KATATONIA - The Great Cold Distance

KATATONIA - The Great Cold Distance

KATATONIA - The Great Cold Distance

KATATONIA - The Great Cold Distance

Čím viac „The Great Cold Distance“ počúvam, tým viac si uvedomujem, čo mi na doterajšej KATATONII chýbalo. Bezprostrednosť, ľahkosť s akou sa jednotlivé stavebné prvky tohto albumu kĺbia v pulzujúci organizmus, takmer bezchybne namiešaný zvuk gitár, valivý a jedinečný; jednoducho mám z týchto Švédov konečne pocit, že stvorili svoj vrcholný počin: ani príliš plačlivý, ani príliš motajúci sa v kruhoch bezzubej emotívnosti, moderný a geniálny. Rozdiel je možno iba v čase hlbšieho zoznámenia. Pri predošlých albumoch som romániku s KATATONIOU neprepadol, tentokrát áno.

Pravidelne nachádzam reminiscencie na tvorbu padlých anjelov A PERFECT CIRCLE, najmä vo zvláštnej kombinácií ráznych bicích, jednoduchých čistých gitár so skreslenými kvíleniami v pozadí, ponad to všetko vokál Jonasa Renkseho – na jednej strane sympatický spôsobom, akým lyriku obsahu svojich výpovedí bezprostredne prenáša do formy, na strane druhej príliš monotónny a nevybočujúci zo svojej obvyklej farby a intonácie. Nedostatky vyvažuje frázovanie a cit pre vrstvenie.

Klenoty prichádzajú s dramaturgickou istotou v prvej polovici albumu, po rozohrievajúcich úvodných dvoch skladbách. Naliehavosť „Soil’s Song“ podlamuje kolená, rytmika refrénu je ako päsť, ktorá búcha na dvere. Nasleduje výkladná skriňa albumu, singlovka „My Twin“. Rozchodová téma lyriky u nešťastníka Renkseho pomaly vzbudzuje úsmev na tvári, je to však na zopár posluchov, kým sa pozornosť poslucháča stihne otočiť z hudby na text. Chytľavosť nezameniteľná s prvoplánovými emóciami (aj keď – ako u koho), celý mikrosvet náladotvorných zvukov a vrstiev sa raz dokáže ubrániť krátkemu náporu ťažkých gitár, ešte chvíľu dýchať, no za pár momentov riava rozbúreného refrénu zmetie všetko živé. Unikátnosť počinu KATATONIE vystihuje súhra vokálu zo svetom nástrojov – Švédom to ide s takou ľahkosťou a suverenitou, až na malú chvíľu uveríte, že na tom predsa nič nie je.

Mohlo by sa zdať, že od vyvrcholenia „My Twin“ to už ide s týmto albumom dolu vodou. Nie je to tak. Už síce neprekvapí žiadná druhá „Soil’s Song“, KATATONIA však dokazuje, že má čo ponúknuť aj v nenápadnejších kompozíciách, kombinujúcich tichšiu kontemplatívnosť s kontrastnými explóziami gitár. Latka je jednoducho tak vysoko, že aj v momentoch, keď ju Renkse a spol. podliezajú, môžu chytiť celkom slušný závrat. „July“ je ešte neskorým príkladom ako napísať metalový hit v tom najčistejšom zmysle, pri „In The White“ a „The Itch“ už KATATONIA varí z príliš rovnakých ingrediencii. Rozlúčka „Journey Through Pressure“ je však dôstojná, pomalá a ťažká v oboch významoch.

Švédsko zažíva jeden zo svojich mnohých vrcholov v histórii scény. Jeho lyrickí veľvyslanci OPETH aj KATATONIA priniesli veľké albumy. „The Great Cold Distance“ je navyše univerzálny masterpiece, s obrovským osloviteľným potenciálom, ľahkosťou a úprimnosťou. Znalci a pamätníci odpustia.

 153

V-dur

Verdikt

Chladná veľká diaľka a osudná hĺbka tohto albumu. Sweden's Finest Export.

Hodnocení

Autor
9 / 10
Redakce
7 / 10
Čtenáři
8,4 / 10

Další informace

Stopáž: 51:51

katatonia.com

Sestava

Skladby

  1. Leaders
  2. Deliberation
  3. Soil's Song
  4. My Twin
  5. Consternation
  6. Follower
  7. Rusted
  8. Increase
  9. July
  10. In The White
  11. The Itch
  12. Journey Through Pressure

Diskografie

Sky Void of Stars (2023)
City Burials (2020)
The Fall Of Hearts (2016)
Dethroned & Uncrowned (2013)
Dead End Kings (2012)
Night Is The New Day (2009)
The Great Cold Distance (2006)
The Black Sessions (best of + DVD) (2005)
Brave Yester Days (kompilace) (2004)
Viva Emptiness (2003)
Tonight's Music (EP) (2001)
Last Fair Deal Gone Down (2001)
Teargas (EP) (2001)
Tonight's Decision (1999)
Discouraged Ones (1998)
Saw you Drown (EP) (1998)
Sounds of Decay (EP) (1997)
Scarlet Heavens (split 10'' EP) (1996)
Brave Murder Day (1996)
For Funerals to Come (EP) (1994)
Dance of December Souls (1993)
Jhva Elohim Meth... The Revival (EP) (1992)

