ACTION - Weeping Of Angels

ACTION - Weeping Of Angels

ACTION - Weeping Of Angels

ACTION - Weeping Of Angels

Česká odpověď na americkou metalcoreovou vlnu nese název ACTION, což už mnozí zainteresovaní jistě velmi dobře vědí. Mé první setkání s touto kapelou proběhlo formou recenze jejich splitka s německými CROWLEYS PASSION, které na mě zapůsobilo příjemným dojmem, a jestliže jsem zhruba před rokem hovořil něco o naději, tak nyní, těsně po vydání regulérního albového debutu ACTION, můžu spokojeně prohlásit, že jsem se nemýlil.

ACTIONKrátké klavírní intro otevírá bránu do světa, kde vládnou pouze těžké kytary a nespoutaná hudební agresivita. Už úvodní tóny skladby „The End“ jasně dokazují, že oproti více než rok staré nahrávce udělala kapela opět obrovský krok směrem vpřed. A to jak po stránce aranžérské, tak i po stránce zvukové . Z hostivařského studia vycházejí většinou zvukově kvalitně ošetřené nahrávky, ale produkce „Weeping Of Angels“ mi i na poměry tohoto zavedeného studia přijde jako nadstandardní. Nahrávka disponuje velice brutálním zvukem kytar, které melou vše, co jim stojí v cestě. Víceméně klasické a nikterak objevné riffy však v takovémto provedení dokáží někdy divy a jak se říká - účel světí prostředky. Nemá cenu kapele vyčítat, že v podstatě kopíruje své převážně americké vzory, když je dokáže kopírovat takovýmto výborným způsobem.

Svižně plynoucímu albu kromě podařeného zvuku vévodí i Milhauzovy bicí, které mu dodávají ještě větší drive. Dá se říct, že bicí jsou asi tou nejsilnější zbraní současných ACTION a dodávají jejich tvorbě tu správnou šťávu a konzistenci. V kombinaci se zničujícími kytarami je pak účinek stoprocentní. Žádné zbytečné a přehnané muzicírování ani snaha ohromovat novátorstvím. Nic z toho, nýbrž pouze sázka na co nejvěrnější podání své vize hudební brutality v kombinaci s tak nezbytnými prvky, jako jsou odpovídající intrumentální schopnosti, zápal pro věc a pochopitelně i špičková produkce. To myslím rozhodně není málo! Texty linoucí se z Martinova hrdla, jenž mi svou barvou hlasu místy připomene Johna Tardyho, se pak nesou na vlně typických témat pro silácké metalcoreové kapely.

Tohle se opravdu povedlo a když si odmyslíme neoriginalitu, tak tady máme pěkně našlápnutou a zatraceně tvrdou nahrávku. ACTION tímto ze sebe definitivně strhávají nálepku nadějné kapely a postupují o stupínek výš, do míst, které okupují zkušení mazáci.

 12

Dalas

Verdikt

Špička domácí metalcoreové scény!

Hodnocení

Autor
8 / 10
Redakce
7 / 10

Další informace

Stopáž: 34:30

www.actiontphc.cz.tf

Sestava

Skladby

  1. Hell On Earth (intro)
  2. The End
  3. Dead To Me
  4. Believe In This
  5. Angel Face
  6. Tears Of The Sun (intro)
  7. Last Day Ever
  8. Weeping Of Angels
  9. Another Life Taken
  10. Kingdom Of Hatred
  11. ...From Ashes... (outro)

Diskografie

Silence Is The Enemy (2010)
Weeping Of Angels (2005)
Assassins of Oblivion (split s CROWLEYS PASSION) (2004)
Can Evil Be Beautiful (2002)
tphc (demo) (2000)

Jiné pohledy

7 / 10
I já kvituji existenci podobné skupiny na české scéně s povděkem. Thrash metal-core, za který by se nemusela stydět ani leckterá zaoceánská grupa se sugestivním zvukem a kvalitním vokálem dává vzpomenout na modernější verzi newyorských nestorů thrash-coru PRO-PAIN. Se slovy jako „trend“ či „moderní vlna“ bych v případě ACTION příliš nešermoval, nalézám u nich mnoho z tradičních corových hodnot. Kvalitní, řemeslně odvedená práce s vývozním zvukem, bohužel nenacházím žádnou přidanou hodnotu, která by z „Weeping Of Angels“ udělala zajímavou věc i ze světového měřítka.
RIP | 2. února 2006

 

7 / 10
Ano, i já musím konstatovat, že ACTION jsou na české poměry až překvapivě zajímaví a moderní, přímo vystupují z šedivé masy běžného průměru a derou se vzhůru opíraje se sice o poněkud trendovou formu současného metalcoru, avšak zvládanou se značnou bravurností a podpořenou opravdu nadstandardní produkcí. Skupině se navíc nedá upřít, že se jim daří držet krok se světovou vlnou. Takže v jejich případě to není žádné chození s křížkem po funuse, jak to je v našich končinách bohužel běžné. Ještě tomu k dokonalosti něco chybí, snad vokální dotaženost, nějaký ten vybočující a obohacující motiv, aby to nebylo až tak tradiční, to všechno však doufám ještě přijde, protože potenciál je tu cítit veliký.
Noisy | 30. ledna 2006