CASKETGARDEN - Open The Casket, Enter The Garden

CASKETGARDEN - Open The Casket, Enter The Garden

CASKETGARDEN - Open The Casket, Enter The Garden

CASKETGARDEN - Open The Casket, Enter The Garden

CASKETGARDEN se svým předloňským debutem pasovali do role nadějné mladé deathové formace a padala i tak silná slova, jako pokračovatelé slavných AT THE GATES. Sice se dalo spíš než o pokračování mluvit o vykrádání, a na loňském Brutal Assaultu mě tahle skupina naživo také plně nepřesvědčila, ale zvědavost, kam se maďarská partička posunula nebo jak moc zůstala svázaná napodobováním svých zjevných vzorů, tyhle otázky způsobily moji značnou zvědavost na nový kotouček „Open The Casket, Enter The Garden“.

CASKETGARDEN

První skladba jako by naznačovala, že CASKETGARDEN chtějí jít dále, představuje totiž skupinu ve značně neothrashovém zaměření, které (jak jinak, že?) smrdí zřejmým obdivem k severu. Náznaky této polohy ostatně naznačoval i debut. Už následná „Open The Casket“ ale vše usazuje na sedátko vyhřáté klasiky AT THE GATES a nakonec nezbývá než konstatovat, že vše je při starém. CASKETGARDEN prostě nehledají svoji cestu, oni jdou po silnici již vyježděné a bohužel i hodně frekventované. Co je platné bravurně zvládané řízení, cit pro otáčky motoru a perfektně naleštěná karoserie, když řídíte jen levnou repliku, navíc zařazenou ve štrůdlu přeplněné výpadovky do nikam. Problémem alba „Open The Casket, Enter The Garden“ není ani tak skutečnost, že CASKETGARDEN silně napodobují svůj vzor, šikovně využitá inspirace ještě nemusí znamenat špatný materiál. Originalita není vše, ne každý po ní touží a ne každý chce něco originálního tvořit. Jenže přestože je forma v případě CASKETGARDEN velmi hezky ošetřena, od instrumentálního podání až po vydařenou produkci a zvuk, problémem je vlastní obsah, který je zacyklen ve veletočích standardních figur, navíc poskládaných tak, že jednotlivé, již tak příliš neupoutávající motivy tvoří skladby z celkového pohledu sterilně nevýrazné a monotónní. Napětí, důraz a působivost budí maximálně zvukové provedení, vlastní hudební nápady mě bohužel zanechávají zcela chladným.

CASKETGARDEN nabízejí hudbu, kterou si každý fanoušek švédského thrash/deathu rád poslechne, jednou, dvakrát, snad třikrát, ale co pak? Ono totiž náhle zjistíte, že ve vzpomínkách mnoho zajímavého nezůstává a že nic nenutí vracet se zpět a poslouchat znovu, není na co se těšit. Okamžiky, kdy by vás unesl proud nápadů, se nekonají. „Open The Casket, Enter The Garden“ je bohužel z větší části jen načančaná a hezky zpracovaná obyčejnost.

 4

Noisy

Verdikt

Po nadějném debutu se CASKETGARDEN zdáli jako skupina, která svoji vlastní cestu teprve hledá. Podle druhého počinu už se bohužel zdá, že tahle parta na jakékoli další hledání kašle. Trochu překvapivá a příliš záhy přicházející stagnace.

Hodnocení

Autor
5 / 10
Redakce
5,3 / 10
Čtenáři
6,2 / 10

Další informace

Stopáž: 39:22

Produkce: CASKETGARDEN
Studio: Studio Denevér

www.casketgarden.com

Sestava

Skladby

  1. The First Handful Of Soil
  2. Open The Casket
  3. Spirit Unseen, Body Unknown
  4. Why The Vultures Cry?
  5. One More Lie
  6. A Grief History
  7. Poisonvein 1010011010
  8. To Relive My Carnage
  9. ...Alone As God
  10. Enter The Garden

Diskografie

Open The Casket, Enter The Garden (2006)
This Corroded Soul Of Mine (2003)
The Non Existent (promo) (2002)
...Of Grief (demo EP) (2000)
An Ever Rounding Circle (demo) (1999)

Jiné pohledy

Reaper
6,5 / 10

Rozhodně nevidím aktuální počin maďarských CASKETGARDEN natolik kriticky jako moji kolegové. Vždyť současná thrash/death metalová scéna už vyvrhla i mnohem slabší desky než je „Open The Casket, Enter The Garden“. I přes to, že nadějný debut „This Corroded Soul Of Mine“ považuji za lepší, nemohu na nový výlisek hledět pouze a jen černou optikou. Standardní práce kapely, která si nedává za cíl šokovat novotami ale spíše se drží těch starých, lety prověřených receptů. Já osobně s tím nemám nejmenší problém. ... [15. března 2006]

 

V-dur
4 / 10

CASKETGARDEN ma už dvakrát presvedčili o tom, že sú výbornou kapelou na klubové pódium. "Heartwork" je v ich podaní takmer rovnako ničivý, ako originál, vlastné skladby pôsobia naživo ako nezávadný revival AT THE GATES. Švédi sú aj tak mŕtvi, koho by to sralo.

Album "Open The Casket, Enter The Garden" je však slabý. Hrbolato ostrý, prebudený zvuk a nadpriemerná produkcia sa tu márne snažia zachániť topiace sa nápady. Sympatické prevedenie a nasadenie len sotva oživia hudbu rezignujúcu na kvalitu. Nič zapamätateľné, čo by vám rozpulzovalo žilky na spánkoch. Kapela pôsobí z pódia živo a sympaticky, so smútkom musím konštatovať, že ich novinka je len pohľadnica z benzínovej pumpy na Götheborskom diaľničnom obchvate. ... [3. března 2006]