Jiné pohledy

5,5 / 10
Súhlasím s Dalasom. Je to naozaj najslabšia doska "novej" KATATONIE. Už "Viva Emptiness" bola vlastne nadstavovaná kaša toho, čo sa v absolútne dokonalej a lahodnej podobe uvarilo na "Last Fair Deal Gone Down", novinka ide ešte ďalej do tmavej slepej uličky. Renkse a jeho kamaráti sa snažia, vymýšľajú nové postupy a zaujímavé aranžmány, ale to podstatné im uniká - dobrý nápad. S výnimkou dvoch - troch skladieb som sa vyslovene nudil. Na to v prípade tejto kapely naozaj nie som zvyknutý. Toto nie je KATATONIA, akú mám rád.
Rudi | 13. března 2006

 

7,5 / 10
KATATONIA jsou v současné chvíli v oné hraniční fázi vývoje, kdy svým fanouškům nabízejí stabilní a osvědčenou kvalitu, k oslovení nových posluchačů ale asi nedojde. Zatím stále převažuje osobitost a síla emocí, které skupina umí svými skladbami výborně vykreslit, podle mě už se ale blíží chvíle, kdy bude potřeba udělat nějaký odvážnější stylový krok, aby se nakonec nestalo, že se KATATONIA zařadí do houfu kapel, jejichž alba vycházejí tak nějak ze setrvačnosti.
Noisy | 13. března 2006

 

7,5 / 10
Podobně jako OPETH ani KATATONIA nedokázala udržet vysokou kvalitu, kterou nastolila v první půlce desky. Ta je naprosto perfektní a napěchována silnými nápady zapuštěnými do skvělých jímavých kompozic. Bohužel zhruba od skladby „Increase“ studnice zajímavých idejí prudce vysychá a pozoruhodné motivy se objevují pouze zřídka a musí si razit cestu hudební vatou. Díky první polovině hodnotím vysoko.
Shnoff | 13. března 2006

 

6,5 / 10
Nejméně výrazná nahrávka post doomové éry kapely, která započala v roce 1998 vynikající deskou "Discouraged Ones". Hudebně jasný pokračovatel předchůdce z roku 2003, ale bohužel tentokráte s mnohem menším množstvím dobrých nápadů a potažmo i silných písní. Ačkoliv začátek je velice nadějný ("Leaders") až vynikající ("Soil's Song"), postupem času se však skladby až velmi slévají v jeden nevýrazný a ničím neupotávající blok a to je z mého pohledu na kapelu takovéhoto formátu poměrně málo.
Dalas | 12. března 2006

 

7 / 10
S tímto albem to mám velice složité. Po několika prvních posleších se dostavilo velké zklamání. Na první poslech nevýrazný, sterilní a poněkud chladný materiál mě ale přesto nutil poslouchat „The Great Cold Distance“ dál. „Vždyť je to KATATONIA – ono to tam někde bude, jen to najít“, říkal jsem si, ale stále jsem nacházel jen poněkud vyprahlé kousky minulého „Viva Emptiness“, které zdaleka nedisponují takovým magickým magnetismem jako na minulé desce. Tomuto albu jsem věnoval neuvěřitelné množství času a jsem přesvědčen, že jsem se do něho vposlouchal tak hluboko jak to jen šlo, i tak však musím konstatovat, že tento materiál zaostává za svými zářivými předchůdci a jak správně předeslal kolega Darkmoor – poněkud splývá. I když jde v rámci skupiny o kus o něco slabší nic to ovšem nemění na tom, že z globálního nadhledu se jedná o zvukově skvěle opracovanou a po nějakém čase i dobře poslouchatelnou hudbu.
RIP | 12. března 2006

 

8 / 10
„Discouraged Ones“ je jenom jedno. Ano, i novinka ukrývá skutečně vynikající skladby jako je „Soil´s Song“, přitvrzená „Rusted“ nebo již mnohokrát zmiňovaná singlová záležitost „My Twin“, přesto však „The Great Cold Distance“ za největšími milníky v kariéře Švédů mírně zaostává. Nic to však nemění na tom, že i letošní melancholické tryzny z pera KATATONIE rezonují velkou silou, nepostrádají charisma ani pověstnou emocionální vypjatost. Upřímná deska od kapely, které já osobně věřím každou notu.

„What is it coming to
I am alone to go on
You have lost
No one has won”
Reaper | 10. března 2006

 

7 / 10
Předchozí počin "Viva Emptiness" mi sedl rozhodně mnohem více, než sbírka akuální. I když ani ta rozhodně není špatná, to určitě ne, jen trochu stereotypní a přes skvělý úvod (hlavně tedy skladby "Deliberation" a "My Twin" jsou parádní) postupně splývá do jednoho bloku. Takže příjmený poslech, ovšem bez neutuchajícího jásotu, bohužel.
Darkmoor | 6. března 2006