GOD DETHRONED - The Lair Of The White Worm

GOD DETHRONED - The Lair Of The White Worm

GOD DETHRONED - The Lair Of The White Worm

GOD DETHRONED - The Lair Of The White Worm

Rozjetou smečku blasfemiků nedokázala zastavit ani ztráta dvou stěžejních členů, kteří celých osm let věrně pracovali po boku vůdčí persóny, holohlavého satanáše Henriho Sattlera, a pomáhali tak povýšit jméno GOD DETHRONED z kalu undegroundu na jeden z nejžádanějších artiklů holandské scény posledních doby. Baskytaristu Beefa nahradil jistý Henk Zinger (taktéž GRINDMINDED) a ostrý pohled kytaristy Jense vystřídala na promofotkách tvář Isaaca Delahayeho.

GOD DETHRONEDOba noví členové přispěchali posílit řady Sesazeného Boha těsně před vstupem do studia Berno ve švédském Malmö. Ani jeden z nich tedy neměl šanci přispět svými nápady do kompozičního procesu a ovlivnit tak myšlenkové pochody skladatele-monopolisty Sattlera (kterému trochu asistoval jen bicman Ariën Van Weesenbeek). Materiál zachycený na „The Lair Of The White Worm“ je místy podobný tomu, kterým tolik překvapilo minulé album „Into The Lungs Of Hell“. A v tom je právě ten problém. Zkuste si vzpomenout na předešlou trojici alb – „Bloody Blasphemy“ X „Ravenous“ X „Into The Lungs Of Hell“. Pakliže bychom chtěli charakterizovat tyto tři alba jediným slovem, bylo by to bezpochyby slovo „vývoj“. U GOD DETHRONED se prostě nepřipouštělo nějaké sebevykradačství nebo přílišné opakování toho, co bylo již jednou řečeno. Vývoj po všech stránkách, to byla vždy hlavní devíza kapely. Nyní, po letech žní ale přichází mírná neúroda, nastala jistá ztráta kreditu, nebo chcete-li, devalvace kreativní glorioly.

Rozumějte mi dobře, „The Lair Of The White Worm“ není žádnou nestoudnou kopií a cesty jeho děje jsou poněkud spletitější než ty, které vedly do „plic pekelných“. Novinka je především o dost rychlejší (talentovaný Ariën Van Weesenbeek je skutečně muž na svém místě) a také o dost melodičtější (zdvojené kytarové běhy svojí hitovostí mohou evokovat samotné mistry tohoto oboru - ARCH ENEMY). Album je sázkou na osvědčený model - na ostrý kontrast brutálních sypanic a přívětivé melodiky. Tahle kombinace vždy spolehlivě zabere, zvlášť pokud paličky a blány obsluhuje takový zdatný sypač jako je Ariën a melodické linky se rodí v lysé hlavě „Serpent Kinga“ Sattlera (už dlouho jsem neslyšel 40 minut extrémní hudby s tak výraznou porcí chytlavé melodiky). Zvuk z Berna je maximálně čistý a maximálně průrazný, jen je trochu škoda, že díky němu znějí GOD DETHRONED až příliš moc švédsky (na druhou stranu musím uznat, že švédské brnění padne jako ulité).

„The Lair Of The White Worm“ není tolik překvapující jako předešlá nahrávka, přesto se jedná o vysoce nadstandardní materiál. I přes to, že GOD DETHRONED zapomněli udělat další krok dopředu, stvořili propracovanou nahrávku atakující ty nejvyšší black/death metalové standardy.

 10

Reaper

Verdikt

"The Lair Of The White Worm" není tolik překvapující jako předešlá nahrávka, přesto se jedná o vysoce nadstandardní materiál. I přes to, že GOD DETHRONED zapomněli udělat další krok dopředu, stvořili propracovanou nahrávku atakující ty nejvyšší black/death metalové standardy.

