjemně překvapen a velmi spokojen.

 28

Stray

Verdikt

Druhý díl „Operace zločin vědomí“ poměrně zdařile navázal na jedničku, byť její vysoko položené laťky nedosáhl. Nové skladby vytváří silný celek, který však dýchá vlastním životem. Stylově se však dle očekávání QUEENSRYCHE vrací k známé formuli z prvního dějství z nutnosti navázat na atmosféru dávno vyřčeného.

Hodnocení

Autor
8 / 10
Redakce
7 / 10
Čtenáři
7,3 / 10

Další informace

Stopáž: 60:00

Produkce: Jason Slater a QUEENSRŸCHE
Studio: Synergy Studios

www.queensryche.com

Sestava

Skladby

  1. Freiheit Overture
  2. Convict
  3. I´m American
  4. One Foot In Hell
  5. Hostage
  6. The Hands
  7. Speed Of Light
  8. Signs Say Go
  9. Re-Arrange You
  10. The Chase
  11. A Murderer
  12. Circles
  13. If I Could Change It All
  14. An International Conspiracy
  15. A Junkies Blues
  16. Fear City Slide
  17. All The Promises

Diskografie

Queensrÿche (2013)
Frequency Unknown (2013)
Dedicated To Chaos (2011)
American Soldier (2009)
Operation: Mindcrime II (2006)
The Art Of Live (2004)
Tribe (2003)
Classic Masters (2003)
Live Evolution (2001)
Greatest Hits (2000)
Q2K (1999)
Hear In The Now Frontier (1997)
Promised Land (1994)
Operation: LIVECrime (1991)
Empire (1990)
Operation: Mindcrime (1988)
Rage For Order (1986)
The Warning (1984)
Queensrÿche (EP) (1983)

Jiné pohledy

7,5 / 10
Přes počáteční nedůvěru a rozčarování z prvního poslechu desky musím říct, že jsem si pokračování Mindcrime docela oblíbil. Narozdíl od kolegů v něm nevidím až tak velké hudební reference ani na první díl ani do 80. let. Spojitost je spíš v náznacích. Oproti propracovanému nadýchanému stadiónovému rocku z jediničky se dvojka drží spíš při zemi. Monumentální plochy vystřídaly zemité riffy a celá nahrávka působí spíš introvertním dojmem. Co do kvality materiálu si ale s jedinčkou moc nezadá. Nápadité kompozice spolu s vynikajícím zpěvákem a skvělým konceptem vynáší "Operation: Mindcrime II " vysoko nad laťku průměru. I hostující DIO potěší. QUEENSRŸCHE opravdu dokázali nahrát kvalitního nástupce vlastní přelomové desky. První díl ovšem zůstává nadále nedostižen.
Louža | 22. března 2006

 

6 / 10
Ke QUEENSRYCHE jsem měl vždy +/- neutrální vztah, jejich trochu obstarožní osmdesátkové míchání hard rocku, hevíku a progresivních prvků na mě nijak zvlášť nezapůsobilo. Podobně i k legendární "Operation: Mindcrime" je můj vztah spíše chladný, čili ani novinkový "comeback" nemá v mém ušním ústrojí zrovna na růžích ustláno. Celkem bych i ocenil specifickou atmosféru, která je blízko původní Operaci, pár zajímavých aranží a poměrně exoticky znějících písní... Rozhodně však neocením nevzrušivost, splývavost a jednotvárnost materiálu, který sází na osmdesátkové zvukové plochy a spíše nenápadné melodické motivy. Tomu je zcela podřízen sound i produkce, které znějí skutečně poněkud archiválně. Když pominu, že mi uniká smysl vydávat takový retro materiál v roce 2006 (to mi uniká u spousty tzv. progresivních kapel, ale ne vždy je to na škodu), je "Operation: Mindcrime verze 2006" celkem příjemným poslechem, který ale nezasvěceným a originálem nedotčeným posluchačům řekne sotva víc než jakákoli lehce nadprůměrná deska.
Marigold | 6. března 2006

 

7,5 / 10
Zní to šíleně ale... já souhlasím se Strayem! Po opatrném oťukání "Operation: Mindcrime II" (neb mrtvé neradno probouzeti, jak naznačila již aktuální "The Legrace" německých dýní) a mírném despektu musím říct, že to QUEENSRYCHE přece jenom dokázali a natočili album, které může uznávané jedničce beze studu pohlédnout do očí. Pravda, určitě je velký rozdíl, posloucháte-li novinku nezatíženi minulostí, pak vás bude zřejmě iritovat jasný odkaz osmdesátých let, avšak všichni ti, co od skupiny chtěli návrat do oněch nablýskaných časů, si musí spokojeně chrochtat. Osobně mi stačí, že skupina natočila důstojné, povedené album, které s každým dalšími poslechem roste. A to v dnešní době určitě není málo. Jedna z mála výjimek, kdy rozčeření hladin minulosti nebylo jen zoufalým plácnutím do vody.
Darkmoor | 6. března 2006