Zvláštní film. Velmi rozporuplný. Marvel, který je jiný, než se mohlo zdát z trailerů. Je to dobře? Na jednu stranu určitě. Poslední SPIDER-MAN jel vlastně podle šablony, která z něj dělala řemeslně dotáhnutou, precizní, ale ve své podstatě predikovatelnou podívanou. Poslední DOCTOR STRANGE je jiný. Je tu silně přitomna režisérova ruka a jeho vedení, ve kterém mnohem více cítíte režiséra kultovního béčkového hororu The Evil Dead než režiséra první velké trojky Spidermanovských filmů s Tobey Maguirem v hlavní roli. Tady film naráží i na jeden z důvodů, proč ho někteří přijímají velmi nadšeně a jiní velmi vlažně.
Než na film půjdete, je celkem důležité vědět, kdo je režisér. Znám lidi, kteří přímo chrochtali blahem při každé referenci na The Evil Dead, a že jich tu je opravdu hodně. Od důležitých příběhových oblouků až po detaily jako je specifické najíždění nebo „stmívání“ kamery. Sam Raimi je do snímku otištěn více, než jakýkoliv jiný režisér marveláckých blockbusterů (snad vyjma Taiky Waititiho a jeho THORA). Výsledkem je Marvel film, který má často trochu více „béčkové“ vyznění, než je u Marvelu zvykem. Je také mnohem hororovější, ale opět v mantinelech Raimiho pojetí hororu. Nejde tedy o nic opravdu strašidelného. Je tu několik lekaček a scén, které trochu připomínají některé scény z filmů jako je Kruh. Některé postavy působí mnohem temněji, než jak je známe. Na druhé straně je ale typicky raimiovský nadhled a typ humoru, který do svých filmů vepisuje.
Druhý parametr, který tu hraje roli větší než u jiných filmů, je znalost komiksů, případně seriálů, na které druhý DOCTOR STRANGE navazuje. O poznání méně je důležité vidět již zmíněného SPIDER-MANA než seriál WANDAVISION, bez kterého není plnohodnotně zřejmá motivace určitých postav. Ale bude se vám hodit i znalost LOKI nebo kreslené série WHAT IF..?, na které se tu také nepřímo navazuje.
Z příběhu nebudu prozrazovat skoro nic. Trailery toho zase tak mnoho neodhalily a doporučuji vyhnout se spoilerům. Řeknu jen, že pokud máte větší vhled do Marvel universa, bude vám motivace úhlavního záporáka filmu zřejmá a mnohem lépe vystavěná než u většiny jiných podobných MCU filmů. Někdo bude namítat, že mu tam chybí trochu lepší prokreslení motivace, ale já byl spokojen. Není zapotřebí vždy obnažit vše až na kost.
Film se věnuje také osobnímu rozpoložení Stephena Strange. A stejně tak i druhé důležité postavy filmu, kterou je Wanda Maximov. Celkem zásadní životní otázky ohledně vztahů i nějaké naplněnosti žití tu možná kloužou pod povrchem, ale čím větší odstup od filmu mám, tím mi přišly důležitější pro vyznění celého filmu. Možná je škoda, že stejná citová investice nebyla věnovaná nové postavě, kterou Marvel tímto filmem představil stříbrnému plátnu. Je jí teenagerka America Chavez, která má schopnost procházet mezi jednotlivými universy. Bohužel mi film nenabídl příliš prostoru vytvořit si k ní nějaké silnější pouto.
Téma multiverza je tu naznačeno, ale nejde o žádné šílenství. Více se podíváme pouze do dvou alternativních světů, které jsou poměrně zajímavé, ale nejde opravdu o žádný gejzír šílených nápadů. To vlastně považuji za celkem dobrý nápad a jsem v tom v rozporu s mnoha jinými lidmi, kteří film viděli. I tak už jsem měl pocit, že se tady může stát opravdu cokoliv. Na můj vkus film otevírá stavidla fantazie celkem velkoryse.
Díky Samu Raimimu je film také nebývale brutální. Hranice PG13 se tu testuje opravdu nadoraz, postavy zde umírají s velkou dávkou brutality a i když kamera nezabírá krev a létající vnitřnosti, tak v celkovém dopadu některých scén to vlastně není ani potřeba, protože jsou už samy od sebe celkem jasné a není zapotřebí je ještě boostovat tímto způsobem.
Po řemeslné stránce musím vypíchnout ještě kameru, se kterou obcoval John Mathieson, jenž je podepsán nejen pod X-Meny nebo Loganem, ale třeba i pod Gladiátorem nebo jedním z mých nejoblíbenějších filmů, kterým je Svět podle Prota. Kamera je bezkonkurenční. Dává přehlednost akčním scénám, skvěle funguje i u CGI scén, při kterých jsem měl snad jen jedinkrát nepřirozený pocit, když America Chavez utíká před jedním z monster, které se ji snaží polapit. Pak je tady hudba. Danny Elfman je zkušený rutinér, využívá motivy z jiných filmů tam, kde se to hodí, a originální část odvedl na jedničku.
Sam Raimi natočil film, který je jiný než ostatní Marvelovky. Je do značné míry autorský. Řemeslně precizní. Má vnitřní motivace pro postavy. Selhává ale v tom, že nedokáže stát samostatně bez povědomí, co se stalo před ním. A také ve scénáři, v němž by se hodilo některá témata rozvést hlouběji, a to hlavně u nových postav.
