Angličané DAI LO přicházejí po pěti letech existence s debutovým albem „The Constant Threat Of Accidental Death“, které v sobě koncentruje mnohem více vlivů z americké alternativní scény než britské ctění rockových tradic. Stylově by se kapela dala zařadit někam mezi ranou tvorbu SMASHING PUMPKINS a původní grungeové partičky MELVINS a MUDHONEY. Zkrátka dravé řádně zbusterované kytary občas prostřídané s psychedelií. Hlas Shauna Baileye je spíš výš položený, nervní, ale bez potřebného charismatu. Jeho projev je pro mne příliš obyčejný a neměnný na to, abych se s chutí k DAI LO vracel.

Z třinácti skladeb není ani jedna lepší než ostatní, a materiál se tak topí v neprostupné bažině šedého průměru. Kdybych přece jen měl zmínit některé položky, pak tedy frázovanou „Vigilante“, riffovku „House of Cards“, ostrý crossover „The Devil´s Prize“ či uřvaný hardcore „Misery Machine“, prošpikovaný skrz na skrz různými scratchy a samply. Vrcholem by se asi při troše dobré vůle dala nazvat předposlední „One Man´s Meal“, opatřená alespoň trochu zajímavou zpěvovou linkou, hnanou vpřed strhujícími proudy kluzkých kytar. Toť nejzajímavější položky kolekce. I přesto, že kapela využívá řadu moderních vymožeností, stále upadá do oblasti obyčejného beztvarého rocku z hudebních satelitních stanic.

DAI LO jsou tedy nikterak nápaditou moderní rockovou formací , které se ještě nepoštěstilo vytvořit si potřebný originální výraz. Na celé věci nic nezmění ani fakt, že DAI LO mají za sebou zkušenost s předskakováním RED HOT CHILI PEPPERS. Pro mne dosud nejméně osobitá kapela z mnou zde recenzovaných.