SYSTEM OF A DOWN - Hypnotize

SYSTEM OF A DOWN - Hypnotize

SYSTEM OF A DOWN - Hypnotize

SYSTEM OF A DOWN - Hypnotize

Dielo je dokonané. Oba diely skladačky s názvom „Mezmerize/Hypnotize“ do seba zapadli, tak, ako luxusné digipaky, vydané osobitne s polročným odstupom. Už divoká prvá časť vzbudila istú kontroverziu, SYSTEM OF A DOWN sa skutočne zmenili. Do veľkej miery sa dá povedať, že dvojalbum je dielom Darona Malakiana a už po prvom vypočutí „Mezmerize“ aj „Hypnotize“ je jasné, že SYSTEM OF A DOWN urobili krok stranou od priamočiarosti, smerom k ešte väčšej kompozičnej i aranžérskej pestrosti a zrelosti.

SYSTEM OF A DOWNŠtvorica s arménskymi koreňmi je málo vídaným dieťaťom šťasteny. Ocitla sa v jedinom správnom okamihu na priesečníku priamok znamenajúcich talent, originálnosť, ale i tých, čo značia dopyt trhu a dobré načasovanie. Pôvodne jedna z komét numetalovej vlny, ktorej minulí premianti sa dnes prakticky do jedného topia v marazme tínedžerskej prvoplánovosti a zúfalej hry na tvrdosť, sa rozhodla neuhnúť ani o krok a dôsledne trvať na tom, čo jej prinieslo úspech. Pod producentským dohľadom legedárneho Ricka Rubina uzrelo svetlo sveta dvanásť skladieb s vražedným zvukom, ale i dostatočnou hĺbkou. Úvodná „Attack“ je ešte vozíkom, rútiacim sa do konečnej stanice rýchlodráhy s názvom „Mezmerize“ – energický manifest, ktorý si na každej doske politicky angažovaní SYSTEM OF A DOWN vystrihnú aspoň jeden. „Hypnotize“ je však kľudnejšou, ale i temnejšou časťou páru a o hitovosť sa snaží až v druhom pláne. Na prvé vypočutie je novinka menej výraznou kolekciou, z ktorej okrem spomínanej „Attack“ vyčnievajú len „Kill Rock ´N Roll“ (návod, ako na plochu čosi vyše troch minút napchať nápadov na tri skladby, od krčmovej hulákačky cez uletené hopsavé intermezzo až po metalový náklep) a „She´s Like Heroin“, voľne naväzujúca na drogovo-sociálnu „Lost In Hollywood“ z „Mezmerize“. V skutočnosti je ťažisko albumu v zdanlivo nenápadných skladbách, z ktorý sa nedá nevyzdvihnúť záverečná, katarzná „Soldier Side“, dopĺňajúca rovnomenné intro z „Mezmerize“ a rámujúca celé dielo. Smutná a tentokrát vkusná protivojnová skladba plná bolestivej túžby po rodine a domove (tú majú Arménski emigranti v krvi) a smútku z nezmyselnosti vojnového zabíjania. „Boh sa obliekol do čierneho“, spieva Malakian a vy sa (nie prvýkrát) pri počúvaní tejto dosky pristihnete, že to tým krpatým americkým smradom s briadkami veríte.

SYSTEM OF A DOWNSugestívne, arménskymi folklórnymi postupmi inšpirované vokály sa prelínajú (započúvajte sa do „Dreaming“!), prekrikujú, pretekajú, ale hlavne operujú s devízou, ktorá sa nedá naučiť – autentickými emóciami. Atraktivita etnicky zmiešanej hudby SYSTEM OF A DOWN spočíva práve v tom, ako sa dokáže dostať pod kožu, nepôsobiť len ako výsledok rovnice, analyzujúcej noty a slová vo vzťahu k predajnosti. Napriek miestami až príliš silnej naivite zvukomalebných textov a ich útržkovitosti je prekvapivé, ako dokážu pôsobiť: jednoduchučká „Lonely Day“ – „A keď odídeš/Chcem odísť s tebou/A ak zomrieš/Chcem zomrieť s tebou“ – zaváňa gýčom na sto honov, ale v skutočnosti vháňa do očí slzy.

„Hypnotize“ nepodliezol latku, nasadenú „Mezmerize“ ani o chlp, ba naopak. Tých krátkych štyridsať minút je defilé tradičných i moderných metalových a HC kíl, alternatívnorockových i folklórnych pasáží, pokojných a besných úsekov, aranžérskych i inštrumentálnych perličiek aj hobľujúcej priamočiarosti. Nemenej je však prehliadkou zlosti a odporu, vyvážených nádejou, pochopením i, ehm, láskou.

Nechápal som rozdelenie dvojalbumu na dve časti, už ho chápem. Nechápal som, ako sa SYSTEM OF A DOWN objavili tam, kde sú, pochopil som. A ak by sa ma ktokoľvek spýtal na najlepšiu mainstreamovú metalovú skupinu súčasnosti, tak mám jasnú odpoveď. SYSTEM OF A DOWN ukazujú upoteným konkurentom chrbát s takým náskokom, že majú čas obzrieť sa a vysmiať sa im do ksichtu.

 139

Thorn

Verdikt

Vrcholný album od najlepšej súčasnej mainstramovej metalovej kapely. Bodka.

