EVANESCENCE - Fallen

EVANESCENCE - Fallen

EVANESCENCE - Fallen

EVANESCENCE - Fallen

EVANESCENCEEVANESCENCE se pohybují někde na pomezí amerického rockového mainstreamu a populární hudby. Výsledek však není komerční kýč, ale naopak, světe div se, velice emocionální rocková hudba obohacená moderním elektronickým zvukem. Jejich hudební projev je velice procítěný a na debutovou nahrávku až překvapivě propracovaný. Na pozadí hlavního motivu, který většinou představují ostré sekané rify na mnohdy podladěné kytary, nebo čistě klavírní téma, je slyšet i další klávesovou melodii. I tam, kde toto pěkné prolínání chybí, je pozadí zpestřeno o různé elektronické motivy. To, jak si s celkovým zvukem vyhráli EVANESCENCE (a producent), je moc působivý nadstandard.

EVANESCENCE našli dokonalou harmonii mezi něžnou krásou a přímočarou těžkou syrovostí. Nalezli souznění mezi ostrým kytarovým rifem a elektronikou. EVANESCENCE nenalezli nic nového, ale to co svou hudbou předkládají, předkládají sebejistě. Vědí, co chtěli říci a jak to říci. Představují-li těžké zářezy do strun jednoduchost a přímočarost, tak nezanedbatelný podíl elektroniky představuje nejistotu, hledání. Představuje jinou sféru téže cesty, tu část vědomí, která se zaměřuje na pohled do sebe, na pochyby, emoce, pocit radosti i zklamání, naděje i skepse. Ukazují na obě strany mince, předkládají masku, kterou člověk nosí, ale i to, co se skrývá za maskou. Zpěvačka Amy Lee pak působí dojmem mostu mezi oběma dimenzemi reality. Sebevědomý čistý hlas se mění v projev plný depresí a bolesti, a přestože jí k dokonalosti jistě leccos chybí, energii, jakou do svého projevu dává, nelze než ocenit.

Nacházejí-li Finové krásu v depresích, tak EVANESCENCE ji nalézají v nejistotě, ve zmatení a v hledání. Již titulní píseň alba „Bring Me To Life”, která se dočkala úspěchu v amerických hitparádách (nepochybně i díky tomu, že zazněla ve filmu Daredevil a jeho následném soundtracku), dostatečně vypovídá o stylu této skupiny (na domovských stránkách by mělo být ke stažení video). Lehká klavírní melodie je přerušena nekompromisním rifem a spíš než kontrast „krása/agrese” bych výsledný dojem nazval něžným znásilněním. Častá rytmická a hudební proměnlivost je jedním z hlavních tvůrčích prvků hudby. Na albu jsou přítomné též čistě klavírní skladby obohacené o samplované smyčce a pochopitelně procítěný až chvějící se hlas Amyn, tvořící nenáročné, přesto působivé melodie.

Kvartet odkudsi z Arkansasu debutuje vysoce nadprůměrným albem, které překonává žánrové hranice. „Fallen” je hra s emocemi, hra s vlastní myslí, hudba, která je sdělením i otázkou.

 100

Manatar

Verdikt

Kvartet odkudsi z Arkansasu debutuje vysoce nadprůměrným albem, které překonává žánrové hranice. „Fallen” je hra s emocemi, hra s vlastní myslí, hudba, která je sdělením i otázkou.

Hodnocení

Autor
8,5 / 10
Redakce
5,5 / 10
Čtenáři
6,1 / 10

Další informace

Produkce: Dave Fortman

www.evanescence.com

Sestava

Skladby

  1. Going Under
  2. Bring Me To Life
  3. Everybody's Fool
  4. My Immortal
  5. Haunted
  6. Tourniquet
  7. Imaginary
  8. Taking Over Me
  9. Hello
  10. My Last Breath
  11. Whisper

Diskografie

Evanescence (2011)
The Open Door (2006)
Anywhere But Home (2004)
Fallen (2003)
Origin (2000)
Sound Asleep (EP) (1999)
Evanescence (EP) (1998)

Jiné pohledy

4 / 10
Já si naopak myslím, že máme tu čest s naprosto "vatovým" albem obsahujícím jednu, dvě dobré skladby a zbytek tvoří právě ona vata. Snaha zapojit nu-metalové prvky mi vyznívá velmi křečovitě a obzvláště to mužské rádoby hip-hopové štěkání ve skladbě „Bring Me To Life” působí nanejvýš otravně.
EVANESCENCE jsou dalším důkazem toho, co dovede masivní reklamní kampaň. Hudebně naprosto průměrní až nudní, ale když se nechá noha v těch pravých dveřích ...
Dalas | 4. června 2004

 

7 / 10
Tihle Amíci doslova a do písmene "objevili Evropu" a ejhle, ono se jim to vyplatilo. EVANESCENCE a "Fallen", to je slušně našlápnutá kolekce gotic rockových hitůvek, obalená do nu-metalového a zvuku a poměrně vkusně dozdobená orchestrálními party. Výsledkem je příjemný bombónek, kterému body přičítá zejména výborný a neafektovaný ženský zpěv. Některé songy mají hitový náboj jak hrom, a přitom neotravují ani na x-tý poslech. Dobré album.
Marigold | 4. června 2004