Tahle partija se dala dohromady, alespoň dle vyjádření jejího headlinera Jakuba, tím způsobem, že se čtyři týpci zmontovali v hospodě a v alkoholickém rauši se dohodli, že založí kapelu. Druhý den si na toto předsevzetí pochopitelně nikdo nevzpomněl...až...až na jednoho. A tím byl Libor, který nelenil a zakoupil bicí. Když obvolal zbytek kumpanie, dospěli nakonec všichni k závěru, že by se investice měla opravdu zhodnotit, i obstarali si každý příslušný nástroj a UNBORN byl na světě!!! Původně měli chlapci v plánu dělat brajgl po klubech, hrát a na to konto lépe balit slečny. Posledně uvedený předpoklad ovšem nevyšel dle jejich představ, o to více se členové tohoto spolku věnují konzumaci pochutin pivních a fernetických (zejména kytarista Radek), jakož i hudbě.
Styl, kterému UNBORN upsal svou duši, nazývá se thrash. V podání této party jde o jeho klasickou česky zpívanou variantu, nic převratného. Je však třeba říci, že UNBORN naživo opravdu jede v způsobu vlaku obrněného, a protože mimo jiné mají rádi také death, občas potěší ouška svých posluchačů nějakým tím coverem od HYPOCRISY. Materiál, prezentovaný na koncertech, hoši soustředili na svém prvním demu. Co k tomu dodat...
Co k tomu dodat... Libor je bubeníkem vcelku schopným, končetiny má rychlé a úder tvrdý, zkrátka zahraje to, co je třeba. Nic víc, ale také nic míň. Něco podobného by se dalo říci i o kytaráku Richardovi (který svého času působil i v DIZORDERZ a je třeba přiznat, že to byl jeden z nejlepších druhých kytaristů, které tato kapela vystřídala) – dobrý, ale nijak zvlášť výjimečný. Jakubova basa muziku UNBORNu přiměřeně tvrdí, ovšem jeho vokál, připomínající Fanánka Hagena, by opravdu slušel spíše Třem sestrám. K výrazu kapely už nicméně neodmyslitelně patří. Výkon celého souboru by se dal označit za velmi průměrný, nebýt ovšem druhého kytaristy Radka, zvaného Pinďour (okolnosti vzniku této přezdívky by vydaly na samostatný článek, proto se jimi zde blíže nehodlám zabývat). Pinďourova kytara je fenomenální, Radek s přehledem zvládá spodky a jeho sóla jsou pověstná. Hlavně díky jeho výkonům je muzika UNBORNu, ač nikterak originální ani inovativní, velmi chytlavá a našlapaná, přitom však přístupná, s výborně zahranými sekanými riffy a valivými tempy, patrnými zejména ve skladbě Hranice. Nahrávka má zvuk poměrně čistý a hutný, o to více v něm vynikne Pinďourova kytarová ekvilibristika. S texty si kluci hlavu nijak nelámou, a podle toho také vypadají, zkrátka průměr. Zvláštní zmínku si zaslouží obal, sympatický produkt D.I.Y. systému s ručně malovaným logem a obrázkem.
Takže...kdo má rád good old thrash v jeho čisté nekomlipkované podobě, toho UNBORN jistě neurazí...