Hodnocení

Autor
9 / 10
Redakce
7,8 / 10
Čtenáři
7,5 / 10

Další informace

Stopáž: 39:46

Produkce: Rick Rubin a Daron Malakian
Studio: The Mansion in Laurel Canyon, Akademie Mathematique Of Philosophical Sound Research

Autorom všetkých malieb na obale i v booklete je Vartan Malakian, Daronov otec.

www.systemofadown.com

Sestava

Skladby

  1. Attack
  2. Dreaming
  3. Kill Rock 'N Roll
  4. Hypnotize
  5. Stealing Society
  6. Tentative
  7. U-Fig
  8. Holy Mountains
  9. Vicinity Of Obscenity
  10. She's Like Heroin
  11. Lonely Day
  12. Soldier Side

Diskografie

Hypnotize (2005)
Mezmerize (2005)
Steal This Album (2002)
Toxicity (2001)
System of A Down (1998)

Jiné pohledy

8 / 10
K SOAD mám celkem dost problematický vztah a dodnes nechápu všeobecný hype kolem "Toxicity". Bezesporu se jedná o originální, dravou a (ne)zdravě provokativní kapelu, ale... Vlastně žádné ale. "Mesmerize" jsem bral jakž takž, "Hypnotize" se mi líbí, a to tak, že místy velmi. Užívám si zejména ty neskutečně chytlavé zlomy mezi metalovou brutalitou a jemnou zpěvností, na kterou mají střapatí Arménci zřejmě patent ("Attack", "Tentative"), velice se mi líbí i specifický východní feeling některých skladeb ("Soldier Side"). U některých veselých hříček trochu postrádám třaskavý náboj, který do několika skladeb dodává silná politická angažovanost, která mě osobně vadí mnohem méně než pacifistická romantika blbečků z GREEN DAY. Je to otázka tolerance a zdviženého obočí, které k téhle proti-ideologické ideologii patří mnohem více než pobouřená buržuj hysterie. "Hypnotize" je pro mě velmi příjemná masáž slechů a forma, ve které mi originalita SOAD sedí zatím nejvíce.
Marigold | 7. prosince 2005

 

7 / 10
Podepisuji se pod verdikt kolegy Shnoffa, který mi v tomto případě mluví z duše a stejně jako on i já oproti „Mezmerize“ zvyšuji své hodnocení o jeden bod.
RIP | 27. listopadu 2005

 

8 / 10
Rehabilitace se po problematickém „Mezmerize“ z mého pohledu vcelku povedla, a to zásluhou těchto skutečností:
1. Deska je vyrovnanější a neobsahuje vyloženě slabé kusy, i když na druhé straně na ní nenacházím vyložené pecky.
2. Nevýrazně a pro mě nepříjemně kňourající Malakian byl vytlačen fenomenálním Tankianem a spokojil se s produkcí vokálního koření.

I tak v mém osobním žebříčku figuruje před oběma letošními deskami čtyři roky stará záležitost „Toxicity, která je napěchována hity až po střechu a neobsahuje jediné hluché místo. Zároveň se musím přidat k přemítajícím kolegům a taktéž si klást otázku, proč takto talentovaná kapela vydává v jednom roce jedno nadprůměrné a jedno výborné album místo toho, aby z vytvořeného materiálu sestavila desku jedinou, která by se mohla honosit mnohem bombastičtějším přívlastkem. Kdo mi to chce objasnit?
Shnoff | 27. listopadu 2005

 

9 / 10
Věru tak, dílo je dokonáno. Budete se mu sice dostávat na kobylku krapítek déle než posledně, ale výsledek je téměř stejně zdrcující a téměř stejně fascinující jako na „Mezmerize“. Moderní metalová rafinovanost SYSTEM OF A DOWN zkrátka nezná mezí a není nikoho, kdo by jim v tomto směru alespoň šlapal na paty.
Louis | 27. listopadu 2005

 

6 / 10
Stejně tak jako kolega Thorn jsem ani já nechápal rozdělení nového materiálu SYSTEM OF A DOWN na dvě části, bohužel musím konstatovat, že nechápu stále. Ani spousta času stráveného ve společnosti "Hypnotize" mě nedokázala přesvědčit, že divocí Arménci stvořili něco opravdu výjimečného (natožpak zásadní přelomovou desku desetiletí). Samozřejmě, ani druhý díl tajemné skládačky není špatný (ano, válcuje 100% nu-metalové konkurence, to však při současné úrovni těchto provařených kapel nemůžeme považovat za kdovíjakou výhru). Celkově se nemohu ubránit pocitu, že SYSTEM OF A DOWN by udělali daleko lépe, kdyby svůj megalomanský projekt rázně sestříhali do jediného, o to však kvalitnějšího alba. Taková nahrávka by měla jistě větší smysl než roztahaná a pouze mírně nadprůměrná dvojice „Mezmerize“/„Hypnotize“.
Reaper | 27. listopadu 2005

 

9 / 10
SYSTEM OF A DOWN jsem ještě před rokem považoval za kapelu, která se dostala do povědomí spíš díky pozitivní diskriminaci než své sice originální, ale pořád ne až tak poutavé hudbě. Letošní rok však znamená obrat v mém vnímání, tohoto nyní již světoznámého fenoménu. Stejně tak jako "Mezmerize" je i "Hypnotize" napěchováno pestrou mozajkou etnických i rockových prvků. Stejně jako na "Mezmerize" je i zde mnoho fantastických rockových skladeb předkládaných s lehkostí a grácií. Na novinku možná budete potřebovat o trochu více času než na předchůdce. Neni tak bezprostředně lákavá a hitová (zde možná "Stealing Society", "She´s Like A Heroin", "Kill Rock N Roll") je však stejně pozoruhodná. Její síla je zejména v práci s atmosférou ("Holy Mountains", "Hypnotize", "Soldier Side") písničkové lehkosti a aranžérské pestrosti (všiměte si např. prolínání vokálů v "Dreaming"). Dvojdeska "Mezmerize/Hypnotize" odsoudila vše co tato skupina kdy dříve udělala do pozice hromady neklidných zvukových odpadků. Zásadní počin desetiletí!
Stray | 24. listopadu 2005