Ačkoliv své první album vydávají až na sklonku roku 2003, historie švédských DRACONIAN sahá o skoro deset let zpět. Tehdy se Johan Ericson (bicí, zpěv), Andy Hindenäs (kytara) a Jesper Stolpe (basa, zpěv) dali dohromady jako KERBEROS, hrající melodický heavy/death metal. O necelý rok později jejich řady doplnil zpěvák Anders Jacobsson a skupina změnila jméno do dnešní podoby. Hráli styl hudby, který byl ve Švédsku již tou dobou oblíbený a tak tažení úderné skupiny za slávou mohlo začít. Jenže osud tomu chtěl jinak. V následujících letech nahrávají dema a snaží se získat smlouvu na vydání alba, bez úspěchu. Pocit zklamání se vtírá i do tvorby DRACONIAN a skupina začíná hrát pomalejší, emotivnější hudbu. V devět a devadesátém roce nahrávají album „Closed Eye Of Paradise“, které stejně jako všechny předchozí pokusy není vydáno a upadá v zapomnění. Z gothic metalu se ve svém stylu propadají stále hlouběji, jejich hudba se stává ponurou, temnou a depresivní. Vítejte ve světě zvaném „doom“. Až v novém miléniu nahrávají demo, které jim zajistí smlouvu s Napalm Records.
Jejich hudba je obrazem jejich historie. Ještě jsme schopni zachytit stopy počáteční dravosti, občas se zaposlouchat do jasnější melodie, ale jinak jsme strhováni do proudu slz a utrpení. Samota a opovržení světem je nyní téma, o kterém chtějí DRACONIAN hovořit. Čas naděje a boje je již pryč, odvaha a vášeň byla zapomenuta. „Where Lovers Mourn“ je obrazem životní tragédie, zklamáním vším, co svět může nabídnout. Je zpovědí misantropa, jež už ani ve smrti nevidí naději. Jediné, co si ve své budoucnosti dokáže představit je pomalé zatracení ve své věčné samotě. Pomalé vyprchání života z duší opuštěného těla. „Where Lovers Mourn“ přichází v době, kdy doom hrají již jen ti nejstálejší „nadšenci“, kdy už ani ty deprese nejsou co bývaly. Jenže tihle mrzouti mají za sebou skoro deset let aktivní hudební činnosti a v jejich díle je to znát. Jejich debutové album není experimentem, ale precizní prací. Zešeřelé nálady smutku milenců a melodie šibeniční krajiny jsou v podání DRACONIAN svým osobitým způsobem krásné. Absolutní vrchol alba je hned v první skladbě. „The Cry Of Silence“je třináctiminutová „oslava“ smutku a bolesti, která graduje až do návalu agrese black metalového ražení. Nicméně i všechny ostatní kousky přinášejí příjemný, nadprůměrný hudební zážitek, ale…
Ale pláčou na již hodně pobrečeném hrobě. Propásly čas, aby měli šanci se dostat do širšího povědomí. Dobře zahrané téma, nicméně téma již značně vyčerpané. Toto je výtka, která je pro někoho více pro někoho méně významná, nicméně vyřčena být musela. Přesto příznivcům tohoto žánru mohu „Where Lovers Mourn“ jen doporučit.