Hodnocení

Autor
8 / 10
Redakce
7,8 / 10
Čtenáři
8 / 10

Další informace

Stopáž: 40:10

Produkce: Henrik Larsson
Studio: Berno Studios

Kontakt: GOD DETHRONED, P.O. Box 206, 9410 AE Beilen, Holland

www.goddethroned.com

Sestava

Skladby

  1. Nihilism
  2. Arch Enemy Spain
  3. Sigma Enigma
  4. The Lair Of The White Worm
  5. Rusty Nails
  6. Loyal To The Crown Of God Dethroned
  7. Last Zip Of Spit
  8. The Grey Race
  9. Salt In Your Wounds

Diskografie

Passiondale (2009)
The Toxic Touch (2006)
The Lair Of The White Worm (2004)
Into The Lungs Of Hell (2003)
Ravenous (2001)
The Ancient Ones (2000)
Bloody Blasphemy (1999)
The Grand Grimoire (1997)
The Christhunt (1992)

Jiné pohledy

Noisy
8 / 10

GOD DETHRONED jsou skupinou držící za svých fungujících postupů vycházejících z death/blackových hlubin, přesto v tvorbě těchto Holanďanů nikdy nechyběl prvek jistého vývoje. Kam se tito zkušení harcovníci posunuli svým aktuálním počinem již výstižně popsal kolega Reaper, já pouze dodám, že pocit jisté epičnosti, který z většiny skladeb vyzařuje, je pro mě pravděpodobně tím hlavním důvodem velmi slušného hodnocení, a to i přesto, že pocitu jisté stagnace se také nedokážu ubránit. „The Lair Of The White Worm“ je šikovným skloubením hrubosti i příjemné melodiky. Nejen v kontextu předchozí tvorby samotných GOD DETHRONED ale i s přihlédnutím na ostatní konkurenci se jedná o kvalitní desku. ... [29. listopadu 2004]

 

Rudi
7,5 / 10

Dávno som sa zmieril s tým, že holandskí satanáši GOD DETHRONED budú pre mňa už navždy nostalgickou záležitosťou z obdobia dvoch albumov - "The Grand Grimoire" a najmä famózneho kacírskeho diela "Bloody Blasphemy". Od tých čias to s chlapmi okolo démonického Mr. Sattlera išlo po kompozičnej stránke dolu vodou, pozitívny vývoj som zaznamenal iba v oblasti zvukových obalov jednotlivých fošní.
Ak si už mám vybrať z trojice "post-blasfemických" dosiek, moja voľba určite padne na novinku "The Lair Of The White Worm". Veľké veci sa dejú v skladbách "Sigma Enigma", "Rusty Nails", "Arch Enemy Spain" a hlavne v úvodnej "Nihilism". Keby to bolo možné, už dávno mám nádhernú gitarovú melódiu z jej druhej polovice nastavenú ako zvonenie na mobile.
Je paradoxom, že komerčne najúspešnejšie časy GOD DETHRONED ešte len čakajú. "The Lair Of The White Worm" je albumom mesiaca v decembrovom čísle nemeckého Rock Hardu. O tom, čo to znamená, by vám mohol najlepšie povedať Johan Hegg z AMON AMARTH, ktorý sa nedávno spolu s ďalšou metalovou smotánkou napchával chlebíčkami na oslave pri príležitosti otvorenia japonskej pobočky Metal Blade Records. ... [23. listopadu 2004]

 

Louža
8 / 10

Parádní věcička. Na minulém albu se GD velmi zajímavě vyprofilovali z nekompromisního nářezu do přemýšlivě tvrdé a rozvážné hudby s nemalou špetkou originálních melodií, integrující v sobě deathovou techniku s blackovou atmosférou. To jim v podstatě zůstalo i když se na novince opět trochu přiostřuje a zrychluje. Na současné extrémní scéně jsou GD rozhodně velmi zajímavé seskupení. Ačkoli se mi předchozí deska líbila víc, šetřit body nebudu ani zde. ... [19. listopadu 2004]