RAYS OF THE SUN - Living Flowers Gallery

RAYS OF THE SUN - Living Flowers Gallery

RAYS OF THE SUN - Living Flowers Gallery

RAYS OF THE SUN - Living Flowers Gallery

Přestože THE RAYS OF THE SUN existují již nějaký ten pátek, jejich diskografie čítá nemalé množství demo nahrávek a během let koncertování si dokázali vytvořit určité renomé, k vydání plnohodnotného alba dochází teprve letos. Kapela, ostatně jako mnohé další v českých luzích a hájích, vyšla původně z tradičních doom metalových kořenů a záhy si vymezila jednoznačné hudební mantinely, které byly nakonec ukotveny v rockověji pojatých vodách. 

THE RAYS OF THE SUNObsazení aktuální kotoučku je z jedné třetiny doplněno skladbami z předchozího promo CD „Follow copy“ a nutno dodat, že jak kompozičně tak i produkčně jde o přímou návaznost bez výraznějších změn, což je škoda. Avšak k tomu, aby dokázali vykouzlit lehce podmanivé melancholické nálady, jim stačí základní nástrojové obsazení a střídání nápaditých akustických pasáží s letargickými motivy a ostře se zařezávajících kytar, jenž tvoří základní kostru téměř všech skladeb a současně působí jako výrazný poznávací prvek.. Na druhé straně ovšem hrozí nebezpečí, že právě tato uniformní jednolitá struktura se po několika posleších stane nevýraznou. Mírně z tohoto rámce vybočuje snad jen poslední skladba „Podzemí“ s lehce nadneseným folklórním motivem. Po kompoziční stránce si ovšem kapela počíná zcela sebejistě a léta zkušeností jsou přece jen znát. O líbivé momenty, propletence riffů a melodických motivů není přílišná nouze a navíc každé skladbě dokázali hudebníci vtisknout jistý stupeň  posmutnělé naléhavosti a současně zklidňující letargie. Snad nejblíže lze jít pro srovnání ke starším nahrávkám jihomoravských SAD HARMONY, jejichž skladby oplývají podobně emotivním nábojem a naléhavou sdílností.

Co bohužel zčásti strhává jinak i po instrumentální stránce zajímavě znějící nahrávku do roviny šedivé mónotónnosti, je nepříliš vydařená produkce. Právě díky ní ztrácí skladby na dynamičnosti a gradaci, velmi často jsou takto pohřbeny okamžiky, jež by v opačném případě dokázaly zvýraznit nosné motivy a melodické linky.  Chybí šťáva, odpich. Výhrady lze mít i k vokální složce, a přestože procítěný zpěv Michala a jeho partnerky k hudbě výborně pasuje, i tak často převažuje nejistota v kramflecích doprovázená podivná anglickou výslovností.

THE RAYS OF THE SUN mají osobité kouzlo a umí psát hudbu, která vás sice prozatím neposadí na zadek, ale rozhodně neurazí a může zpříjemnit nejeden podzimní den. Kapele však stále cosi podstatného chybí a zmíněné nedostatky ji prozatím strhávají spíše do průměru.

 1

Pavel

Verdikt

THE RAYS OF THE SUN mají poměrně osobitý styl a dokáží napsat příjemně poslouchatelné skladby s naléhavým melancholickým nádechem. Bohužel však trochu převládá uniformita a chybí výrazné momenty, které spolu s nevydařenou produkcí přisuzují albu pouze mírně nadprůměrné hodnocení.

Hodnocení

Autor
7 / 10
Redakce
5,8 / 10

Další informace

Stopáž: 44:15

www.theraysofthesun.wz.cz

Sestava

Skladby

  1. Living Flowers Gallery
  2. Life runs through...
  3. Awake
  4. No Man's Town
  5. Follow Copy
  6. Past Time
  7. Waiting For Sun (Instrumental)
  8. Podzemí

Diskografie

Living Flowers Gallery (2004)
Follow Copy (Promo) (2001)
Waiting (2000)
Nature (1998)
At Dawn (Demo) (1996)

Jiné pohledy

6 / 10
THE RAYS OF THE SUN se příjemně a nenásilně poslouchají, bohužel vám brzy myšlenky zabloudí někam jinam. Nahrávka si nedokáže udržet pozornost, nejsou v ní místa která by vás přitáhla za pačesy a donutila se pozorně zaposlouchat do obsahu, chybí tu dynamika a opravdu výrazné momenty. Všemu tomu velmi napomáhá nemastný neslaný zvuk, který jen podkresluje celkovou nevýraznost, kterou na mě „Living Flowers Gallery“ vyzařuje. Skladby jakoby pohání dopředu lehký vánek, plynnou velmi poklidným tempem, plné melancholické atmosféry. Schází momenty překvapení. Několik zajímavějších motivů obsahuje „Follow Copy“ ale ty to nevytrhnou. Nicméně jako hudební kulisu jsem si „Living Flowers Gallery“ celkem oblíbil. Hudba je to náladová, pěkně stavěná a osobitá.
RIP | 12. ledna 2005

 

5,5 / 10
S příjemně melancholickou tvorbou těchto severočechů jsem se setkal už před dvěma lety na festivalu Brutal Assault, kde mě i přes nesmělý projev příjemně překvapili. Se studiovou nahrávkou je to z mého pohledu už o něco horší. Příjmená melancholie zůstala zachována, ale jako celek na mě album působí velmi nevýrazně. Kapele se nedá upřít schopnost složit kvalitní náladové písně s hezkými kytarovými vyhrávkami, ale když chybí lepší produkce, emocionálně výraznější vokály (a to nehovořím o Michalově horší anglické výslovnosti) a trošku více dynamiky (místy je to až příliš stereotypní), „Living Flowers Gallery“ mi vychází pouze jako lehce nadprůměrná záležitost s povzdechem o nevyužitém potenciálu. Škoda.
Dalas | 27. října 2004