PRO-PAIN - Prophets Of Doom

PRO-PAIN - Prophets Of Doom

PRO-PAIN - Prophets Of Doom

PRO-PAIN - Prophets Of Doom

Již je to nějaký pátek, co legendární dělníci newyorského hard-coru sdruženi kolem Garyho Meskila a Toma Klimchucka vysoustružili nový kotouč, na který plácli nálepku „Prophets Of Doom“. Představovat hudbu PRO-PAIN asi bude zbytečné, tato sebranka utužila na počátku devadesátých let základy thrash-coru a po celou tu dobu se drží na pomyslném žánrovém vrcholu světové scény. „Prophets Of Doom“ jde stejným směrem, jenž nabrala minulá deska „Fistful Of Hate“, kterou považuji za jednu z nejpovedenějších z celé dosavadní velmi plodné hudební ságy.

PRO-PAINHned zpočátku je jasné, že se půjde jako vždy bez okliček na věc. Kanonáda bicích, nahrubo nasekaných kytar a hrdelní Garyho řev v úvodní „Neocon“ nenechá nikoho na pochybách, že PRO-PAIN se s námi nehodlají mazlit, a s potěchou musím říci, že se jim na CD podařilo přenést i dost z koncertní energičnosti. Často se bohužel stává, že skupiny z tohoto ranku bývají naprosto skvělé naživo a z CD se jedná o relativní monolitickou nudu, což se „Prophets Of Doom“ naštěstí zčásti vyhnulo. Říkám záměrně jen zčásti, neboť i zde se najdou úseky, kde se toho krom rovných bicích a narvaných kytar moc neděje. Zaplaťpánbůh to však vyrovnávají určité maličkosti, kterými je kupříkladu akustické intro vkusně podmáznuté klávesami u třetí skladby „Hate Marches On“, či chvilková kytarová osvěžující, a naštěstí ne příliš okázalá, sóla páně Klimchucka, jež jsou vkusně rozptýlena po celém albu. Veliká škoda, že takových zpestřujících prvků není více. Texty jsou tradičně orientovány na problematiku, která v očích PRO-PAIN nejvíce sužuje náš svět. Výmluvné jsou již některé názvy skladeb jako například „Un-American“ a stejně tak i náplň textů se příliš nevzdaluje od politicky a sociálně kritického podtónu. Za uši vás zatahají sousloví jako „Operation blood for oil“ či fráze typu „police state“.

Album si uchovává pro PRO-PAIN charakteristický, těžkopádný valivý ráz kytar, hutnost a agresivitu, možná je škoda, že veškeré záseky si zachovávají geometrický ráz, žádné úlety do v poslední době velmi oblíbených nepřesností se nekonají. Skupina se tedy stále drží svých osvědčených zvyklostí a nehodlá, zdá se, nechat sebou smýkat trendy, stále se bude bít v širokou hruď a produkovat alba, kterým vnitřně věří, což je na jednu stranu dobře, protože ona srdnatost hard-corových dělníků je z jejich tvorby znát, na druhou stranu se u PRO-PAIN dá vysledovat jen velmi pomalý vývoj.

 14

RIP
RIP

Verdikt

Jedenáctá řadovka poctivé thrash-corové mašiny z New Yorku v ničem nepřekvapila. Hard-coreový dělník a otec NYHC, Gary Meskil, ve svém úsilí ani nepřibrzďuje ani neuhýbá.

Hodnocení

Autor
7 / 10
Redakce
5 / 10
Čtenáři
7,3 / 10

Další informace

Stopáž: 43.29

www.pro-pain.org

Sestava

Skladby

  1. Neocon
  2. UnAmerican
  3. Hate Marches On
  4. One World Ain't Enough
  5. Getting Over
  6. Operation Blood For Oil
  7. Torn
  8. Death Toll Rises
  9. Prisoner, The
  10. Days Of Shame

Diskografie

Absolute Power (2010)
No End In Sight (2008)
Age of Tyranny - The Tenth Crusade (2007)
Prophets Of Doom (2005)
Fistful Of Hate (2004)
Run For Cover (2003)
Shreds Of Dignity (2002)
Best Of Pro-Pain: 2001 Edition (2001)
Road Rage Live (2001)
Round 6 (2000)
Act of God (1999)
Best of Pro-Pain (1998)
Pro-Pain (1998)
Contents Under Pressure (1996)
The Truth Hurts (1994)
Foul Taste Of Freedom (1992)

Jiné pohledy

Koscj
5 / 10

Ak si chcem vypočuť PRO-PAIN, tak siahnem po niektorom z prvých troch albumov. To viem, že nesiaham vedľa. Ak sa náhodou dostanem k niektorej z novších platní, tak to už také jednoznačné nie je. Poniektoré boli podpriemerné, poniektoré mierne nadpriemerné, ale žiadne prekvapenie a už vôbec nie nejaký vývoj. A presne tak isto je to aj s novinkou. PRO-PAIN neprinášajú nič nové a počúvať tento album mi pripadá ako ťažká nuda. Až na niekoľko momentov je „Prophets Of Doom“ len varením z už šesťstošesťdesiatšesťkrát prevarenej vody. Je to škoda... Čo sa ale cení je to, že táto banda ide za svojim cieľom naozaj neústupne. Inak koncerty tejto bandy vám vrelo odporúčam, to je ozajstný nárez a peklo. Ak chcete počuť nejaký dobrý album od PRO-PAIN (nehovorím, že „Prophets Of Doom“ je zlý), tak siahnite radšej po ich ranej tvorbe. ... [24. října 2005]